Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve čtvrtek snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta. Doposud ponechávala sazbu vysoko, aby tlumila inflaci. Od sazby se odvíjí i cena půjček, jako jsou spotřebitelské i podnikatelské úvěry nebo hypotéky. Ty by tak mohly začít mírně zlevňovat. Úrokové sazby se změnily poprvé od června 2022 a je to první úprava, k níž ČNB přistoupila pod vedením guvernéra Aleše Michla. Většina analytiků snížení základní sazby v tomto rozsahu očekávala. Snížení základní úrokové sazby podpořilo všech sedm členů rady ČNB.
Michl zdůraznil, že ČNB očekává v příštím roce snížení inflace. „Nastal tedy čas opatrně vykročit k pozvolnému snižování úrokových sazeb,“ řekl guvernér. Rychlost dalšího snižování podle něj bude záviset na tom, zda je trend opadávání inflace setrvalý. „Proces snižování sazeb může být kdykoli přerušen a zastaven na restriktivních úrovních, nebude-li se inflace snižovat v souladu s našimi predikcemi,“ zdůraznil.
ČNB si je podle něj jista, že inflace míří dolů, svými dalšími kroky chce zajistit, že se bude pohybovat kolem dvou procent, nikoli kolem tří. „Musíme zůstat jestřáby, abychom doručili naší zemi inflaci nikoli tři, ale dvě, případně malinko pod dvěma procenty,“ poznamenal.
Michl upozornil, že i přes nynější snížení se budou úrokové sazby v nadcházejících čtvrtletích nacházet výš, než by předpokládala makroekonomická prognóza ČNB. Zdůraznil, že bankovní rada je připravena adekvátně reagovat na případné naplnění rizik prognózy. Tato rizika hodnotí jako proinflační, je to zejména riziko ztráty ukotvenosti inflačních očekávání a dopad změn nepřímých daní na ceny.
Pokud bude jasné, že k cíli klesá nejen souhrnná, ale zejména jádrová inflace, která zahrnuje komodity, co nepodléhají cenové regulaci, a potraviny a pohonné hmoty, které podléhají velkým cenovým výkyvům, může ČNB snižovat sazby i rychleji než po čtvrt procentním bodu, uzavřel Michl.
„Je to (rozhodnutí ČNB) další signál toho, že se příští rok očekává skutečně výrazně nižší inflace. Inflace klesá a fungují opatření, která jsme udělali. Myslím, že občané mohou počítat s tím, že příští rok už bude výrazně lepší a dočkáme se ekonomického oživení, nízké inflace a růstu reálné mzdy. To jsou všechno dobré zprávy,“ uvedl k rozhodnutí bankovní rady premiér Petr Fiala (ODS) při pracovní návštěvě v Olomouckém kraji.
Dlouhé období beze změn
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech. Podle odborníků krok ČNB přispěje k dalšímu snižování hypotečních sazeb. Některé banky se prý již před koncem roku rozhodly snižovat nabízené úrokové sazby a nalákat tak klienty na hypotéky již nyní.
Většina analytiků očekávala, že ČNB ve čtvrtek sazby sníží. Podle nich pro to hovoří vývoj ekonomiky, která stagnuje, zároveň se v příštím roce očekává výrazný pokles inflace. Analytici současně ale upozorňovali, že bankovní rada mohla při svém rozhodování dát větší váhu obavám z tradičních lednových změn ceníků, které významně ovlivní inflaci pro celý příští rok.
Vedle základní úrokové sazby snížila bankovní rada i lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, je nově 7,75 procenta. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, klesla na 5,75 procenta.
Čtvrtkem končí nejdelší období beze změn úrokových sazeb od roku 2017. Tehdy skončila téměř pětiletá fáze, kdy základní úroková sazba byla beze změny na 0,05 procenta. Od roku 2017 bankovní rada měnila sazby přinejmenším jednou ročně.
