Banky poskytly v lednu hypotéky za třináct miliard korun, meziročně jde o dvojnásobek

Nahrávám video
Události: Banky poskytly v lednu hypotéky za třináct miliard korun
Zdroj: ČT24

Banky a stavební spořitelny poskytly v lednu hypoteční úvěry za třináct miliard korun, což je meziroční nárůst o 99 procent. Úrokové sazby v lednu pokračovaly v poklesu a snížily se z prosincových 5,65 na 5,54 procenta, nejnižší hodnotu od poloviny roku 2022. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.

Objem skutečně nově poskytnutých hypoték bez refinancování v lednu klesl meziměsíčně o čtrnáct procent na 10,9 miliardy korun. Objem refinancovaných úvěrů, interně či z jiné instituce, se snížil o tři sta milionů na 2,1 miliardy korun. Počet nově poskytnutých hypoték dosáhl 3190, což představuje patnáctiprocentní meziměsíční pokles a 68procentní meziroční nárůst. Jde o nejnižší hodnotu od července minulého roku, což však souvisí s tradičně slabším lednem.

„Leden bývá na hypotečním trhu obecně slabším měsícem. Trendu oživení zájmu o nákup nebo rekonstrukci nemovitostí pomáhá i pozvolný pokles úrokových sazeb. Klienti mají zájem o kratší dobu fixace úvěrů, a to jak v případě nových smluv, tak při refinancování. Je zjevné, že očekávají další snižování sazeb,“ komentoval generální ředitel ČSOB Hypoteční banky Martin Vašek.

Úrokové sazby klesají nyní několik měsíců v řadě, lednový pokles je zatím v meziměsíčním srovnání největší. Banky očekávají, že snižování sazeb bude pokračovat po celý letošní rok. „V posledních měsících pozorujeme na hypotečním trhu dva hlavní trendy. Prvním je zvýšená poptávka po kratších fixacích úrokových sazeb. Druhým je větší zájem o financování energeticky úsporného bydlení,“ řekl manažer pro hypotéky v Komerční bance Ondřej Šuchman.

Hypoteční sazby přes pokles zůstávají z pohledu posledních dvou dekád nadprůměrně vysoké. „Úrokové sazby delších splatností se postupně snižují a jejich pokles v posledních třech měsících zrychlil v souvislosti se silnějším očekáváním poklesu sazeb hlavních centrálních bank. Tento vývoj předznamenává postupný pokles hypotečních sazeb, což se již projevilo ve výraznějším poklesu některých nabídkových sazeb na trhu a vedlo i ke zrychlení poklesu lednové průměrné sazby u uzavřených smluv,“ uvedl ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

Průměrná hypotéka se v lednu zvýšila z 3,37 milionu na 3,41 milionu korun. To je nejvyšší hodnota za poslední dva roky. Nejvyšší průměrná hypotéka byla v listopadu 2021, kdy činila 3,46 milionu. Od té doby se postupně snižovala a své nejnižší úrovně dosáhla loni v lednu, a to 2,83 milionu korun.

Růst sazeb o jeden procentní bod znamená pro průměrnou hypotéku zvýšení měsíční splátky o 1500 až dva tisíce korun. Ve srovnání s dvouprocentní úrokovou sazbou, která byla na trhu běžná v dřívějších letech, tak znamená současná sazba nárůst měsíční splátky u průměrné hypotéky o šest tisíc korun. Splátka hypotéky jeden milion korun s třicetiletou splatností se současnými úrokovými sazbami se pohybuje kolem 5700 korun.

Zájem o koupi nemovitostí

Odborníci také i kvůli nižším úrokovým sazbám očekávají, že v letošním roce poroste poptávka po bytech a domech. Loni zájem o koupi nemovitostí klesal, lidé kvůli nejisté ekonomické situaci dle makléřů odkládali nákupy na pozdější dobu. „Na začátku roku u zákazníků panovala obava, co bude. Spousta lidí odložila rozhodnutí o nákupu nemovitostí na neurčito,“ podotkla realitní makléřka z Remax G8 Markéta Pávková.

„Oproti roku 2021, kdy trh zažíval největší boom, (...) je pokles u bytů téměř dvacet procent. V roce 2021 se za rok prodalo asi 75 tisíc bytů,“ uvedl zakladatel firmy Valuo Radek Šitera.

„Zhruba od léta roku 2022 na českém rezidenčním trhu probíhala určitá korekce, upravovaly se cenové hladiny směrem dolů. Trh se zatím vyvíjí pozitivně, očekáváme oživování,“ věří ředitel oddělení nemovitostí Deloitte Petr Hána.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 2 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
10:09Aktualizovánopřed 4 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
15:06Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánovčera v 19:43

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
včera v 17:47

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
včera v 10:08

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
včera v 08:12
Načítání...