Úroková sazba strana 5 z 5

Vyšší úrokové sazby, které ohlásila ČNB, se dál propíšou i do cen hypoték. Znamená to jediné: ti, kteří si úvěr právě berou, i ti, kterým končí fixace, budou měsíčně hradit zase o něco víc. To se promítne do zájmu o pořízení nemovitostí. Trh se už začíná měnit. Zájemci stále častěji shánějí pronájem místo pořízení vlastního bydlení. Problémy mívají také se zaplacením oprav.

Rada ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na sedm procent. Důvodem je vývoj inflace a rostoucí inflační očekávaní. Pro rozhodnutí opět hlasovalo pět ze sedmi členů rady. Dva hlasovali pro ponechání sazeb beze změny. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Zároveň šlo o sedmé nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou.

Po propadu, který vyvrcholil v dubnu, vzrostl v květnu zájem o hypotéky meziměsíčně o pětinu. Zároveň ale byla částka, kterou banky poskytly, o 60 procent nižší než loni ve stejném období. Úroková sazba u skutečně nově poskytnutých hypoték v dubnu vzrostla z dubnových 4,39 procenta na květnových 4,64 procenta, vyplývá z Hypomonitoru České bankovní asociace (ČBA).

Meziroční inflace v Česku v květnu dosáhla šestnácti procent. Vzrostla z dubnových 14,2 procenta. Ekonomové očekávají, že ceny porostou i v dalších měsících. Podle viceguvernéra České národní banky Tomáše Nidetzkého inflace dosáhne možná až osmnácti procent. Změnu v trendu lze předpokládat až na podzim. Podle predikcí bude růst cenové hladiny na konci roku ale stále dvouciferný. Centrální banka proto nejspíš znovu zvedne úrokové sazby.

Meziroční růst spotřebitelských cen ve Spojených státech v květnu nečekaně zrychlil a z dubnových 8,3 procenta se dostal na 8,6 procenta. Ve své páteční zprávě to oznámilo americké ministerstvo práce. Inflace se tak dostala na nejvyšší úroveň od prosince 1981 a je vyšší, než čekali analytici.

Od poloviny roku usednou do bankovní rady České národní banky Eva Zamrazilová, Karina Kubelková a Jan Frait. Ve středu odpoledne je jmenoval prezident republiky Miloš Zeman. Zamrazilová bude také viceguvernérkou – v této funkci bude první ženou. Ze tří dosavadních členů, kterým končí mandát, tedy nezůstane v bankovní radě ČNB žádný.

S novými členy rady České národní banky (ČNB), kteří nastoupí v červenci, neočekává hlavní ekonom České bankovní asociace (ČBA) Jakub Seidler zvyšování úrokových sazeb. Spekuluje o tom, že nový guvernér centrální banky Aleš Michl bude výrazněji přistupovat k investici devizových rezerv. „V případě využívání devizových rezerv a intervenování za silnější korunu bude muset centrální banka hlavně udělat rozhodnutí, kam až by korunu chtěla dostat,“ uvedl v pořadu Interview ČT24.

Bankovní rada České národní banky na svém zasedání tento měsíc zřejmě zvýší základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu či více. Důvodem je nadále rostoucí inflace. V rozhovoru pro server Aktuálně.cz to řekl končící guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok. Nyní dosahuje základní úroková sazba 5,75 procenta a je nejvyšší od roku 1999. Naposledy o jejím zvýšení bankovní rada rozhodla na začátku května. Šlo o šesté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou.

V červnu inflace ještě poroste, v červenci by měla klesnout, i když číslo zůstane dvojciferné. Na tomto odhadu se v Otázkách Václava Moravce shodli ekonomičtí experti. Na jednociferná čísla se inflace zřejmě dostane až příští rok. V boji proti růstu inflace pomůže zvyšování úrokových sazeb, ale vláda by také měla zpomalovat růst mezd. Situace by nemusela být výrazně lepší, ani kdyby se v Česku platilo eurem.

Česká národní banka (ČNB) by měla držet sazby na vyšší úrovni proti normálu, aby zabránila přeměně současné spíše nákladové inflace na poptávkovou. Zároveň je třeba podpořit vládu ve snižování míry zadlužování země a nezvyšovat mzdy více, než je růst produktivity práce. V rozhovoru pro týdeník Ekonom to uvedl člen bankovní rady ČNB Aleš Michl, který od července nastoupí do čela centrální banky. Vyslovil se pro změnu systému růstu mezd zaměstnanců ČNB, který je navázaný na inflaci. Výnos z devizových rezerv ČNB by v budoucnu podle Michla mohl financovat schodek penzijního systému.

Asi třetina mladých Čechů se nejspíše bude muset uskromnit při výběru bydlení. Lidé ve věku do 36 let počítají i s tím, že si kromě pořízení menší nemovitosti budou muset déle a více spořit. Hypotéku si přitom plánuje vzít šedesát procent mladých. Úvěry na nemovitost ale neustále zdražují a v květnu už je banky nabízely s vyšším než pětiprocentním úrokem. Za současné situace více než třetina mladých na úvěr na bydlení ani nedosáhne. A to i přesto, že pro ně platí o něco mírnější podmínky pro získání hypoték.

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok v pořadu Otázky Václava Moravce prohlásil, že je vysoká pravděpodobnost, že bankovní rada ČNB na svém zasedání 22. června opět zvýší základní úrokovou sazbu. Stoupnout by mohla na více než šest procent, pokud se na základě posledního vývoje ekonomiky potvrdí odhady ve stávající květnové prognóze centrální banky o růstu cenové hladiny. Inflace v dubnu činila 14,2 procent.

Pokud by Česká národní banka nezvyšovala úrokové sazby, vystoupala by nyní inflace podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka minimálně na dvacet až pětadvacet procent a kurz koruny by byl třicet korun za euro. Rusnok to řekl během Diskuzního fóra ČNB na Univerzitě Hradec Králové.

Členové bankovní rady se na zasedání minulý čtvrtek shodli, že struktura inflačních tlaků se kvůli válce na Ukrajině výrazně vychýlila, a to od domácích poptávkových tlaků k vnějším nabídkovým a nákladovým vlivům. Vyplývá to ze záznamu z jednání bankovní rady ČNB ve čtvrtek 5. května, který nyní centrální banka zveřejnila. Z něj dále vyplývá, že pro ponechání úrokových sazeb beze změny opět hlasovali členové bankovní rady Oldřich Dědek a Aleš Michl, kterého tento týden prezident Miloš Zeman jmenoval od července guvernérem ČNB.

Prezident Miloš Zeman ve středu dopoledne jmenoval novým guvernérem České národní banky (ČNB) Aleše Michla. Ten střídá Jiřího Rusnoka, kterému v červnu končí druhý mandát ve funkci a znovu kandidovat nemůže. Michl se funkce ujme od července.

Měnový výbor americké centrální banky (Fed) zvýšil základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu do rozmezí 0,75 procenta až jedno procento. Je to nejvyšší zvýšení úroků za posledních 22 let. V prohlášení Fed rovněž oznámil, že příští měsíc začne snižovat objem držených dluhopisů. Kroky měnového výboru mají snížit inflaci, která je nyní nejvyšší za čtyřicet let.

Ruská centrální banka snížila základní úrokovou sazbu o tři procentní body na 14 procent. Pokles úroků je vyšší, než čekali analytici. Banka zároveň uvedla, že vidí prostor k dalšímu snižování sazeb v rámci své snahy vypořádat se s hospodářským poklesem a vysokou inflací.

Ministerstvo zemědělství začalo spolu s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěž (ÚOHS) v minulém týdnu sledovat prodejní ceny vybraných potravin, aby obchodníci uměle nezvyšovali marže. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) zdražovali výrobci i v březnu, ceny nejvíc rostly v zemědělství, což naznačuje budoucí vývoj cen pro spotřebitele. Na ty dopadne i vzrůst nákladů podnikatelům, což avizuje Hospodářská komora. Guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok nevyloučil další zvýšení úrokových sazeb. Premiér Petr Fiala (ODS) řekl po středečním jednání vlády, že kabinet připravuje kroky, které mají zajistit především udržení dodávek energie za přijatelné ceny, ministři o nich však budou dál diskutovat.

Inflace v Česku možná dosáhne třinácti procent. Trend rostoucí cenové hladiny, který začal během pandemie covidu-19, dále podporují šoky v ekonomice způsobené ruskou invazí na Ukrajině. Válka na trh přináší další nejistotu, což se odráží také v růstu marží. V pořadu Otázky Václava Moravce o tom diskutovala předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.

Míra inflace v eurozóně v březnu vystoupila na 7,5 procenta, což představuje rekordní hodnotu od zavedení eura před dvaceti lety. Ve svém rychlém odhadu to v pátek uvedl statistický úřad Eurostat. Zvyšovaly se zejména ceny energií. V únoru inflace činila 5,9 procenta.

Rada České národní banky (ČNB) zvýšila ve čtvrtek základní úrokovou sazbu na pět procent, je nejvýš od roku 2001. Viceguvernér ČNB Marek Mora ve vysílání speciálu Byznysu ČT24 řekl, že není žádný strop toho, kam až mohou úrokové sazby růst. To ale odmítl ekonom Tomáš Havránek, podle kterého by růst sazeb nad sedmiprocentní hranici česká ekonomika zkrátka neunesla.

Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek rozhodla o zvýšení základní úrokové sazby o 0,5 procentního bodu na pět procent. Důvodem je rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání. Ekonomové tento krok centrální banky očekávali. ČNB je připravena pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb tak, aby ukotvila inflační očekávání, uvedl guvernér Jiří Rusnok. Opětovné brzké obnovení cenové stability je podle něj nyní naprostou prioritou. Rusnok byl ve čtvrtek hostem Interview ČT24.

Banky a stavební spořitelny poskytly v únoru hypoteční úvěry za 25,1 miliardy korun. Proti lednu jde o pokles o 23 procent. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace (ČBA) Hypomonitor. Do ní dodávají data všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu. Stejný trend pak následoval i s počty poskytnutých hypoték, které v únoru proti předchozímu měsíci poklesly o 23 procent na 7900. Jde o nejnižší počet poskytnutých hypoték od ledna 2020, tedy za bezmála dva roky.

Průměrná úroková sazba hypoték v lednu stoupla na 3,43 procenta z prosincových 2,99 procenta, ukazují údaje Fincentra Hypoindexu, podle kterého byl nárůst nejvyšší od roku 2003, tedy od doby fungování ukazatele. Hypoindex se sestavuje podle jiné metodiky než Hypomonitor, který Česká bankovní asociace zveřejnila minulý týden v pátek.