Úroková sazba strana 5 z 5

Úroková sazba u nově poskytnutých hypoték v červenci vzrostla na 5,4 procenta z červnových pěti procent. Banky a stavební spořitelny poskytly hypoteční úvěry za 11,9 miliardy korun, což je proti červnu pokles více než o třetinu. Meziroční propad zrychlil na 73 procent. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace (ČBA) Hypomonitor. Do něj dodávají data všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.

Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze zlepšila odhad růstu české ekonomiky pro letošní rok na 2,4 procenta. V předchozí květnové prognóze počítala letos s růstem hrubého domácího produktu o 1,8 procenta. Důvodem je zejména příznivější vývoj v první polovině roku, zatímco pro druhou polovinu roku bankéři čekají přechod do mírné recese. Asociace o tom ve čtvrtek informovala na on-line tiskové konferenci. Loni česká ekonomika stoupla o 3,3 procenta.

Nezvýšit úrokové sazby je očekávané rozhodnutí, řekl v pořadu Interview ČT24 bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer. Podotkl, že jde o těžké rozhodování v mimořádně těžké době. Inflace se podle něj zatím nezastavuje, ale známky ochlazování již vidět jsou. Důležité podle něj je, aby centrální banka přesvědčila občany, že peníze budou mít po přečkání těžké doby znovu stabilní hodnotu.

Měnový výbor americké centrální banky (Fed) na závěr dvoudenního zasedání zvýšil základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu do pásma 2,25 až 2,50 procenta. Zvyšováním úroků se snaží zpomalit inflaci, která je nejvyšší za čtyři desetiletí. V prohlášení Fed dodal, že navzdory důkazům o zpomalování americké ekonomiky plánuje další zvyšování výpůjčních nákladů.

Měnový výbor maďarské centrální banky zvýšil základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 10,75 procenta. Je to poprvé od konce roku 2008, kdy se základní sazba dostala nad deset procent. Banka tak pokračuje v agresivním zpřísňování měnové politiky ve snaze omezit inflaci a podpořit domácí měnu.

Evropská centrální banka (ECB) zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 0,50 procenta, ke zvýšení úroků tak přikročila poprvé od roku 2011. Zpřísňováním měnové politiky reaguje na rostoucí inflaci v eurozóně, rozsah zvýšení sazeb je přitom výraznější, než banka původně avizovala. ECB zároveň představila nový program nákupů dluhopisů, jehož smyslem je udržet pod kontrolou náklady na půjčky nejzadluženějších zemí eurozóny, jako je Itálie. Experti sledují, jak se dění v eurozóně projeví na české koruně.

Spotřebitelské ceny v Česku v červnu meziročně stouply o 17,2 procenta. V květnu to bylo o šestnáct procent. Růst tak zrychlil už podvanácté za sebou. Nejvíce k tomu přispělo zdražování potravin. Inflace je nadále nejvyšší od prosince 1993. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Výsledek mírně překonal očekávání analytiků, kteří předpovídali sedmnáctiprocentní inflaci. Podle nich se meziroční inflace v příštích měsících kvůli vývoji cen energií zřejmě ještě zvýší.

Česko zůstává jednou z posledních sedmi unijních zemí, které si ponechávají vlastní měnu, poté co evropští ministři financí schválili vstup Chorvatska do eurozóny. Podle Ivana Pilipa a Petra Bartoně, kteří byli hosty úterních Událostí, komentářů, může přijetí eura Chorvatskem usnadnit také vstup Česka do eurozóny, přestože i my bychom mohli mít problém s plněním pěti potřebných kritérií.

Česko se potýká s prudkým zdražováním, další růst inflace se Česká centrální banka (ČNB) pokouší krotit zvyšováním úrokových sazeb. I když jde o nepříjemné opatření pro obyvatele i firmy, v dlouhodobém měřítku by mělo zabránit dalšímu růstu cen, věří bývalý viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký. Je to právě nezávislá centrální banka, která musí přijímat nepopulární rozhodnutí, jež si do volebního programu nikdo nenapíše, členové rady musí mít odvahu taková opatření přijímat, řekl v Událostech, komentářích.

Jiří Rusnok skončil v čele České národní banky. Novému guvernérovi Aleši Michlovi ji přenechal v situaci, kdy meziroční inflace podle statistického úřadu činila v květnu šestnáct procent, přesto si nemyslí, že by se jím vedená bankovní rada dopustila nějaké zásadní chyby. Hájí zvyšování sazeb jako hlavní protiinflační zbraň, odmítl, že by ji mohly nahradit masivní devizové zásahy. Ujistil však, že ČNB i tak ve prospěch koruny intervenuje. Jiří Rusnok byl v poslední večer svého guvernérského působení hostem Byznysu 24.

Maďarská centrální banka v úterý překvapila finanční trhy razantním zvýšením základní úrokové sazby. Zvýšila ji o 1,85 procentního bodu na 7,75 procenta, Maďarsko tak nyní má nejvyšší základní sazbu v Evropské unii. Většina ekonomů přitom podle průzkumu agentury Reuters očekávala zvýšení sazby o půl procentního bodu.

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok končí v čele tohoto orgánu, který mimo jiné vykonává dohled nad finančním trhem. V Interview ČT24 bilancoval své působení i hodnotil možný vývoj inflace a příčiny současného zvyšování spotřebitelských cen. Přiblížil také atmosféru na středečním jednání rady České národní banky (ČNB), která zvýšila základní úrokovou sazbu na sedm procent.

Vyšší úrokové sazby, které ohlásila ČNB, se dál propíšou i do cen hypoték. Znamená to jediné: ti, kteří si úvěr právě berou, i ti, kterým končí fixace, budou měsíčně hradit zase o něco víc. To se promítne do zájmu o pořízení nemovitostí. Trh se už začíná měnit. Zájemci stále častěji shánějí pronájem místo pořízení vlastního bydlení. Problémy mívají také se zaplacením oprav.

Rada ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na sedm procent. Důvodem je vývoj inflace a rostoucí inflační očekávaní. Pro rozhodnutí opět hlasovalo pět ze sedmi členů rady. Dva hlasovali pro ponechání sazeb beze změny. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Zároveň šlo o sedmé nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou.

Po propadu, který vyvrcholil v dubnu, vzrostl v květnu zájem o hypotéky meziměsíčně o pětinu. Zároveň ale byla částka, kterou banky poskytly, o 60 procent nižší než loni ve stejném období. Úroková sazba u skutečně nově poskytnutých hypoték v dubnu vzrostla z dubnových 4,39 procenta na květnových 4,64 procenta, vyplývá z Hypomonitoru České bankovní asociace (ČBA).

Meziroční inflace v Česku v květnu dosáhla šestnácti procent. Vzrostla z dubnových 14,2 procenta. Ekonomové očekávají, že ceny porostou i v dalších měsících. Podle viceguvernéra České národní banky Tomáše Nidetzkého inflace dosáhne možná až osmnácti procent. Změnu v trendu lze předpokládat až na podzim. Podle predikcí bude růst cenové hladiny na konci roku ale stále dvouciferný. Centrální banka proto nejspíš znovu zvedne úrokové sazby.

Meziroční růst spotřebitelských cen ve Spojených státech v květnu nečekaně zrychlil a z dubnových 8,3 procenta se dostal na 8,6 procenta. Ve své páteční zprávě to oznámilo americké ministerstvo práce. Inflace se tak dostala na nejvyšší úroveň od prosince 1981 a je vyšší, než čekali analytici.

Od poloviny roku usednou do bankovní rady České národní banky Eva Zamrazilová, Karina Kubelková a Jan Frait. Ve středu odpoledne je jmenoval prezident republiky Miloš Zeman. Zamrazilová bude také viceguvernérkou – v této funkci bude první ženou. Ze tří dosavadních členů, kterým končí mandát, tedy nezůstane v bankovní radě ČNB žádný.

S novými členy rady České národní banky (ČNB), kteří nastoupí v červenci, neočekává hlavní ekonom České bankovní asociace (ČBA) Jakub Seidler zvyšování úrokových sazeb. Spekuluje o tom, že nový guvernér centrální banky Aleš Michl bude výrazněji přistupovat k investici devizových rezerv. „V případě využívání devizových rezerv a intervenování za silnější korunu bude muset centrální banka hlavně udělat rozhodnutí, kam až by korunu chtěla dostat,“ uvedl v pořadu Interview ČT24.

Bankovní rada České národní banky na svém zasedání tento měsíc zřejmě zvýší základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu či více. Důvodem je nadále rostoucí inflace. V rozhovoru pro server Aktuálně.cz to řekl končící guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok. Nyní dosahuje základní úroková sazba 5,75 procenta a je nejvyšší od roku 1999. Naposledy o jejím zvýšení bankovní rada rozhodla na začátku května. Šlo o šesté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou.

V červnu inflace ještě poroste, v červenci by měla klesnout, i když číslo zůstane dvojciferné. Na tomto odhadu se v Otázkách Václava Moravce shodli ekonomičtí experti. Na jednociferná čísla se inflace zřejmě dostane až příští rok. V boji proti růstu inflace pomůže zvyšování úrokových sazeb, ale vláda by také měla zpomalovat růst mezd. Situace by nemusela být výrazně lepší, ani kdyby se v Česku platilo eurem.

Česká národní banka (ČNB) by měla držet sazby na vyšší úrovni proti normálu, aby zabránila přeměně současné spíše nákladové inflace na poptávkovou. Zároveň je třeba podpořit vládu ve snižování míry zadlužování země a nezvyšovat mzdy více, než je růst produktivity práce. V rozhovoru pro týdeník Ekonom to uvedl člen bankovní rady ČNB Aleš Michl, který od července nastoupí do čela centrální banky. Vyslovil se pro změnu systému růstu mezd zaměstnanců ČNB, který je navázaný na inflaci. Výnos z devizových rezerv ČNB by v budoucnu podle Michla mohl financovat schodek penzijního systému.

Asi třetina mladých Čechů se nejspíše bude muset uskromnit při výběru bydlení. Lidé ve věku do 36 let počítají i s tím, že si kromě pořízení menší nemovitosti budou muset déle a více spořit. Hypotéku si přitom plánuje vzít šedesát procent mladých. Úvěry na nemovitost ale neustále zdražují a v květnu už je banky nabízely s vyšším než pětiprocentním úrokem. Za současné situace více než třetina mladých na úvěr na bydlení ani nedosáhne. A to i přesto, že pro ně platí o něco mírnější podmínky pro získání hypoték.

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok v pořadu Otázky Václava Moravce prohlásil, že je vysoká pravděpodobnost, že bankovní rada ČNB na svém zasedání 22. června opět zvýší základní úrokovou sazbu. Stoupnout by mohla na více než šest procent, pokud se na základě posledního vývoje ekonomiky potvrdí odhady ve stávající květnové prognóze centrální banky o růstu cenové hladiny. Inflace v dubnu činila 14,2 procent.