Umělá inteligence strana 2 z 5

Evropa dál zaostává za USA a Čínou v oblasti vývoje umělé inteligence (AI). Podle experta Michala Pěchoučka čeští politici, kteří nepovažují AI za prioritu, zaspali. Evropa přitom má řadu zajímavých firem a také potenciál v základním výzkumu, soudí odborník. Zajištěním bezpečného využití AI a její role ve veřejné sféře se zaobírají účastníci summitu ve Francii. Ta už oznámila masivní investice.

Příjezdy i odjezdy vlaků na nádražích bude oznamovat umělý hlas. Správa železnic teď hledá dodavatele. Nový jednotný systém chce spustit příští rok. Vývoj umělého hlasu za poslední roky výrazně postoupil. Kromě železnice umí pomáhat také lidem, kteří přišli o hlasivky, na takové technologii pracují i vědci na Západočeské univerzitě v Plzni.

„Výhoda dnešní doby je, že když máte přístup k internetu a máte chytrý telefon, tak se v podstatě můžete celý svůj život vzdělávat,“ řekl v Událostech, komentářích zakladatel Bubenik Partners Jan Bubeník, který společně s ředitelem Úřadu práce ČR Danielem Krištofem diskutoval o uplatnění v jednotlivých profesích i budoucnosti pracovního trhu v Česku.

Univerzita Karlova se stala hlavním koordinátorem mezinárodního projektu Otevřené velké jazykové modely pro umělou inteligenci v Evropě. Budou v něm spolupracovat evropské firmy, výzkumné instituce a výpočetní centra zabývající se umělou inteligencí. V projektu OpenEuroLLM za asi 34 milionů eur (854,7 milionu korun), financovaném s podporou Evropské komise, vybuduje tým evropských výzkumných institucí rodinu výkonných, vícejazyčných velkých jazykových modelů. Využití najdou v komerčním, průmyslovém i veřejném sektoru.

Výdaje velkých globálních firem na využití generativní umělé inteligence (AI) mohou do roku 2027 vykázat růst o 60 procent. Cílem pro letošní rok bude, aby investice do generativní AI přinesly hmatatelné výsledky. Vyplývá to z druhého ročníku průzkumu AI Radar globální poradenské společnosti Boston Consulting Group (BCG). Jen minimum firem chce přitom v souvislosti s umělou inteligencí propouštět.

Množství citlivých dat čínského start-upu DeepSeek provozujícího jazykový model s prvky umělé inteligence (AI) bylo bez zabezpečení dostupných na internetu. Na svém webu na to ve středu upozornila izraelsko-americká společnost zaměřená na kybernetickou bezpečnost Wiz Research. Bez zabezpečení podle ní zůstaly digitální softwarové klíče a protokoly chatu, které podle všeho zachycovaly prompty odesílané uživateli. DeepSeek na dotaz agentury Reuters uvedl, že po upozornění data neprodleně zabezpečil.

Vatikán vydal dokument o vztahu umělé a lidské inteligence, v němž zdůraznil, že umělá inteligence (AI) by se měla používat pouze jako doplňkový nástroj té lidské, eticky a zodpovědně, mimo jiné proto, aby se člověk nestal „otrokem svého vlastní díla“. Podle Vatikánu má AI sice pozitivní potenciál, může ale také vést k prohloubení sociálních nerovností či k izolaci v mezilidských vztazích. Dokument, který tento měsíc schválil papež František, také varuje před zneužitím AI mocnými korporacemi.

Spuštění levné čínské aplikace umělé inteligence DeepSeek otřáslo technologickým sektorem v USA. Akcie firem rychle oslabily, u výrobce čipů Nvidia o téměř 17 procent. Tržní hodnota této společnosti tak klesla skoro o 600 miliard dolarů (asi 14 bilionů korun), což je nejprudší jednodenní pokles v historii akciového trhu USA, píše stanice CNBC. Prezident Donald Trump to označil za budíček pro firmy zabývající se umělou inteligencí (AI).

Nová verze čínské umělé inteligence DeepSeek vyšla 10. ledna 2025, během dvou týdnů se stala mezi uživateli AppStore oblíbenější než mnohem dražší americký ChatGPT. Spustilo to razantní výprodeje akcií amerických technologických firem, ale současně úspěch DeepSeek vyvolal obavy z čínské cenzury v tak rozšířené službě.

Evropská unie v současné době postrádá silné vyjednavače, kteří by vedli rozhovory s nastupující administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Shodly se na tom v pořadu Otázky Václava Moravce (OVM) europoslankyně Klára Dostálová (ANO), Danuše Nerudová (STAN) a Kateřina Konečná (KSČM). Trump je podle nich v první řadě obchodník a Evropa musí usilovat o větší jednotu a angažovanost, aby mohla být pro USA strategickým partnerem.

Prémioví klienti zažalovali profesní sociální síť LinkedIn ze skupiny Microsoft. Tvrdí, že platforma bez souhlasu zpřístupnila jejich soukromé zprávy třetím stranám za účelem trénování generativní umělé inteligence (AI). Žaloba požaduje neupřesněnou náhradu škody za porušení smlouvy a kalifornského zákona o nekalé soutěži a tisíc dolarů (přes 24 tisíc korun) na osobu za porušení federálního zákona o uložené komunikaci.

Donald Trump opět úřaduje v Bílém domě a strhává na sebe pozornost celého světa. Ve středu pohrozil Rusku sankcemi, pokud se brzy nedomluví s Ukrajinou na příměří. Číně vyhrožuje cly, ekonomických dopadů se obává i Evropa. O možných dopadech Trumpova prezidentství na ekonomiku a náskoku USA v oblasti umělé inteligence hovořili v Událostech, komentářích podnikatelé Zbyněk Frolík, Dalibor Dědek a ředitel asociace obranného průmyslu Jiří Hynek.

Nový americký prezident Donald Trump pohrozil Rusku vysokými cly, pokud nebude brzy uzavřena dohoda o ukončení války na Ukrajině. Představil také projekt s názvem Stargate (Hvězdná brána), v rámci kterého by měly soukromé firmy investovat pět set miliard dolarů (asi dvanáct bilionů korun) do infrastruktury pro umělou inteligenci (AI). Trump také znovu mluvil o zavedení cel na sousední země i Čínu nebo Evropskou unii.

Před 95 lety začal dopravu na Václavském náměstí v Praze hlídat první automatický semafor, řidiči si tak museli zvykat na nová pravidla silničního provozu. Do té doby byla doprava řízena pouze pokyny strážníka a od roku 1927 také ručně přepínanými semafory. Už od počátku řidiči automatické semafory kritizovali – ať už kvůli tomu, že nestihnou projet, nebo že zbytečně stojí. Nyní funguje většina semaforů v takzvaném dynamickém režimu. Do budoucna by semafory mohly být ještě chytřejší, a to díky zapojení umělé inteligence.

Čipy používané v oblasti umělé inteligence se dají přirovnat k lidskému mozku, popsal v pořadu 90' ČT24 Vladimír Janíček z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického (ČVUT). „Bavíme se o něčem, co je na špičce výkonu,“ dodal. Umělá inteligence se v posledních měsících nesmírně posunula, podle expertů se u výtvorů vytvořených kvalitní technologií nedá určit, zda je vytvořila právě AI. „Musíme si zvyknout, že technologie změní způsob, jakým věci kolem sebe vidíme,“ míní ředitel spolku prg.ai Lukáš Kačena.

Iniciativa aktuální americké administrativy k omezení vývozu čipů pro umělou inteligenci (AI) podle premiéra Petra Fialy (ODS) nepřináší nic definitivního. Také podle ministerstva zahraničí je nařízení teprve ve fázi připomínek a schvalování. Regulace bude předmětem politických jednání vysokých českých představitelů ve Washingtonu v následujících týdnech, sdělil mluvčí ministerstva Daniel Drake. Ve středu USA zpřísnily i omezení týkající se pokročilých počítačových polovodičů.

Spojené státy možná už od pátku omezí vývoz čipů v oblasti umělé inteligence (AI), aby tato vysoce pokročilá technologie zůstala mimo dosah Ruska a Číny. V úterý o tom informovala agentura Bloomberg. Regulace se bude týkat i České republiky, zatímco například západní část Evropské unie bude mít podmínky volnější, což kritizovala Evropská komise. Největší omezení se budou týkat Ruska, Číny nebo Íránu s Venezuelou.

Čím více lidé využívají umělou inteligenci (AI), tím více se to projevuje na jejich kognitivních schopnostech, hlavně na kritickém myšlení. Podle nové studie jsou tyto dopady nejvíce zřetelné u mladých a méně vzdělaných osob.

Umělé inteligence (AI) vytvářejí falešná videa čím dál přesvědčivěji a stále věrohodněji. Za pouhý rok se z kuriozity stalo něco, co je od reality téměř nerozeznatelné. Tento pokrok vyvolává naděje i obavy.

Sociální sítě by podle šéfů společnosti Meta měly být oživené „neživými uživateli“. Avatary generované umělou inteligencí mají zvýšit míru toho, jak se lidští uživatelé zapojují například do diskuzí. Po bouřlivých reakcích na sociálních sítích se ukázalo, že Facebook i Instagram už s těmito technologiemi experimentovaly.

Na konci prosince rezignovala téměř kompletní redakční rada známého vědeckého časopisu Journal of Human Evolution, který vydává nakladatelství Elsevier. V tiskové zprávě vědci popsali, co bylo jejich důvodem: Příčin je více, od nedostatku financí až po vpuštění umělé inteligence do editačního procesu.

Už brzy by se na trhu mohly objevit umělé inteligence v podobě asistentů, kteří budou předvídat lidská rozhodnutí. Díky tomu budou schopné chování ovlivňovat, a navíc prodávat tyto vyvíjející se „záměry“ v reálném čase společnostem. Ty pak uspokojí potřebu ještě předtím, než si člověk uvědomí, že ji vůbec má, varují experti na etiku umělých inteligencí z Cambridgeské univerzity.

Přes veškerý pokrok v technologiích je předpovídání počasí stále ještě značně nejistou aktivitou. Hlavně krátkodobé predikce jsou už velmi přesné, ale čím dál do budoucnosti se vědci pokoušejí dívat, tím méně kvalitními se odhady stávají. To teď ale mění umělá inteligence (AI).

Téměř všechny přední velké jazykové modely neboli chatboty vykazují známky mírné kognitivní poruchy. Prokázalo se to v testech, které se běžně používají k rozpoznání prvních příznaků demence, popsal britský vědecký žurnál.