Umělá inteligence strana 4 z 5

Čím dál více lidí důvěřuje při hodnocení svého zdravotního stavu umělé inteligenci (AI). Pokud ale dají na rady křemíkového „lékaře“ více než na doporučení toho opravdového z masa a kostí, může to dopadnout špatně – jak ukazuje i nedávno zdokumentovaný případ.

Návod pro využití umělé inteligence ve zdravotnictví představila Česká asociace umělé inteligence (ČAUI). Příručka pomůže například s praktickým používáním AI v diagnostice i při komunikaci s pacienty. Vysvětluje také, jaké jsou právní rámce, a řeší etická dilemata. Nechybí přehled konkrétních příkladů z české i zahraniční praxe a doporučení pro vedení nemocnic, lékaře, zdravotní sestry i IT oddělení.

Stát plánuje proškolit až 350 tisíc lidí v oblasti umělé inteligence. Projekt „AI skilling“ je součástí národní strategie, jejímž cílem je posílit konkurenceschopnost země právě v této technologické oblasti. Školení stát nabídne studentům, učitelům, pracovníkům v kancelářích či ve veřejné správě, ale i těm, kteří zaměstnání teprve hledají. Část školení povedou experti ze společnosti Microsoft. Program by se měl naplno rozběhnout během léta.

Systém automatické detekce obličejů na pražském Letišti Václava Havla by měl znovu fungovat do konce roku. Policie ho dočasně vypnula kvůli nové evropské legislativě o umělé inteligenci. Podle odborníka na kyberbezpečnost Jakuba Alimova je na letišti bezpečno, protože tam funguje systémů víc. Spolumajitel technologického projektu Lexicon Labs Daniil Shakhovskiy ale mluví o zbytečných byrokratických omezeních.

V rámci regulace umělé inteligence začínají v EU platit povinnosti pro jazykové modely, které jsou základem aplikací jako ChatGPT nebo Gemini. Naplno bude nařízení účinné od srpna 2026. Znamená to třeba pravidelné testování modelů nebo zpřístupnění technických protokolů. Firmy si ale stěžují, že utratí víc za právníky než vývojáře. Česko proto navrhuje zjednodušení a odklad o dva roky.

Policie v pátek dočasně vypnula systém automatické detekce obličejů na pražském Letišti Václava Havla. Důvodem je nová evropská legislativa o umělé inteligenci (AI). Systém fungoval od roku 2019 a pomohl zadržet 155 hledaných osob.

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SELČ) podepsal exekutivní příkaz, který zavádí nová cla v rozmezí od deseti procent do 41 procent na dovoz do Spojených států z desítek zemí světa. Nový režim nevstoupí v platnost nyní, jak se původně očekávalo. Cla budou podle dostupných informací zavedena 7. srpna. Na většinu zboží z EU se na základě obchodní dohody uzavřené už o víkendu bude vztahovat poplatek ve výši patnáct procent, týká se to i dovozu aut.

Nenávistný jazyk v internetových skupinách se v mnoha ohledech podobá komunikaci lidí s psychickými poruchami, popsali vědci. Zatím nedokázali zjistit, jestli jde o příčinnou souvislost. Zvažují více možností.

Nelehký úkol vyvinout účinné a dostupné hadí protijedy si vytyčil dánsko-americký tým vědců. Běžně se tyto život zachraňující látky vyrábí z toxinů získaných z živých hadů. Jde ale o náročný a drahý proces, kvůli kterému v mnoha regionech světa nejsou účinné protilátky na uštknutí dostupné. Vědcům by v práci měla pomoci umělá inteligence, která by měla umožnit vytvořit léčiva na míru pro hadí toxiny. Probíhající testy na laboratorních myších vykazují slibné výsledky – po podání protijedu jich přes osmdesát procent přežije hadí útok. Tým doufá, že by novou techniku výroby sera proti specifickým hadím jedům mohl nabídnout pro komerční využití nejpozději do pěti let.

Britský král Karel III. má svůj další portrét. Namalovala ho „první ultrarealistická humanoidní robotická umělkyně na světě“ se schválením Buckinghamského paláce. Říká si Ai-Da. Loni její obraz Alana Turinga překonal aukční rekord v oblasti umění vytvořeného humanoidem.

O dnešní době se často říká, že je rychlá, mnohem rychlejší než časy minulé. Má se to týkat hlavně života ve městech, jehož tempo se mnohdy popisuje jako zběsilé. Nová studie dokazuje, že přinejmenším v některých metropolích to platí.

Vědci ve spolupráci se společností Google představili nový nástroj, který by mohl pomoci vytvářet mnohem detailnější představu o naší minulosti. Dokáže totiž číst rozbité texty ztracené před tisíci lety.

V Šanghaji končí světová konference, na níž chtěla Čína ukázat své ambice na pozici globálního lídra v AI závodech. Úsilí Pekingu ukazuje i to, že více než třetina velkých jazykových modelů je čínských. Analýza webu Newsguard však ukázala, že tyto modely často šíří prorežimní propagandu – například o Tchaj-wanu. Pět největších čínských chatbotů odmítlo odpovědět nebo zopakovalo dezinformace v šedesáti procentech případů. Při odpovědích v čínštině to bylo ještě více. Před rizikem modelu DeepSeek právě proto varuje i Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. Odborníci přesto upozorňují, že čínské produkty se stále zlepšují, a ambice Pekingu na globální hegemonii je tak velmi reálná.

Asi před rokem se začaly na internetu objevovat první souhrny vyhledávání vytvořené pomocí umělých inteligencí. Podle expertů jsou značně chybové, přesto na ně uživatelé začali spoléhat. Souhrny také narušují současnou podobu médií. Informační servery v USA ztrácejí desítky procent návštěvníků.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zveřejnila plán politiky v oblasti umělé inteligence (AI), který definuje priority USA k dosažení „globální dominance“ v tomto odvětví. Plán počítá například s exportem americké technologie AI do zahraničí a s tvrdým postupem proti státním zákonům, které jsou považovány za příliš restriktivní a brání jejímu rozvoji.

Argentinské sci-fi Eternaut se stalo prvním původním seriálem z produkce společnosti Netflix, ve kterém se tento streamovací gigant přiznal k vytvoření vizuálních efektů generativní umělou inteligenci. Fiktivní budova se díky zapojení AI zřítila rychleji a levněji. A přispěla do diskuse, jestli se hroutí i budoucnost filmového průmyslu, jak ho dosud známe. V Argentině navíc seriál otevřel historické rány – autor předlohy za vojenské diktatury zmizel a zůstává pohřešovaný on i část jeho rodiny.

S diskusními chatboty už má zkušenost většina mladých lidí, zejména těch nejmladších dospívajících. Debaty se stroji jsou pro ně stejně přirozené jako ty s lidmi. A pro významnou část z nich dokonce příjemnější.

Čína investuje miliardy dolarů, aby se stala supervelmocí v umělé inteligenci. Jejím cílem je zúžit technologickou propast a vyrovnat se společnostem ve Spojených státech. Firmy DeepSeek a Alibaba už patří ke světovým špičkám a kromě toho vzniká řada start-upů. Pekingu ve vývoji pomáhá i přístup k obrovskému množství dat uživatelů internetu.

Vědci z Northeastern University využili nejmodernější a nejdetailnější modely klimatu, aby prostudovali, jak se změní průtoky ve velkých řekách. Zjistili, že na přelomu příštího století pocítí 850 milionů lidí důsledky klesajícího množství vody v největších světových řekách.

Vědci stále častěji využívají při psaní studií umělé inteligence. A také recenzenti, místo toho, aby publikace studovali sami, je mnohdy hodnotí pomocí AI. A teď nový výzkum popsal třetí úroveň vědeckých podvodů, který se koná s pomocí chatbotů.

Evropská komise tento týden zveřejnila nový dobrovolný kodex postupů pro poskytovatele výkonných systémů umělé inteligence (AI), jehož cílem je vyjasnit povinnosti vyplývající z nových unijních pravidel, takzvaného Aktu o AI. Kodex se týká takzvaných generativních modelů AI, jako jsou ChatGPT od OpenAI, Claude od společnosti Anthropic nebo Gemini od Googlu.

„Objem peněž, který má moje ministerstvo k dispozici, je historický,“ podotkl v Interview ČT24 moderovaném Terezou Willoughby ministr kultury a místopředseda ODS Martin Baxa. Zároveň zdůraznil, že činnost dotačních komisí rozhodujících o podpoře akcí živé kultury je objektivní.

Vytvořila nás umělá inteligence, přiznala po řadě podezření kapela The Velvet Sundown. Zároveň mluvčí skupiny tvrdí, že jen předstíral jakoukoliv spojitost s virtuálními hudebníky. Soft-rocková skupina získala za pár týdnů přes milion posluchačů a přiznáním jen připomněla obavy hudební branže z AI.

Vláda zakázala používat ve státní správě jakékoli produkty čínské společnosti DeepSeek. Rozhodla tak na základě doporučení Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), podle kterého existuje riziko při ochraně dat uživatelů produktů této společnosti. Po středečním jednání kabinetu to řekl premiér Petr Fiala (ODS).