Letiště je bezpečné, ale policisté mají víc práce, říkají po vypnutí detekce obličejů odborníci

Nahrávám video
Studio 6: Co se kontroluje na letišti
Zdroj: ČT24

Systém automatické detekce obličejů na pražském Letišti Václava Havla by měl znovu fungovat do konce roku. Policie ho dočasně vypnula kvůli nové evropské legislativě o umělé inteligenci. Podle odborníka na kyberbezpečnost Jakuba Alimova je na letišti bezpečno, protože tam funguje systémů víc. Spolumajitel technologického projektu Lexicon Labs Daniil Shakhovskiy ale mluví o zbytečných byrokratických omezeních.

Nová právní úprava vyžaduje pro další provoz výslovné předchozí povolení předsedy senátu vrchního soudu. Policie předpokládá, že povolení získá, aby mohla provoz letos obnovit.

„Jedná se o AI akt, který sjednocuje pravidla pro umělou inteligenci v celé Evropě. Zakazuje automatizované sledování lidí bez soudního příkazu, pokud je to plošně nasazeno, protože to považuje za vysoce rizikové,“ popsal důvody vypnutí systému Alimov. Nejedná se prý pouze o zpracování obrazu obličeje, ale o jakékoliv citlivé údaje, které zpracovává AI a dělá nad nimi rozhodnutí – například ovlivňuje přístup ke službám.

Fungování identifikace obličejů právě na letišti se už v minulosti setkalo s kritikou části veřejnosti, podle které jde o příliš velký zásah do soukromí lidí. Systém ale za šest let fungování pomohl zadržet 155 hledaných osob, mezi nimiž byli i pachatelé závažné trestné činnosti.

„Ten systém je napojený na kamerový systém, kde jsou, předpokládám, stovky kamer, a je vlastně jeho mozkem. AI v reálném čase vyhodnocuje obličeje hledaných osob, třeba cizinců, kteří mají zakázaný přístup do České republiky,“ říká expert.

Krok zpět?

Policie teď podle Alimova musí pracovat více „manuálně“. „Je to pouze jeden ze systémů ekosystému letiště. Když se vypne, neznamená to, že letiště je nebezpečné,“ ubezpečuje. Na letišti jsou podle experta systémy, které umí rozpoznávat chůzi, podezřelé chování, nebo odložené zavazadlo, jde i o různé rentgeny, skeny či čtečky biometrických pasů.

Rozhodnutí o vypnutí systému je podle Shakhovského krok zpět. „Systém, který již prokázal svou účinnost a pomohl dopadnout desítky nebezpečných pachatelů, byl nyní odstaven kvůli byrokratickým omezením,“ řekl ČTK.

V době, kdy technologie mohou bránit těžkým trestným činům, podle něj „oslabujeme ve jménu předběžného souhlasu schopnosti těch, kdo chrání naši bezpečnost“. „Celá tíha odpovědnosti tak znovu padá na bedra policistů, kteří už tak čelí nespočtu výzev. Jsou nuceni vracet se k metodám, které byly aktuální před desítkami let, zatímco rizika, jimž čelí, jsou ryze současná,“ dodal.

Akt o AI doplnil i kodex

Akt o AI byl přijat v srpnu loňského roku jako první ucelená regulace AI na světě. Nová pravidla, která nabyla účinnosti od soboty, se dotknou zejména velkých poskytovatelů AI modelů, jako jsou například ChatGPT, Gemini a Claude.

Pravidla se vztahují na obecné modely AI uvedené na trh po 2. srpnu. Pro modely uvedené před tímto datem platí dvouleté přechodné období do srpna 2027. Nové AI modely by měla doprovodit technická dokumentace podle vzoru Evropské komise, informace pro další subjekty v dodavatelském řetězci, které zamýšlí na základě AI modelů stavět další produkty, ale i shrnutí, jaká data se využívala ke trénování modelu.

„Je to první nařízení na světě, které omezuje AI. Evropská unie s tím přišla jako první a udává rámec na základě rizikovosti. Je tam spousta věcí ošetřených, které AI dělat nesmí, jsou tam věci, které jsou vysoce rizikové – je třeba zmíněné skenování obličejů. A jsou tam věci, které nejsou vůbec probádané nebo jsou neošetřené, to jsou třeba deepfake videa,“ dodává Alimov.

Akt o AI doplnil také dobrovolný kodex, jehož cílem je mimo jiné omezit generování obsahu porušujícího autorská práva a zavést mechanismy pro vyhodnocování rizik před uvedením modelu na trh i po něm. Podle Shakhovského však dobrovolné kodexy nestačí.

„Pomalé vyčkávání nás staví do závislosti na modelech velkých hráčů. Kdo dnes nemá nástroje na ověřování autenticity a původu obsahu, ztrácí. Potřebujeme povinné minimální standardy a infrastrukturu, která funguje i mimo dohled platforem. Vyhrává ten, kdo koná – ne ten, kdo čeká na pokyny,“ sdělil. Podle některých expertů také přichází pravidla pro modely umělé inteligence pozdě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoOd zatýkání po undergroundovém koncertu v Bojanovicích uplynulo 50 let

Před půl stoletím začala Státní bezpečnost zatýkat účastníky undergroundového koncertu v Bojanovicích. Ve vazbě jich skončilo dvacet dva. O tři měsíce později následoval soudní proces. Akce komunistické Státní bezpečnosti proti undergroundovému hnutí v bývalém Československu vyvrcholila odsouzením čtyř protagonistů v září 1976. Konkrétně šlo o Vratislava Brabence, Ivana M. Jirouse, Svatopluka Karáska a Pavla Zajíčka. Událost tehdy sjednotila disidenty a nepřímo vedla ke vzniku Charty 77.
před 7 hhodinami

Policie odložila případ nesrovnalostí v počítání hlasů v blanenském okrsku

Policie odložila případ nesrovnalostí v počítání volebních hlasů v jednom z blanenských okrsků při říjnových sněmovních volbách. Nebylo prokázáno, že by šlo o úmysl. Trestní oznámení podal Nejvyšší správní soud (NSS), který na základě volební stížnosti Pirátů přepočítal hlasy v blanenském okrsku 28. Piráti jich mají po přepočtu o 20 více, ANO o 21 méně. Výsledek voleb to neovlivnilo, soud tedy nezasáhl. Existovalo ale podezření, že nešlo jen o početní omyl, ale o úmysl.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Resort zdravotnictví podal trestní oznámení na FN Olomouc kvůli defibrilátorům

Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že podalo trestní oznámení kvůli operacím pacientů s přístroji na kontrolu srdečního rytmu, takzvaných kardioverterů-defibrilátorů, ve Fakultní nemocnici Olomouc (FNO). Důkazy podle resortu ukazují na neobvykle vysoké počty výkonů a vznikla podezření na obcházení kritérií pro voperování těchto přístrojů. Policie případ prověřuje kvůli podezření z podvodu a těžkého ublížení na zdraví, vyšetřování se týká stovek pacientů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Prezident podepíše zákon o rozpočtu v pátek, řekl Babiš po jednání na Hradě

Premiér Andrej Babiš v úterý odpoledne jednal na Pražském hradě s prezidentem Petrem Pavlem o návrhu státního rozpočtu na letošní rok. Prezident ho podepíše v pátek, řekl premiér. Hrad posléze informaci potvrdil. Pavel se s Babišem také rámcově shodli na jmenování nových vedoucích zastupitelských úřadů a misí. Diskutovali i o spolupráci Hradu s ministerstvem zahraničních věcí. Prezident také na zhruba hodinové schůzce vznesl připomínky k zákonu o státních zaměstnancích.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

První analýza neukazuje na radikální růst marží u čerpacích stanic, uvedl resort financí

První analýza údajů od prodejců pohonných hmot neukazuje, že by čerpací stanice po začátku konfliktu v Íránu radikálně měnily své marže. Uvedlo to v úterý ministerstvo financí, které údaje o maržích od pondělí monitoruje. Podrobnější data bude mít úřad ve čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rozdělování financí mezi kraje je nespravedlivé, volají hejtmani

„Já si myslím, že každý občan si zaslouží, aby žil v kraji, který je spravedlivě financovaný (...). V tomto my teď nežijeme a myslím si, že je potřeba to narovnat,“ domnívá se hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL). Podobně na situaci nahlíží i lídr Pardubického kraje Martin Netolický (nestr.) a hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN). Předseda Rady Asociace krajů a šéf Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) má v tomto směru ambici představit vládě dohodu, kterou podpoří minimálně třináct ze čtrnácti krajů.
před 10 hhodinami

Jiří Grygar slaví 90 let. Desítky let popularizuje vědu a chrání ji před pavědou

Astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar je věřícím skeptikem, který bojuje proti pavědeckému tmářství, často oponuje kupříkladu paranormálním jevům či astrologii. Autor mnoha knih, oblíbený řečník a někdejší náruživý cyklista nechal generacím diváků nahlížet na hvězdy v televizních Oknech vesmíru dokořán. V úterý slaví devadesáté narozeniny.
před 11 hhodinami

Soud přiznal dědičce rodu Walderode nárok na některé pozemky na Jablonecku

Nejvyšší soud (NS) potvrdil, že dědička rodu Walderode Johanna Kammerlanderová má nárok na některé požadované pozemky na Jablonecku. Odmítl dovolání Státního pozemkového úřadu a obce Jenišovice. Plné odůvodnění zatím není dostupné. Restitučními nároky rodiny se zabývá také soud v Semilech, který nedávno rozhodl, že Kammerlanderové náleží mobiliář státního zámku Hrubý Rohozec v Turnově.
před 11 hhodinami
Načítání...