Trianon

Sto metrů dlouhá a čtyři metry široká rampa vyrostla během posledního roku v centru Budapešti. Na jejích stěnách jsou vyryta jména všech více než dvanácti a půl tisíce obcí, které byly před první světovou válkou součástí Uherska. Jde o Památník národní soudržnosti. Pod tímto názvem se skrývá připomínka Trianonské mírové smlouvy, která přesně před sto lety připravila nástupnické Maďarsko o velkou většinu předválečného uherského státu. I po sto letech téma v maďarské společnosti stále rezonuje. Dokazuje to i jeho využívání zejména pravicovými politiky, byť letošní výročí si konzervativní vláda připomíná relativně střídmě.

Ještě v osmdesátých letech dvě třetiny maďarské veřejnosti odmítaly územní změny, které přinesla Trianonská mírová smlouva z června 1920, na jejímž základě se někdejší královské Uhry zmenšily do dnešních maďarských hranic. Ve svém komentáři to píše historička Eva Irmanová – a doplňuje, že pro současné Maďarsko Trianon sice zůstává dějinným traumatem, ovšem politické téma není otázka hranic, jako spíš práv maďarských menšin v okolních zemích.

Spolupráce mezi Maďarskem a Slovenskem nikdy nebyla tak dobrá jako v současnosti, pochvaloval si maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó po jednání se svým slovenským protějškem Ivanem Korčokem, který je v Budapešti na své první návštěvě od jmenování nové slovenské vlády. Korčok zdůraznil, že rozdílný pohled na historii se nesmí stát balvanem, který by bránil v rozvoji vztahů. Szijjártó podle agentury MTI ocenil vztahy se Slovenskem jako strategické.