Teorie relativity

Další krok na cestě k potvrzení existence páté základní síly hlásí američtí vědci z fyzikální laboratoře Fermilab nedaleko Chicaga. Od roku 2021, kdy poprvé výsledky oznámili, sesbírali více dat a tvrdí, že dvakrát snížili pravděpodobnost, že jde jenom o statistickou chybu.

Podle nové studie plynul čas na počátku vesmíru pomaleji než v současnosti. Vědci něco takového předpokládali už dříve, teď to ale australští fyzici poprvé pozorovali v reálném světě.

Jak by se na náš vesmír dívali pozorovatelé pohybující se rychleji než světlo ve vakuu? Podle nové studie by se tento obraz naprosto lišil od toho, jak ho vnímáme sami. Z našeho pohledu by nedával vůbec smysl, protože by v něm mnohdy následek předcházel příčinu.

Díky náhodnému složení mohutné kupy galaxií objevili astronomové nejvzdálenější známou hvězdu v historii. Podle astronomů může být až pětsetktrát hmotnější než Slunce. Vědci objev popsali v odborném časopise Nature.

Jeden z přípravných rukopisů k teorii relativity Alberta Einsteina se v Paříži vydražil za 11,6 milionů eur (296 milionů korun) včetně poplatků. O prodeji informovala agentura AFP. Aukční síň Christie's původně odhadovala prodejní cenu vzácného dokumentu mezi dvěma a třemi miliony eur.

Tým vědců z několika českých výzkumných pracovišť společně potvrdil existenci složitého jevu, kterému se říká sigma-díra. Až doposud byl přitom popsán pouze teoreticky a na potvrzení se čekalo déle než třicet let.

Když padá plyn do černé díry, uvolňuje přitom obrovské množství energie a chrlí elektromagnetické záření do všech směrů, proto takové objekty patří k těm nejjasnějším v celém známém vesmíru. Astronomové ale byli až doposud schopní pozorovat světlo a další záření ze supermasivní černé díry jen tehdy, když zářila přímo směrem k našim teleskopům – cokoli zpoza ní bylo vždy zakryté a tedy neviditelné. Až dosud.

Teorie obecné relativity se ověřuje například v tom, jak jezdíme auty, poukázal teoretický fyzik Jiří Bičák. Během své kariéry spolupracoval mimo jiné s nobelisty Rogerem Penrosem a Kipem Thornem. Přednášel také pro Stephena Hawkinga. Bičák byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace.

Asociace univerzit pro výzkum vesmíru NASA vydala 5. dubna jako prestižní Geovědecký snímek dne fotografii s názvem „Obarvené Einsteinovo zatmění“, jehož spoluautory jsou dva čeští vědci – Petr Horálek a Miloslav Druckmüller. S využitím moderních výpočetních metod zpracování obrazu se pokusili „oživit“ snímek zatmění Slunce z 29. května 1919, který vedl k potvrzení Einsteinovy obecné teorie relativity: lidé tak po více než sto letech mohou poprvé zhlédnout, jak tento úkaz vypadal v barvách a jaké nezvyklé jevy obklopovaly zakryté Slunce.

Vzhledem k tomu, že existuje život na Zemi, není důvod, proč by neměl být ještě někde jinde, domnívá se Carole Mundellová. Profesorka extragalaktické astronomie, pozorovací astrofyzička a vedoucí oddělení astrofyziky na britské Univerzitě v Bathu byla hostem pořadu Hyde Park Civilizace. Tématem rozhovoru byly mimo jiné černé díry a gama záblesky ve vesmíru.

Vědci přišli s novým modelem, který ukazuje, že by v kosmu mohly existovat červí díry, které by se daly využívat jako zkratky mezi dvěma vzdálenými místy v prostoru – a to bez nutnosti fyzikálně nemožných podmínek, s nimiž pracovaly starší teorie.