Svaz průmyslu a dopravy strana 3 z 5

Škoda Auto v rámci mateřského koncernu Volkswagen převezme strategické řízení a budoucí expanzi značek Škoda, Volkswagen a Seat v regionu jihovýchodní Asie ASEAN. Ten vedle Vietnamu zahrnuje například Kambodžu, Laos, Singapur, Malajsii nebo Filipíny. Na trhu chce dosáhnout podílu pět procent. Informovali o tom zástupci společnosti. Podobnou roli v rámci koncernu již má automobilka v Indii. Škodovka podle šéfa Klause Zellmera jedná také o prodeji svých aktiv v Rusku, tedy výrobních závodů a prodejní sítě. Jednání jsou v závěrečné fázi.

Dodavatelé elektrické energie budou mít povinnost nabízet klientům v Evropské unii různé varianty kontraktů, včetně smlouvy s pevnou cenou elektřiny. Měl by se také zvýšit podíl dlouhodobých smluv přispívajících k cenové stabilitě. Počítá s tím návrh úpravy energetického trhu, který v úterý představila Evropská komise (EK). Jejím cílem je předejít opakování loňského rekordního zdražování elektřiny.

Ekonom Jan Švejnar a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj se ve středečních Událostech, komentářích v podstatě shodli na tom, že snahy končícího prezidenta Miloše Zemana o lepší obchodní vztahy s Čínou byly dobře míněné, podle druhého jmenovaného byl ovšem Zeman v otázce slíbených čínských investic do Česka naivní. Hlavní ekonomická analytička Radiožurnálu Jana Klímová tyto sliby označila za nesmyslné a vztahy hlavy státu s Pekingem na obchodním poli za „přepálené“.

Poslanci v úterý zrychleně schválili novelu, která usnadní výstavbu horkovodu z Dukovan do Brna. Sněmovna také kývla na návrh zákona ohledně dozorových úřadů. Jejich pravomoci nad trhem s harmonizovanými výrobky se tak zřejmě sjednotí, předlohu nyní dostane k podpisu prezident. Dolní komora rovněž jednala ve druhém čtení o novele stavebního zákona.

Premiér Petr Fiala (ODS) v pátek požádal odboráře, aby byli ve svých požadavcích realističtí tak, aby jejich naplňování neohrozilo ekonomickou situaci země v příštích mnoha letech. Na konferenci Asociace samostatných odborů zopakoval, že vláda chce stabilizovat veřejné finance, což může provést jen nepopulárními kroky. Za největší výzvu pro dlouhodobou udržitelnost označil financování penzí a přihlásil se k přípravě důchodové reformy pro lidi mladší 40 let.

Navzdory drahým energiím i materiálům hodnotí většina českých podniků současnou situaci jako dobrou. Většina podniků zatím problémy řeší úsporami v běžných provozech nebo zaváděním šetrných technologií. Velká část firem si také stěžuje na nedostatek kvalifikované pracovní síly. Dvanáct procent českých firem však plánuje propouštět, především nekvalifikované zaměstnance. Vyplývá to z dat ministerstva práce, která získalo od čtyřiceti tisíc podniků.

Mezinárodní měnový fond (MMF) sestavil žebříček zemí, jejichž pracovním trhům měl letos nejvíc pomoct příchod ukrajinských uprchlíků. Vede Polsko, následované v těsném závěsu Českem spolu s Estonskem. Pro stát a zaměstnavatele přinášejí pracovníci z řad uprchlíků ale také řadu výzev.

Vláda schválila zastropování cen elektřiny a plynu i pro velké firmy. Ty budou v příštím roce platit stejné ceny, jaké už vláda dříve nastavila pro ostatní odběratele. Stejně jako v případě malých firem bude zastropování platit do 80 procent nejvyšší měsíční spotřeby z posledních pěti let, řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Opatření má podniky motivovat k úsporám. Státní rozpočet by rozšíření cenového stropu mělo vyjít na dalších maximálně čtyřicet miliard korun.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) předloží příští středu vládě návrh na zvýšení minimální mzdy o 1100 korun měsíčně. Měsíční minimální plat by tak měl vzrůst z 16 200 na 17 300 korun hrubého. Naopak takzvanou zaručenou mzdu, kterou stát zaměstnancům garantuje podle vzdělání či zodpovědnosti, nechá stát až na výjimku zmrazenou. Zástupci firem považují růst za příliš rychlý, podle odborů je naopak nedostatečný.

V připomínkovém řízení je návrh ministerstva průmyslu a obchodu, který zastropuje ceny energií v příštím roce i velkým firmám. Stát kvůli tomu podle odhadu resortu zaplatí dalších 40 miliard korun. Návrh se pokusí firmy přimět k úsporám – pokud jich nedosáhnou, bude se cenový strop týkat pouze části jejich spotřeby. Firmy to vesměs vítají, i když některé se obávají, že zastropovat ceny jen na příští rok nebude dost.

Nezaměstnanost se v Česku už třetí měsíc v řadě drží na hranici tří a půl procenta. Podle Úřadu práce nicméně počet uchazečů o místo v listopadu oproti říjnu nepatrně vzrostl, a to na zhruba 257 tisíc lidí. Volných pozic v nabídce úřadů práce naopak meziměsíčně ubylo. Nové statistické údaje okomentoval v pořadu Drahé Česko člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy Petr Jonák.

Ministerstvo průmyslu a obchodu v polovině týdne evidovalo přes tisíc žádostí velkých firem o podporu kvůli vysokým cenám energií. Firmy ale pomoc zřejmě získají až v příštím roce kvůli notifikaci Evropské komise. V pořadu Otázky Václava Moravce to uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Podle místopředsedy rozpočtového výboru Jana Hrnčíře (SPD) je pomoc nedostatečná.

Česká ekonomika vstupuje do těžkého období. Renomované instituce na příští rok předpovídají recesi. V nejistotě je i hlavní tuzemský průmyslový obor – automobilová výroba. Letos se jí sice daří navyšovat produkci. Trápí ji ale vysoké ceny energií i trvající nedostatek dílů. Kvůli výpadkům dodávek automobilky nejsou schopné část vozů dokončit. Na tomto průmyslu je přitom závislé celé české hospodářství. Práci dává i spoustě jiných podniků.

Na třicet až padesát miliard korun odhaduje ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) rozpočtové náklady na stanovení maximálních možných cen energií pro velké firmy. České televizi to řekl s tím, že pro průmysl nakonec kabinet připravuje podobný cenový strop jako pro domácnosti. Zástupci podniků upozorňují, že bez takového opatření by se řada velkých firem dostala do existenčních problémů. Mnohým z nich na přelomu roku skokově zdraží elektřina i plyn.

Navzdory drahým a nedostatkovým energiím vyhlíží ministerstvo průmyslu nadcházející zimu s optimismem. Domácnosti i firmy totiž s plynem šetří. Letos ho zatím spotřebovaly o 19 procent méně než před rokem. Pomohl i teplý podzim. Dál se tak mohly navyšovat rezervy na horší časy. Zásobníky jsou plné z 99 procent, a to díky dodávkám zkapalněné suroviny nebo plynovodem z Norska. Naopak z Ruska od září už nic nepřichází. Úspory jsou podle ministerstva dál žádoucí. Aspoň o patnáct procent. Pokud v rezervách zůstane část zásob, stát je pak nebude muset celé znovu dokupovat.

Zhruba každá pátá firma v Česku plánuje na přelomu roku propouštět. Vyplývá to z vyjádření Hospodářské komory, Svazu průmyslu i Asociace malých a středních podniků. Hlavním důvodem jsou drahé energie. Potíže mají hlavě energeticky náročná odvětví jako pekárny, sklárny nebo hutě. Propouštět se už ale začalo i v jiných oborech.

Zástupci unijních zemí v tomto týdnu podpořili dobrovolné společné nákupy plynu či mechanismus cenové korekce v případě mimořádného zdražení. Zastropování ceny plynu ale podmínili splněním několika podmínek. Premiér Petr Fiala (ODS) považuje závěry summitu za úspěch, od české opozice ale zní kritika a rozpačitý je i viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. O výsledcích jednání lídrů EU diskutovali hosté v pořadu Události, komentáře.

Tuzemští výrobci automobilů s obavami sledují růst cen elektřiny i zemního plynu, které se mohou zásadně propsat do výroby jich samotných i jejich dodavatelů, a závažně tak ovlivnit i českou ekonomiku. Předseda představenstva Škoda Auto Klaus Zellmer i generální ředitel české Hyundai Martin Saitz ve vysílání ČT24 vyzvali vládu, aby energie pro velké podniky zastropovala.

V Brně začal třiašedesátý ročník Mezinárodního strojírenského veletrhu. Kromě expozice se na místě koná i sněm Svazu průmyslu a dopravy, během něhož promluvil i premiér Petr Fiala (ODS), který uvedl, že díky opatřením vlády se podle něj podaří energetickou krizi stabilizovat. Od prezidenta svazu Jaroslava Hanáka zároveň převzal sedm výzev, kterými by se měla podle sdružení vláda zabývat. Hlavními tématy diskuze na veletrhu byla energetická efektivita v době krize a digitální řešení pro průmysl budoucnosti.

Minimální povolené teploty v pracovním prostředí budou moct být nižší než doposud. Vláda v pondělí kvůli energetické krizi schválila příslušné nařízení. Podle něj má například pro řidiče, pracovníky montážních linek nebo pokladní nejnižší povolená teplota klesnout ze současných 18 na 16 stupňů Celsia. V šatnách bude moct spadnout z 20 na 18 stupňů, v umývárnách z 22 na 19 stupňů, ve sprchách z 25 na 19 stupňů a na záchodech z 18 na 15 stupňů.

Vládní energetickou novelu ke stanovení maximálních cen elektřiny a plynu projednají poslanci v pátek od 11:00. Schůzi svolala předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Vláda v pondělí oznámila, že stanovila maximální ceny elektřiny a plynu. Vliv na výši záloh bude mít stanovení cenového stropu již v listopadu. Za stejné ceny by měly nakupovat i samosprávy či veřejné instituce prostřednictvím státního obchodníka s energiemi.

Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásí situaci předcházení stavu nouze v teplárenství. Znamená to, že od 5. září budou moci teplárny používat bez rizika pokut jiné palivo než zemní plyn, řekl po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS). Chce se zaměřit hlavně na zranitelné zákazníky, urychlí tak definici těchto zákazníků. Vláda se také zabývala možností založit státního obchodníka s energiemi, který by mohl pomoci s nákupem energií například pro kraje nebo nemocnice.

Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 3,7 procenta. Proti předchozímu čtvrtletí stoupla o 0,5 procenta. Na svém webu to v úterý oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Zlepšil tak čísla ze svého červencového odhadu vývoje hrubého domácího produktu (HDP). Podle něj ekonomika Česku vzrostla meziročně o 3,6 procenta a proti předchozímu čtvrtletí o 0,2 procenta. Analytici už dříve upozornili, že meziroční údaje za druhé čtvrtletí ovlivňuje srovnání s rokem 2021, kdy platila opatření proti šíření koronaviru.

V nové makroekonomické predikci pro letošní rok zlepšilo ministerstvo financí odhad růstu ekonomiky na 2,2 procenta a pro příští rok odhad zhoršilo na 1,1 procenta. V předchozí dubnové prognóze resort čekal letos růst ekonomiky o 1,2 procenta a příští rok o 3,6 procenta. Loni hrubý domácí produkt (HDP) stoupl o 3,5 procenta.