Svaz průmyslu a dopravy strana 4 z 5

Zástupci unijních zemí v tomto týdnu podpořili dobrovolné společné nákupy plynu či mechanismus cenové korekce v případě mimořádného zdražení. Zastropování ceny plynu ale podmínili splněním několika podmínek. Premiér Petr Fiala (ODS) považuje závěry summitu za úspěch, od české opozice ale zní kritika a rozpačitý je i viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. O výsledcích jednání lídrů EU diskutovali hosté v pořadu Události, komentáře.

Tuzemští výrobci automobilů s obavami sledují růst cen elektřiny i zemního plynu, které se mohou zásadně propsat do výroby jich samotných i jejich dodavatelů, a závažně tak ovlivnit i českou ekonomiku. Předseda představenstva Škoda Auto Klaus Zellmer i generální ředitel české Hyundai Martin Saitz ve vysílání ČT24 vyzvali vládu, aby energie pro velké podniky zastropovala.

V Brně začal třiašedesátý ročník Mezinárodního strojírenského veletrhu. Kromě expozice se na místě koná i sněm Svazu průmyslu a dopravy, během něhož promluvil i premiér Petr Fiala (ODS), který uvedl, že díky opatřením vlády se podle něj podaří energetickou krizi stabilizovat. Od prezidenta svazu Jaroslava Hanáka zároveň převzal sedm výzev, kterými by se měla podle sdružení vláda zabývat. Hlavními tématy diskuze na veletrhu byla energetická efektivita v době krize a digitální řešení pro průmysl budoucnosti.

Minimální povolené teploty v pracovním prostředí budou moct být nižší než doposud. Vláda v pondělí kvůli energetické krizi schválila příslušné nařízení. Podle něj má například pro řidiče, pracovníky montážních linek nebo pokladní nejnižší povolená teplota klesnout ze současných 18 na 16 stupňů Celsia. V šatnách bude moct spadnout z 20 na 18 stupňů, v umývárnách z 22 na 19 stupňů, ve sprchách z 25 na 19 stupňů a na záchodech z 18 na 15 stupňů.

Vládní energetickou novelu ke stanovení maximálních cen elektřiny a plynu projednají poslanci v pátek od 11:00. Schůzi svolala předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Vláda v pondělí oznámila, že stanovila maximální ceny elektřiny a plynu. Vliv na výši záloh bude mít stanovení cenového stropu již v listopadu. Za stejné ceny by měly nakupovat i samosprávy či veřejné instituce prostřednictvím státního obchodníka s energiemi.

Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásí situaci předcházení stavu nouze v teplárenství. Znamená to, že od 5. září budou moci teplárny používat bez rizika pokut jiné palivo než zemní plyn, řekl po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS). Chce se zaměřit hlavně na zranitelné zákazníky, urychlí tak definici těchto zákazníků. Vláda se také zabývala možností založit státního obchodníka s energiemi, který by mohl pomoci s nákupem energií například pro kraje nebo nemocnice.

Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 3,7 procenta. Proti předchozímu čtvrtletí stoupla o 0,5 procenta. Na svém webu to v úterý oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Zlepšil tak čísla ze svého červencového odhadu vývoje hrubého domácího produktu (HDP). Podle něj ekonomika Česku vzrostla meziročně o 3,6 procenta a proti předchozímu čtvrtletí o 0,2 procenta. Analytici už dříve upozornili, že meziroční údaje za druhé čtvrtletí ovlivňuje srovnání s rokem 2021, kdy platila opatření proti šíření koronaviru.

V nové makroekonomické predikci pro letošní rok zlepšilo ministerstvo financí odhad růstu ekonomiky na 2,2 procenta a pro příští rok odhad zhoršilo na 1,1 procenta. V předchozí dubnové prognóze resort čekal letos růst ekonomiky o 1,2 procenta a příští rok o 3,6 procenta. Loni hrubý domácí produkt (HDP) stoupl o 3,5 procenta.

Česká míra inflace v rámci Unie přesahuje země eurozóny a znovu otevírá i otázku na možné zavedení eura. Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar zastává názor, že euro by zlepšilo podmínky podnikatelů a následně i tuzemského hospodářství. Ekonom Pavel Řežábek se domnívá, že vláda republiku na jednotnou měnu nepřipravuje dost. O tématu diskutovali v Událostech, komentářích.

Některým firmám současná ekonomická situace škodí, jiným naopak přináší rekordní výnosy. Právě ty by mohly nově podléhat speciální dani. O jejím případném zavedení by se podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) mělo rozhodnout nejpozději do 10. září.

Vláda už letos nepočítá se zvyšováním minimální mzdy. České televizi to řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Navrhnout růst minimálního platu v řádech stokorun chce až s platností od ledna 2023. Ministr zároveň znovu vyzval odbory a zaměstnavatele, aby se na růstu mzdy, která je teď 16 200 korun hrubého, společně dohodli. V tom případě by ho navrhl vládě. Jenže představy obou stran jsou i letos velmi odlišné.

Český průmysl po třech měsících poklesu v květnu meziročně stoupl. Jeho produkce se reálně zvýšila o 3,3 procenta. Pomohl tomu narůst produkce automobilové výroby. Meziroční růst naopak zpomalila v květnu stavební výroba. Reálně vzrostla o 3,3 procenta z dubnových čtyř procent. Stavební produkce stoupla meziměsíčně o 0,4 procenta. Zahraniční obchod skončil v květnu schodkem 23,3 miliardy korun, to je meziročně o 26,4 miliardy horší výsledek. Vliv na to měl především meziročně větší deficit obchodu s ropou a zemním plynem. Údaje ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Energetická bezpečnost, Zelená dohoda, poválečná obnova Ukrajiny nebo takzvaný akt o čipech jsou priority, které by při českém předsednictví rádi viděli zástupci tuzemských firem. Zmiňují také další dohody o volném obchodu tak, aby měly více příležitostí k exportu svého zboží.

Zástupci vlády jednali s odbory a zaměstnavateli. Rozdílný názor mají třeba na růst výdělků. Kabinet od července podle resortu práce minimální mzdu nezvýší. Ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) ale připustil, že by se mohla zvednout během podzimu. Podle informací ČT o čtyři až pět stovek. V případě zvýšení platů státních zaměstnanců kvůli inflaci se koalice s odbory sejde příští týden, Jurečka čeká dohodu.

Česká národní banka stále intervenuje a posiluje tak kurz koruny, potvrzuje většina ekonomických analytiků. Podle nich už tak na obranu české měny dala za poslední měsíc asi 125 miliard korun. I po těchto zásazích ale euro vyjde na 24 korun a 70 haléřů. Centrální banka koruně pomáhá i kvůli vysoké inflaci, silnější měna zlevňuje dovoz.

Kvůli vysokým cenám lidé stále více šetří. Podle průzkumu agentury Kantar pro Českou televizi každý druhý obyvatel v současnosti omezuje výdaje na cestování, potraviny a také útraty v restauracích.

Česko má nebývale vyrovnanou bilanci zahraničního obchodu se Spojenými státy. Vzájemný dovoz a vývoz s naším nejdůležitějším obchodním partnerem mimo Evropskou unii se blíží jedenácti miliardám dolarů ročně. Rozvinout další spolupráci má po mnoha letech první podnikatelská mise, která do USA vyrazila s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS).

Speciální tarif na energie pro nízkopříjmové domácnosti a některé provozy by měl být hotový a připraven k projednání nejpozději do začátku topné sezony, tedy do konce srpna. V Otázkách Václava Moravce to řekl vicepremiér pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar kritizoval, že firmy dosud neznají parametry připravovaných programů. Domnívá se také, že termín představení konkrétního plánu před topnou sezonou je pozdě.

Válka na Ukrajině trvá sto dní, ekonomické důsledky pociťují všechny evropské země včetně Česka. Panuje také nejistota ohledně budoucnosti. Firmy i jednotliví spotřebitelé zvažují, jak nahradit možný výpadek ruského plynu. Někteří obchodníci varují před dalším zdražováním. Ruská invaze navíc ještě zesílila problémy v dodávkách, které začaly už během covidové pandemie.

Čtyři z dosavadních deseti členů expertního týmu prezidenta republiky skončili a pátý o tom uvažuje. Upozornil na to web Seznam Zprávy. Prezidentovi již nebudou radit prezidenti Hospodářské komory Vladimír Dlouhý a Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák, bývalý odborářský předák Jaroslav Zavadil ani předseda Svazu měst a obcí František Lukl. Že ukončí spolupráci s Hradem, zvažuje podle webu i dosluhující guvernér centrální banky Jiří Rusnok. Svůj krok zdůvodnili bývalí prezidentští poradci tím, že jim s Milošem Zemanem došla trpělivost.

Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák v Interview ČT24 vyjádřil přesvědčení o tom, že postup evropských zemí v souvislosti s energetickou krizí bude jednotný. Zkritizoval například českou vládu za to, že údajně nemá připravený plán pro průmysl v případě, že bychom se najednou ocitli bez ruského plynu. Vadí mu také to, že nevznikl plynovod Stork, který by spojil Česko s Polskem.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce pro některé profese prosadit zmírnění podmínek pro nárok na důchod zkrácením nutné doby pojištění z 35 na 25 let. Podle návrhu ministerstva práce by měli záchranáři nebo lidé v profesích takzvané čtvrté kategorie, které ohrožuje třeba prach nebo hluk, mít možnost odcházet do důchodu dřív.

Rusko se stane nedostatkovou ekonomikou, tamní obyvatele rozhodně nečeká nic dobrého. V pořadu 90′ ČT24 to řekl ekonom Martin Janíčko, který tak hodnotil dopady západních sankcí v reakci na ruskou agresi vůči Ukrajině. K zastavení války podle něj současné sankce nestačí, ekonomickým „jaderným tlačítkem“ by bylo až výrazné omezení dovozu ruského plynu. Lukáš Martin ze Svazu průmyslu a dopravy ČR dodal, že se sankcemi, které následovaly po předchozí ruské protiukrajinské agresi v roce 2014, se země relativně dobře vyrovnala. Rusko ale současné postihy bolí.

Kvůli válce na Ukrajině se mimořádně sešla tripartita. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je Česká republika na samé hraně počtu uprchlíků, které je bez větších problémů schopna absorbovat. Zástupci odborů i zaměstnavatelů po tripartitě ocenili Fialovu návštěvu Ukrajiny. Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka ukázala význam Česka před předsednictvím v EU. Odbory a zaměstnavatelé žádají vládu, aby připravila pro různá odvětví nastavení pravidel pro využití kurzarbeitu. Hnutí ANO volá po novele rozpočtu. Čerpací stanice poslaly ministerstvu financí údaje o cenách pro kontrolu marží při prodeji paliv.