Svaz průmyslu a dopravy strana 5 z 5

V Česku v neděli přibylo nejméně nově potvrzených případů koronaviru za posledních šest týdnů, testy jich odhalily 4267. V mezitýdenním srovnání je to zhruba o tři tisíce méně. Počet podezření na opakovanou nákazu klesl oproti minulé neděli o 430 na 673. Dál výrazně ubývá i provedených testů. Nižší je i počet hospitalizovaných s onemocněním covid-19, v neděli vyžadovalo nemocniční péči 3127 nakažených. V minulém týdnu skončilo povinné testování ve firmách i školách, kvůli rizikovým kontaktům jsou poslední lidé v karanténě. Od soboty by je již hygienici neměli nařizovat.

Ministerstvo průmyslu a obchodu chce do několika týdnů předložit návrh pomoci pro firmy potýkající se s vysokým nárůstem cen energií. Rozšířit by se měla i pomoc domácnostem, kterým hrozí energetická chudoba. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Připustil také změny zákona ohledně cen energií.

Tripartita se v úterý sešla poprvé po nástupu nové vlády. Zástupci kabinetu Petra Fialy (ODS), odborů a zaměstnavatelů spolu jednali o epidemické situaci i o Zelené dohodě pro Evropu a klimatickém balíčku Fit for 55. Testování ve firmách podle tripartity funguje, firmy vědí, jak mají postupovat, a testy jsou dostupné. O nárůstu případů covidu a dalších tématech bude v úterý hovořit premiér v pořadu Události, komentáře.

Denní přírůstek případů covidu-19 v Česku v mezitýdenním srovnání po sedmi dnech klesl. V pondělí testy prokázaly 7336 nakažených, to je zhruba o dva tisíce méně než před týdnem. Doba karantény se podle metodických pokynů ministerstva zdravotnictví zkracuje na pět dní. Posilující dávku vakcíny dostalo od začátku ledna už přes půl milionu lidí. Podle denních dat o nákazách dosud tvoří lidé s posilující dávkou očkování v lednu zhruba 5,6 procenta nakažených a 6,4 procenta hospitalizovaných.

Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) chce své programové prohlášení schválit na mimořádném jednání kabinetu ve čtvrtek. V úterý o něm jednala se zástupci odborů a firem a následně se představitelé všech pěti koaličních stran shodli na zhruba první polovině textu. Zbytek projednají ve středu. Příští týden chce kabinet s prohlášením předstoupit před Poslaneckou sněmovnu a požádat o důvěru. Ministři v prohlášení slibují třeba důchodovou reformu, digitalizaci nebo dvě stě kilometrů nových dálnic. Měla by se v něm objevit i konkrétní data, do kdy plánuje koalice své sliby prosadit. Opozice doufá, že půjde o podrobnější text, než jakým byla koaliční smlouva.

Rakousko pohrozilo, že pokud projde návrh Evropské komise zařadit  jádro a zemní plyn mezi čisté zdroje, připraví proti Bruselu žalobu. Vídeň takové řešení nechce tolerovat ani přesto, že by mělo podle Komise představovat mezistupeň na cestě k plně ekologickým zdrojům.

Do pondělí museli všichni ministři odeslat premiérovi své priority. Programové prohlášení musí kabinet dokončit nejpozději do začátku příštího týdne. Dvanáctého ledna totiž plánuje požádat sněmovnu o důvěru. Koaliční smlouva mezi SPOLU a uskupením Pirátů se Starosty má celkem 43 stran a obsahuje dvanáct témat. Právě tento text je základem programového prohlášení.

Růst tuzemské ekonomiky v příštím roce dosáhne čtyř procent, mzdy reálně porostou, odhadují zaměstnavatelské svazy. Největší obavy mají české firmy z rychle rostoucích cen materiálu polotovarů a energie, nestabilních dodávek a vývoje pandemie.

Na druhém dni Mezinárodního stojíreneského veletrhu v Brně se uskutečnil sněm Svazu průmyslu a dopravy. S projevem na něm vystoupí předseda vlády Andrej Babiš (ANO).

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů ve středu jednali o opatřeních proti koronaviru na pracovištích. Mimořádné zasedání tripartity se uskutečnilo on-line. Po pondělním jednání krizového štábu jeho šéf a končící vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) zmínil návrh, podle něhož by do provozů a kanceláří nesměli lidé bez očkování, negativního testu či potvrzení o prodělaném covidu. Zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborů to ale na středečním jednání odmítli.

Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) by měl v pondělí vládě předložit návrh kompenzace vysokých cen energií pro 4,3 milionu domácností. Kabinet by jim měl odpustit poplatky na obnovitelné zdroje. Premiér Andrej Babiš (ANO) vyzval Energetický regulační úřad (ERÚ), aby zvážil zastropování cen u dodavatelů, kteří se budou starat o zákazníky končící skupiny Bohemia Energy. Hospodářská komora vyzvala ke zřízení krizového štábu, který by se věnoval situaci na trhu s energiemi.

Problémy automobilek s čipy zasahují další firmy. Škoda Auto už oznámila, že od 18. října až do konce roku výrazně omezí výrobu a nevyloučila její úplné zastavení. V návaznosti na to už omezení produkce avizovali i někteří její subdodavatelé. Kvůli nejisté situaci v oboru se také ani příští rok neuskuteční mezinárodní autosalon v Ženevě. Nedostatek nových vozů se promítá i do trhu s ojetinami.

Bankovní rada České národní banky zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 1,50 procenta. Jde o nejvyšší jednorázový nárůst od roku 1997. Důvodem je vzrůstající inflace, která v srpnu přesáhla čtyři procenta. Ekonomové očekávali růst o půl procentního bodu, do konce roku by mohla sazba stoupnout až na dvě procenta, odhadují.

Kombinace nedostatku materiálů, stále zdražujících vstupů a nedostatku zaměstnanců brání nyní českým firmám hledat nové zákazníky a získávat nové trhy.

Zatímco ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje rekordní zvýšení minimální mzdy v příštím roce ze současných 15 200 až na 18 tisíc korun, hnutí ANO to zásadně odmítá – obává se zvýšení nezaměstnanosti. Z toho důvodu prosazuje růst podstatně nižší, v řádu stokorun. Premiér Andrej Babiš (ANO) chce, aby se během podzimu na minimální mzdě dohodly odbory se zástupci zaměstnavatelů. To se ale ještě nikdy v historii Česka nepodařilo.

Automobilový průmysl prochází transformací a vlastní zásoby lithia pro výrobu baterií do elektromobilů představují velkou příležitost, věří viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. Vznik továrny na výrobu baterií podle něj nevylučuje, že využití strategické suroviny v tuzemsku bude mít i přidanou hodnotu, řekl v Událostech, komentářích.

Zhruba třetina českých firem zůstala u plošného testování svých zaměstnanců i přesto, že už to není povinné. Vyplývá to z průzkumu Svazu průmyslu a dopravy. Asi polovina společností počítá s tím, že pokud by se situace ohledně koronaviru opět zhoršila, začaly by testovat samy a nečekaly by na nařízení vlády. Teď musejí zaměstnavatelé povinně kontrolovat jen ty pracovníky, kteří se vracejí ze zahraničí.

Tento týden potvrdil rizikový obrat v šíření koronaviru. Množství odhalených případů se vrací k číslům ze začátku června. Statistici předpokládají, že se epidemická situace bude během léta dál zhoršovat, hlavně kvůli nakažlivějším variantám koronaviru. Pokud tempo výrazně zrychlí, dotkne se to podle ministra zdravotnictví hlavně hromadných akcí. Snížil by se povolený počet účastníků. Opozice ale kritizuje, že vláda nemá konkrétní plán, jak šíření nemoci předejít.

Tripartita se neshodla na tom, jak by se měla od ledna zvýšit minimální mzda, ani na platech státních zaměstnanců. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje k minimální mzdě přidat 2800 korun na 18 tisíc, tedy o 18 procent. Odbory to podporují, ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a podnikatelé s navrhovanou částkou ale nesouhlasí. Podobná neshoda panuje ohledně platů hasičů, policistů, úředníků a pečovatelek, které chce ministryně práce zmrazit druhý rok v řadě.

České firmy chtějí využít rostoucích ekonomik a ještě více se zaměřit na export. Vyplývá to z průzkumu Asociace malých a středních podniků a živnostníků a agentury Czech Trade. Podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) jsou firmy v dobré kondici a právě průmyslové a vývozní společnosti mají udržet tuzemskou ekonomiku v rychlém růstu. Podniky teď ale řeší nedostatek vstupních surovin i pracovní síly.

V pátek mělo pozitivní výsledek 180 testů na covid-19. Bylo jich opět méně než v předchozím týdnu a nepatrně méně i ve srovnání se čtvrtkem. Denní přírůstky jsou nyní na úrovni odpovídající loňskému srpnu. Reprodukční číslo udávající tempo šíření – nebo spíše slábnutí – epidemie je na hodnotě 0,66, která je vůbec nejnižší za celou její dobu. Nárok na množství preventivních testů bude v červenci stejný jako nyní - 4 antigenní a 2 PCR testy. České televizi to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) chce navrhnout reformu penzí. Senioři by podle ní měli dostávat 28 procent průměrné mzdy nebo dalších pět set korun za každé vychované dítě. Podle některých politiků či odborníků se prakticky o důchodovou reformu nejedná. Návrh prý řeší jenom výdaje, nikoli příjmy. Maláčová chce také prosadit zvýšení minimální mzdy na 18 tisíc korun. Tématu se věnovaly úterní Události komentáře.

Koalicí zmítá spor o minimální mzdu. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) řekla, že navrhne pro příští rok zvýšení z nynějších 15 200 na víc než 16 tisíc korun. S tím nesouhlasí ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), která chce shodu odborů a zaměstnavatelů. Zástupci firem připouštějí růst nanejvýš o pětistovku. Odbory budou chtít výrazně víc.

Nejnověji před pár dny Thajsko ohlásilo termín, od kdy na jeho území nebude možné prodávat auta na benzin či naftu. Spalovací motory mají brzy skončit v řadě dalších států, v Evropě, v USA, v Asii. Už za čtyři roky si nové auto s konvenčním motorem nekoupí lidé v Norsku nebo v Jižní Koreji. Paralelně s tím vlády masivně podporují rozvoj elektromobility jako budoucího řešení poptávané nízkoemisní dopravy. Tématu se věnoval pořad Bilance.