Kvůli vysokým cenám lidé stále více šetří. Podle průzkumu agentury Kantar pro Českou televizi každý druhý obyvatel v současnosti omezuje výdaje na cestování, potraviny a také útraty v restauracích.
Přes čtyřicet procent respondentů šetří na nákupu oblečení a obuvi nebo na útratách za dovolenou a cestování, přičemž návštěvu restaurace hodně omezuje třetina a nákup pětina obyvatel. „Dovolenou a cestování do nějaké míry omezují asi dvě pětiny obyvatel, přičemž čtvrtina výrazně,“ uvádí průzkum.
Každý třetí oslovený omezuje výdaje za volnočasové aktivity, jako je kultura a sport. Za elektroniku a vybavení domácností omezuje výdaje zhruba každý třetí oslovený. „Výrazné omezení výdajů zaznamenáváme především u obyvatel s nejnižším dosaženým vzděláním a spíše z menších měst a obcí,“ uvádí také průzkum. Sociodemografická analýza navíc ukazuje, že mnohem více se omezují ženy a lidé ze starších generací, nejvíce věkové kategorie nad šedesát let.
Lidé šetří i na spotřebě plynu, v květnu ho lidé spotřebovali o deset procent méně než loni. Ceny energií totiž letí strmě nahoru – plyn je o polovinu dražší než před rokem, elektřina o třetinu. V případě potravin nejvíce zdražila mouka, jejíž cena se za rok zvedla skoro o 65 procent.
Také ceny pohonných hmot tento víkend prolomily nový rekord. Natural 95 zdražil na průměrných 47 korun a 31 haléřů a je tak o pět haléřů výše než dosavadní maximum z března. Řidiči platí stále více i za naftu, u ní ale březnový rekord zatím odolává. Ceny rostou navzdory snížení spotřební daně z minulého týdne.
Vyšší inflace, než se čekalo
Tempo zdražování v Česku se podle viceguvernéra ČNB Tomáše Nidetzkého může vyšplhat až k osmnácti procentům. Inflace se ještě před rokem nacházela pod třemi procenty, v lednu dosáhla desetiprocentní hranice a do května vystoupala ještě o šest procentních bodů výš. Dosavadní prudký růst cen předčil odhady centrálních bankéřů.
„I pro nás je toto číslo překvapením, protože je o 1,1 procentního bodu vyšší, než jsme čekali v naší prognóze. Jenom to ukazuje na vysokou míru nejistot a rizik, které v ekonomice jsou,“ podotkl Nidetzký.
V červnu tak s největší pravděpodobností opět výrazně navýší úrokové sazby. Podle viceguvernéra bude diskuze na dalším zasedání začínat na růstu o tři čtvrtě procentního bodu. To by znamenalo sazby na úrovni šesti a půl procenta nebo i vyšší. „Vyvolávací cena té úrovně, o které budeme diskutovat, bude na úrovni 75 bazických bodů,“ uvedl Nidetzký.
Navyšování úrokových sazeb by mohlo ale po červnu skončit. Obměňuje se totiž složení bankovní rady. Příští guvernér Aleš Michl dosud nebyl příznivcem těchto kroků. Vedení centrální banky ale převezme ve chvíli, kdy má zdražování vrcholit.
„Inflace začne klesat ve třetím čtvrtletí letošního roku, dosáhne svého vrcholu ve třetím kvartálu, potom postupně začne pomalu klesat, do konce roku bohužel bude ještě dvouciferná, někdy začátkem příštího roku se inflace dostane do jednociferných čísel,“ uvádí Nidetzský.
Právě v tu chvíli by měly začít vysoké úrokové sazby tlumit inflační tlaky a pomalu zdražování zabrzdit. Podle kritiků ale kromě toho zabrzdí i celou ekonomiku. „Kvůli této snaze centrální banky my bojujeme na dvou frontách. Inflace je šestnáctiprocentní, jedna z nejvyšších v Evropské unii, zároveň se potýkáme s důsledky zvyšování sazeb centrální bankou. To pro nás znamená dražší úvěry, které kosí ekonomiku,“ podotýká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.
Prezident tento týden jmenoval nové tři členy bankovní rady, v té tak skončí spolu s guvernérem Jiřím Rusnokem další dva zastánci rychlého zvyšování sazeb. Jak konkrétně se noví členové rady postaví ke zvyšování sazeb, není jasné. Nový guvernér chce v srpnu navrhnout, aby se sazby neměnily.
