Stíhací letoun strana 2 z 4

Německé letectvo zachytilo tři ruské letouny, včetně stíhaček, které prolétaly mezinárodním vzdušným prostorem nad Baltským mořem. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na Luftwaffe. Stroje měly vypnutý transpondér, tedy rádiový odpovídač.

Ukrajina nadále apeluje na západní spojence, aby jí dodali letouny k protivzdušné obraně, nejlépe americké stíhačky F-16. Spojené státy se této vojenské pomoci brání. Stále více politiků od začátku roku přitom o poskytnutí západních stíhaček začíná mluvit. Tématu se věnoval pořad Zóna ČT24.

Ukrajina, která čelí ruské invazi, by měla v nejbližší době získat moderní radary Grande Master 200 z Francie. Po únorové návštěvě ukrajinského ministra obrany ve Francii začala kompletace systému, o který má kromě Ukrajiny zájem i Česká republika. Štáb ČT natáčel přímo v halách závodu, který radary vyrábí.

Bratislava předala Ukrajině první čtyři stíhačky MiG-29, informovalo ve čtvrtek slovenské ministerstvo obrany. Slovenská vláda minulý týden rozhodla, že Kyjevu daruje třináct migů, které Bratislava přestala používat loni. Podle resortu obrany přesun strojů zajistili ukrajinští piloti za pomoci slovenské armády a dalšího ukrajinského personálu. Úřad doplnil, že zbylá letadla budou předána v příštích týdnech.

Americké ministerstvo obrany ve čtvrtek zveřejnilo video, které zachycuje, jak se ruské vojenské letadlo přiblížilo k americkému vojenskému dronu a vypustilo v jeho blízkosti palivo. Na konci videa je vidět poškozená vrtule dronu. Americká armáda sdělila, že se ruský stíhací letoun v úterý srazil s americkým průzkumným dronem a zasáhl jeho vrtuli. Bezpilotní letoun, který stíhačka podle USA před tím polila palivem, byl v důsledku srážky zničen a zřítil se do Černého moře. Rusko srážku popřelo. V ruských médiích se objevila nepotvrzená informace, že experti vypátrali místo, kde se dron v hloubce asi 900 metrů nachází.

Úterní kolize ruských stíhaček a amerického dronu v mezinárodním vzdušném prostoru nad Černým mořem způsobila další roztržku mezi oběma zeměmi. Washington obvinil piloty z nezodpovědného manévrování, které vyústilo ve zřícení amerického bezpilotního letounu. Kvůli incidentu si ve středu telefonovali ministři obrany obou zemí. Na hranici Estonska mezitím britsko-německá vzdušná hlídka musela eskortovat jiné vojenské letadlo Ruska, které odmítlo komunikovat. Ačkoliv se jedná o vážné incidenty, není eskalace v zájmu ani jedné strany, uvedl generálporučík ve výslužbě Pavol Macko v Horizontu ČT24.

Tchaj-wan ve čtvrtek již druhý den po sobě informoval o rozsáhlém narušení své zóny protivzdušné obrany čínským letectvem. Tamní ministerstvo obrany za posledních 24 hodin zaznamenalo v rámci probíhající čínské nátlakové kampaně jedenadvacet letadel, informovala agentura Reuters.

Doufáme v to lepší, ale připravujeme se na to nejhorší, říká v rozhovoru pro ČT ukrajinský stíhací pilot, jemuž se říká Džus. Ukrajina žádá západní země už od samotného začátku ruské agrese o pomoc ve formě dodávek stíhaček pro tamní letectvo. Spojenci ale byli v tomto ohledu dosud zdrženliví.

Není důvod dodat Ukrajině stíhačky F-16, řekl americký prezident Joe Biden s odvoláním na stanovisko ozbrojených sil. V rozhovoru pro televizi ABC Biden uvedl, že Spojené státy dodávají Ukrajině dostatek jiných zbraní, které jí podle něj stačí k dosažení územních zisků. Náměstek polského ministra obrany Pawel Jabloński řekl agentuře PAP, že na Ukrajinu by měly v nejbližší době přijít další tanky postoupené Polskem.

V míru je práce stíhacího pilota jednou z nejklidnějších. V boji je naopak extrémně nebezpečná. Alespoň tak o ní mluví ukrajinský pilot s přezdívkou Džus, který střeží nebe nad svou vlastí. Zpravodaji ČT Janu Šilhanovi v rozhovoru popsal, jak vypadá život stíhacího letce, a zdůraznil, že Ukrajina potřebuje moderní stroje.

Británie je ochotna zemím střední a východní Evropy poslat bojové letouny, pokud poskytnou své stroje sovětské výroby Ukrajině. Rozhlasové stanici Times Radio to řekl britský ministr obrany Ben Wallace. Jde podle něj o země, které disponují například stíhačkami typu MiG-29 nebo Su-24.

Pokročilá umělá inteligence proniká do stále více oborů lidské činnosti. Přes obavy mnoha expertů také do vývoje vojenské techniky. Na přelomu roku byl překonán další milník, když se umělá inteligence ujala pilotování stíhačky. Stroj VISTA X-62A autonomně letěl přes sedmnáct hodin.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu promluvil před britským parlamentem, setkal se s premiérem Rishim Sunakem a následně s králem Karlem III. Londýn už avizoval rozšíření výcviku ukrajinských vojáků i urychlení dodávek vojenské techniky Kyjevu. Pro Zelenského je to teprve druhá zahraniční cesta od začátku téměř rok trvající velké ruské invaze, v prosinci navštívil Spojené státy. Ještě ve středu dorazil také do Paříže, kde jednal s lídry Francie a Německa. Ve čtvrtek se Zelenskyj sejde s představiteli Evropské unie. Podle agentury AFP řekl, že s nimi chce jednat o další vojenské podpoře Ukrajiny včetně dodávek střel dlouhého doletu a bojových letounů.

Čínské ministerstvo zahraničí zkritizovalo zásah Spojených států, které v sobotu sestřelily nad Atlantickým oceánem čínský balon. Ten několik dní letěl nad USA včetně místa se silem s jadernými raketami a podle Washingtonu byl vybaven špionážní technikou. Peking označil sestřelení za „vážné porušení mezinárodní praxe“ a pohrozil důsledky, které tento krok může mít, napsala agentura AP. Trosky balonu chtějí americké úřady vyzvednout.

Přes velké ztráty nepřestávají Rusové útočit a postupovat na východě Ukrajiny. Na straně jejích západních spojenců proto sílí konzultace ohledně toho, jakými dalšími zbraněmi ji vybavit, aby se mohla jednak účinně bránit a jednak aby poté mohla zahájit svou oznámenou protiofenzivu. Spojené státy nyní údajně zvažují, že Ukrajincům poprvé nabídnou také rakety delšího doletu. Vycházejí i z toho, že dříve dodané systémy HIMARS se ukázaly jako výrazný prvek, který nepříteli způsobuje citelné ztráty.

Po příslibu dodávek tanků západní provenience žádá Kyjev západní partnery o poskytnutí moderních letounů F-16 vyráběných ve Spojených státech. Část spojenců již této žádosti vyjádřila podporu, část je proti. Debata o dodání stíhaček Ukrajině nicméně ožívá, uvedl list Politico s odvoláním na nejmenované diplomaty a zástupce obranného sektoru. Polsko také v pátek uvedlo, že je připravené poslat Ukrajině 60 modernizovaných tanků, včetně 30 strojů PT-91 Twardy.

Polsko letos dalo na obranu více než ostatní státy střední Evropy dohromady. V přepočtu více než tři sta miliard korun. Většinu zbraní nakoupilo v Jižní Koreji nebo USA. Washington v prosinci schválil kontrakt na dodávku tanků Abrams. První korejské tanky a houfnice dorazily už v prosinci. Polská vláda přitom kontrakt na jejich dodávku podepsala v létě. V úterý polský ministr Mariusz Blaszczak a jeho francouzský protějšek podepsali dohodu o nákupu dvou francouzských družic.

Do tchajwanské identifikační zóny protivzdušné obrany (ADIZ) proniklo za posledních čtyřiadvacet hodin 71 čínských vojenských letounů a dronů. Informovala o tom v pondělí podle agentury Reuters tchajwanská vláda. Jde o dosud nejrozsáhlejší hlášené proniknutí čínských strojů do zóny, uvedla tchajwanská agentura CNA. Spojené státy to označily za provokativní a destabilizační.

Jižní Korea v pondělí nasadila do akce stíhačky a bojové vrtulníky a vypálila varovné výstřely poté, co se v jejím vzdušném prostoru objevilo pět severokorejských bezpilotních letounů. S odvoláním na jihokorejskou armádu o tom informují světové zpravodajské agentury. Soul také oznámil, že po narušení svého vzdušného prostoru provedl výzvědný let nad KLDR.

Británie zahájila vývoj vojenské stíhačky nové generace. Stroj bude využívat umělou inteligenci a řídit hejna autonomních dronů. Na projektu bude Londýn spolupracovat s Římem a Tokiem. V plném bojovém nasazení by Tempest (v překladu Bouře) měl být v roce 2035. Tak, aby plnil všechny úkoly futuristického vzdušného boje.

Jižní Korea v pátek vyslala do vzduchu desítky svých válečných letounů, včetně stíhaček F-35A, v reakci na 180 přeletů severokorejských vojenských letadel nedaleko společné hranice. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na jihokorejskou armádu. Několik hodin předtím Severokorejci cvičně odpálili více než 80 dělostřeleckých střel.

Ruský vojenský letoun narazil do dvoupatrové obytné budovy v sibiřském městě Irkutsk, uvedl na Twitteru oblastní gubernátor Igor Kobzev. Dodal, že je na místě nehody a zatím nemá žádné informace o případných obětech. Agentura Interfax následně s odvoláním na úřady informovala, že zahynuli oba piloti.

Ruská stíhačka vypustila 29. září raketu poblíž neozbrojeného britského průzkumného letounu, který hlídkoval v mezinárodním vzdušném prostoru nad Černým mořem. Ve čtvrtek to oznámil britský ministr obrany Ben Wallace. Podle Ruska se jednalo o důsledek technické závady, to potvrdil i Londýn.

Čeští stíhači střeží se svými čtrnácti gripeny vzdušný prostor pěti zemí. Kromě Česka létají také nad třemi pobaltskými republikami a nově i nad Slovenskem. Podle velitele čáslavské základny taktického letectva Jaroslava Míky není situace vzhledem k malému počtu nadzvukových stíhaček ideální, mimo jiné je důsledkem redukce plánované účasti nadzvukového letectva na velkém cvičení Ample Strike. Míka ale v rozhovoru pro Studio 6 zdůraznil, že čeští stíhači své úkoly dokážou plnit, gripeny mohou po startu z Čáslavi operovat i na nejzazším východě Slovenska.