Stíhací letoun strana 3 z 4

Jižní Korea v pondělí nasadila do akce stíhačky a bojové vrtulníky a vypálila varovné výstřely poté, co se v jejím vzdušném prostoru objevilo pět severokorejských bezpilotních letounů. S odvoláním na jihokorejskou armádu o tom informují světové zpravodajské agentury. Soul také oznámil, že po narušení svého vzdušného prostoru provedl výzvědný let nad KLDR.

Británie zahájila vývoj vojenské stíhačky nové generace. Stroj bude využívat umělou inteligenci a řídit hejna autonomních dronů. Na projektu bude Londýn spolupracovat s Římem a Tokiem. V plném bojovém nasazení by Tempest (v překladu Bouře) měl být v roce 2035. Tak, aby plnil všechny úkoly futuristického vzdušného boje.

Jižní Korea v pátek vyslala do vzduchu desítky svých válečných letounů, včetně stíhaček F-35A, v reakci na 180 přeletů severokorejských vojenských letadel nedaleko společné hranice. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na jihokorejskou armádu. Několik hodin předtím Severokorejci cvičně odpálili více než 80 dělostřeleckých střel.

Ruský vojenský letoun narazil do dvoupatrové obytné budovy v sibiřském městě Irkutsk, uvedl na Twitteru oblastní gubernátor Igor Kobzev. Dodal, že je na místě nehody a zatím nemá žádné informace o případných obětech. Agentura Interfax následně s odvoláním na úřady informovala, že zahynuli oba piloti.

Ruská stíhačka vypustila 29. září raketu poblíž neozbrojeného britského průzkumného letounu, který hlídkoval v mezinárodním vzdušném prostoru nad Černým mořem. Ve čtvrtek to oznámil britský ministr obrany Ben Wallace. Podle Ruska se jednalo o důsledek technické závady, to potvrdil i Londýn.

Čeští stíhači střeží se svými čtrnácti gripeny vzdušný prostor pěti zemí. Kromě Česka létají také nad třemi pobaltskými republikami a nově i nad Slovenskem. Podle velitele čáslavské základny taktického letectva Jaroslava Míky není situace vzhledem k malému počtu nadzvukových stíhaček ideální, mimo jiné je důsledkem redukce plánované účasti nadzvukového letectva na velkém cvičení Ample Strike. Míka ale v rozhovoru pro Studio 6 zdůraznil, že čeští stíhači své úkoly dokážou plnit, gripeny mohou po startu z Čáslavi operovat i na nejzazším východě Slovenska.

Letadlo s předsedkyní americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiovou odlétlo z letiště v Tchaj-peji, uvedlo podle agentury Reuters kolem středečního poledne našeho času tchajwanské ministerstvo zahraničí. Pelosiová opouští Tchaj-wan po méně než 24 hodinách a pokračuje ve své cestě po Asii. Nyní míří do Jižní Koreje. Předtím předsedkyně vystoupila v tchajwanském parlamentu, kde jeho místopředsedovi Cchaj Čch'-čchangovi řekla, že chce s Tchaj-wanem rozšířit spolupráci na úrovni parlamentu. Čína, jež považuje ostrov za svou součást, mezitím na Tchaj-wan uvalila s platností od středy ekonomické sankce a předvolala si amerického velvyslance v Pekingu.

Nákup amerických stíhaček F-35 Lightning vyvoval spory mezi politiky. Podle zastánců má obchod zvýšit ochotu Spojených státu bránit v případě krize jak Českou republiku, tak i evropské státy NATO. Část sněmovní opozice namítá, že americké stroje jsou příliš drahé na pořízení i provoz a že česká armáda jejich potenciál zdaleka nevyužije.

Vláda ve středu rozhodla, že ministerstvo obrany zahájí s USA jednání o pořízení čtyřiadvaceti bojových letounů F-35 Lightning II. Jde o radarem obtížně zjistitelné stíhačky, u nichž letová hodina vyjde na statisíce korun. Podle dřívějších odhadů expertů bude hodnota zakázky ve vyšších desítkách miliard korun, půjde tak nejspíš o nejdražší armádní nákup moderní historie.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) ve Washingtonu oficiálně potvrdila záměr České republiky uzavřít se Spojenými státy obrannou dohodu DCA (Defense Cooperation Agreement). Svému protějšku Lloydu Austinovi to řekla na začátku jejich čtvrtečního jednání v Pentagonu. Chce s ním jednat také o otázce nákupu dalších vojenských vrtulníků Bell, stíhacích letadel a o budoucnosti těžké brigády české armády.

Pokračují boje na východě Ukrajiny. Ruským invazním silám se stále nedaří zlomit odpor v Mariupolu, obráncům ale docházejí síly. Ostřelování v noci čelily například Charkov či Mykolajiv. The Guardian s odvoláním na nejmenovaného evropského činitele píše, že Moskva najala pro východní ofenzivu deset až dvacet tisíc žoldáků ze Sýrie či Libye. Obránci obdrželi náhradní díly pro vojenské stíhací letouny a další vojenská pomoc z USA se chystá. Moskva zas ve středu úspěšně otestovala novou mezikontinentální raketu.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba se ve čtvrtek setká s šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem na diplomatickém fóru v Turecku. Jednání potvrdily obě strany. Spojené státy mezitím odmítly přesun polských stíhaček na Ukrajinu přes americkou základnu a uvedly, že jsou proti jakémukoliv plánu, aby členské země NATO poskytly Kyjevu bojové letouny. Zároveň Polsku slíbily raketový systém Patriot. Velká Británie zvažuje, že okupované zemi pošle vedle tisíců protitankových střel také protiletecké zbraně Starstreak.

Ukrajina během středy evakuovala 48 tisíc ohrožených civilistů. Moskva přiznala účast branců při invazi na Ukrajinu, někteří padli do zajetí. Rusko má plnou kontrolu nad Záporožskou jadernou elektrárnou. Bez proudu se ocitla dle ukrajinských úřadů černobylská elektrárna. Mezinárodní agentura pro atomovou energii však oznámila, že ztratila spojení se zařízením sledujícím bezpečnost v obou elektrárnách. Ruský nálet zasáhl v Mariupolu dětskou nemocnici –⁠ je to válečný zločin, shodli se premiér Petr Fiala a ministr zahraničí Jan Lipavský. Britské ministerstvo obrany tvrdí, že ruská armáda potvrdila použití termobarických (vakuových) bomb.

Dvě světové supervelmoci zřejmě závodí o to, která jako první najde a vyloví ze dna Jihočínského moře vrak stíhačky s utajovanými technologiemi. Po nehodě při přistání na letadlové lodi se ve sporných vodách potopil nejmodernější letoun americké armády F-35C. Podle některých expertů je lákadlem, které si Peking nemůže nechat ujít.

Ve Svatém Kříži na Vysočině si připomněli 105. výročí narození slavného rodáka Karla Kuttelwaschera. Za druhé světové války byl letec přezdívaný „Kut“ nejúspěšnějším českým pilotem v řadách RAF. Hawker Hurricane, na jehož příď si nechal vymalovat žlutou kosu překrytou červeným praporem s nápisem Night Reaper (Noční sekáč), letos získalo pražské Letecké muzeum.

Izraelské letectvo se přihlásilo k prvním náletům v Libanonu za posledních několik let. Cílem přitom byla odpaliště raket, informuje agentura AFP. Nálety později během dne odsoudil libanonský prezident Michel Aún. Na severní Izrael byly z Libanonu ve středu odpáleny tři rakety. Útok si nevyžádal oběti.

Ruský prezident Vladimir Putin si na moskevském aerosalonu MAKS-2021 prohlédnul novou ruskou stíhačku, která dostala název Checkmate (Mat v šachu). S odvoláním na státní zbrojařský konglomerát Rostech to uvedla agentura Interfax. Pod konglomerát Rostech, který v zahraničí používá název Rostec, spadá i společnost OAK. Ta je výrobcem nového stroje. Letoun patří ke generaci takzvaných neviditelných, přesněji řečeno obtížně zjistitelných stíhacích strojů.

Ve středu 12. dubna 1961 ráno se nad kazašským kosmodromem Bajkonur ozval signál, oznamující všem v doslechu, že začíná nová éra lidstva - éra pilotovaných letů do vesmíru, kterou otevřel sedmadvacetiletý sovětský kosmonaut Jurij Gagarin. Před šedesáti lety se stal prvním z řady 565 pozemšťanů, kteří měli dodnes to štěstí, že mohli vidět modrou planetu z vesmíru.

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis ohlásil posílení řecké armády o patnáct tisíc vojáků. Vojsko rovněž nakoupí osmnáct francouzských stíhaček Rafale a čtyři fregaty. Důvodem je rostoucí napětí ve vztazích s Tureckem, které zahájilo průzkum ropných ložisek v mořských vodách, na něž si dělá nárok Řecko. Mitsotakis také oznámil sociální opatření reagující na koronavirovou krizi.

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo při středeční tiskové konferenci po jednání s premiérem Andrejem Babišem zmínil zájem Spojených států dodávat do České republiky nadále kvalitní výzbroj, aby rostla síla české armády v rámci NATO. Narážel tím bezesporu také na chystaný výběr nových letounů pro Vzdušné síly AČR. Jaké možnosti má naše armáda k dispozici?

Washington plánuje významné investice do modernizace jaderného arzenálu. Nejnovější model atomové pumy B61 by mohl v příštích letech zamířit mimo jiné na základnu Büchel v Německu, uvádí v exkluzivní zprávě německá veřejnoprávní stanice Deutsche Welle. Rozmístění amerických nukleárních bomb v Evropě zůstává veřejným tajemstvím. Jejich význam jako odstrašujícího prostředku znovu roste od ruské anexe ukrajinského Krymu.

Polsko podepsalo smlouvu na koupi 32 stíhacích letounů F-35 v přepočtu za 105 miliard korun. Kontrakt zahrnuje i výcvik a logistiku. Prodej strojů americké společnosti Lockheed Martin schválil Kongres loni v září. Polský ministr obrany Mariusz Blaszczak zakázku označil za největší armádní kontrakt v dějinách země. Podle opozice jsou stíhačky příliš drahé. Polsko je desátou členskou zemí NATO, která si F-35 pořizuje.

Stíhací letadla JAS-39 Gripen má česká armáda pronajatá až do roku 2027. Nynější dvanáctiletý kontrakt sice ještě není ani v polovině, ale vojáci i politici již začínají přemýšlet, co dál. Možná budoucnost nadzvukového letectva má více podob a rozhodnutí, která je ta nejvhodnější, musí udělat s dostatečným předstihem předtím, než se budou muset gripeny vrátit do Švédska.

Nedaleko Trevíru na jihozápadě Německa se zřítila stíhačka F-16 amerického letectva. Pilot je v pořádku, stroj spadl nad lesnatou oblastí. K incidentu došlo nedaleko hlavní americké základny v Německu u Rammsteinu.