Stíhací letoun strana 3 z 4

Letadlo s předsedkyní americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiovou odlétlo z letiště v Tchaj-peji, uvedlo podle agentury Reuters kolem středečního poledne našeho času tchajwanské ministerstvo zahraničí. Pelosiová opouští Tchaj-wan po méně než 24 hodinách a pokračuje ve své cestě po Asii. Nyní míří do Jižní Koreje. Předtím předsedkyně vystoupila v tchajwanském parlamentu, kde jeho místopředsedovi Cchaj Čch'-čchangovi řekla, že chce s Tchaj-wanem rozšířit spolupráci na úrovni parlamentu. Čína, jež považuje ostrov za svou součást, mezitím na Tchaj-wan uvalila s platností od středy ekonomické sankce a předvolala si amerického velvyslance v Pekingu.

Nákup amerických stíhaček F-35 Lightning vyvoval spory mezi politiky. Podle zastánců má obchod zvýšit ochotu Spojených státu bránit v případě krize jak Českou republiku, tak i evropské státy NATO. Část sněmovní opozice namítá, že americké stroje jsou příliš drahé na pořízení i provoz a že česká armáda jejich potenciál zdaleka nevyužije.

Vláda ve středu rozhodla, že ministerstvo obrany zahájí s USA jednání o pořízení čtyřiadvaceti bojových letounů F-35 Lightning II. Jde o radarem obtížně zjistitelné stíhačky, u nichž letová hodina vyjde na statisíce korun. Podle dřívějších odhadů expertů bude hodnota zakázky ve vyšších desítkách miliard korun, půjde tak nejspíš o nejdražší armádní nákup moderní historie.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) ve Washingtonu oficiálně potvrdila záměr České republiky uzavřít se Spojenými státy obrannou dohodu DCA (Defense Cooperation Agreement). Svému protějšku Lloydu Austinovi to řekla na začátku jejich čtvrtečního jednání v Pentagonu. Chce s ním jednat také o otázce nákupu dalších vojenských vrtulníků Bell, stíhacích letadel a o budoucnosti těžké brigády české armády.

Pokračují boje na východě Ukrajiny. Ruským invazním silám se stále nedaří zlomit odpor v Mariupolu, obráncům ale docházejí síly. Ostřelování v noci čelily například Charkov či Mykolajiv. The Guardian s odvoláním na nejmenovaného evropského činitele píše, že Moskva najala pro východní ofenzivu deset až dvacet tisíc žoldáků ze Sýrie či Libye. Obránci obdrželi náhradní díly pro vojenské stíhací letouny a další vojenská pomoc z USA se chystá. Moskva zas ve středu úspěšně otestovala novou mezikontinentální raketu.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba se ve čtvrtek setká s šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem na diplomatickém fóru v Turecku. Jednání potvrdily obě strany. Spojené státy mezitím odmítly přesun polských stíhaček na Ukrajinu přes americkou základnu a uvedly, že jsou proti jakémukoliv plánu, aby členské země NATO poskytly Kyjevu bojové letouny. Zároveň Polsku slíbily raketový systém Patriot. Velká Británie zvažuje, že okupované zemi pošle vedle tisíců protitankových střel také protiletecké zbraně Starstreak.

Ukrajina během středy evakuovala 48 tisíc ohrožených civilistů. Moskva přiznala účast branců při invazi na Ukrajinu, někteří padli do zajetí. Rusko má plnou kontrolu nad Záporožskou jadernou elektrárnou. Bez proudu se ocitla dle ukrajinských úřadů černobylská elektrárna. Mezinárodní agentura pro atomovou energii však oznámila, že ztratila spojení se zařízením sledujícím bezpečnost v obou elektrárnách. Ruský nálet zasáhl v Mariupolu dětskou nemocnici –⁠ je to válečný zločin, shodli se premiér Petr Fiala a ministr zahraničí Jan Lipavský. Britské ministerstvo obrany tvrdí, že ruská armáda potvrdila použití termobarických (vakuových) bomb.

Dvě světové supervelmoci zřejmě závodí o to, která jako první najde a vyloví ze dna Jihočínského moře vrak stíhačky s utajovanými technologiemi. Po nehodě při přistání na letadlové lodi se ve sporných vodách potopil nejmodernější letoun americké armády F-35C. Podle některých expertů je lákadlem, které si Peking nemůže nechat ujít.

Ve Svatém Kříži na Vysočině si připomněli 105. výročí narození slavného rodáka Karla Kuttelwaschera. Za druhé světové války byl letec přezdívaný „Kut“ nejúspěšnějším českým pilotem v řadách RAF. Hawker Hurricane, na jehož příď si nechal vymalovat žlutou kosu překrytou červeným praporem s nápisem Night Reaper (Noční sekáč), letos získalo pražské Letecké muzeum.

Izraelské letectvo se přihlásilo k prvním náletům v Libanonu za posledních několik let. Cílem přitom byla odpaliště raket, informuje agentura AFP. Nálety později během dne odsoudil libanonský prezident Michel Aún. Na severní Izrael byly z Libanonu ve středu odpáleny tři rakety. Útok si nevyžádal oběti.

Ruský prezident Vladimir Putin si na moskevském aerosalonu MAKS-2021 prohlédnul novou ruskou stíhačku, která dostala název Checkmate (Mat v šachu). S odvoláním na státní zbrojařský konglomerát Rostech to uvedla agentura Interfax. Pod konglomerát Rostech, který v zahraničí používá název Rostec, spadá i společnost OAK. Ta je výrobcem nového stroje. Letoun patří ke generaci takzvaných neviditelných, přesněji řečeno obtížně zjistitelných stíhacích strojů.

Ve středu 12. dubna 1961 ráno se nad kazašským kosmodromem Bajkonur ozval signál, oznamující všem v doslechu, že začíná nová éra lidstva - éra pilotovaných letů do vesmíru, kterou otevřel sedmadvacetiletý sovětský kosmonaut Jurij Gagarin. Před šedesáti lety se stal prvním z řady 565 pozemšťanů, kteří měli dodnes to štěstí, že mohli vidět modrou planetu z vesmíru.

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis ohlásil posílení řecké armády o patnáct tisíc vojáků. Vojsko rovněž nakoupí osmnáct francouzských stíhaček Rafale a čtyři fregaty. Důvodem je rostoucí napětí ve vztazích s Tureckem, které zahájilo průzkum ropných ložisek v mořských vodách, na něž si dělá nárok Řecko. Mitsotakis také oznámil sociální opatření reagující na koronavirovou krizi.

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo při středeční tiskové konferenci po jednání s premiérem Andrejem Babišem zmínil zájem Spojených států dodávat do České republiky nadále kvalitní výzbroj, aby rostla síla české armády v rámci NATO. Narážel tím bezesporu také na chystaný výběr nových letounů pro Vzdušné síly AČR. Jaké možnosti má naše armáda k dispozici?

Washington plánuje významné investice do modernizace jaderného arzenálu. Nejnovější model atomové pumy B61 by mohl v příštích letech zamířit mimo jiné na základnu Büchel v Německu, uvádí v exkluzivní zprávě německá veřejnoprávní stanice Deutsche Welle. Rozmístění amerických nukleárních bomb v Evropě zůstává veřejným tajemstvím. Jejich význam jako odstrašujícího prostředku znovu roste od ruské anexe ukrajinského Krymu.

Polsko podepsalo smlouvu na koupi 32 stíhacích letounů F-35 v přepočtu za 105 miliard korun. Kontrakt zahrnuje i výcvik a logistiku. Prodej strojů americké společnosti Lockheed Martin schválil Kongres loni v září. Polský ministr obrany Mariusz Blaszczak zakázku označil za největší armádní kontrakt v dějinách země. Podle opozice jsou stíhačky příliš drahé. Polsko je desátou členskou zemí NATO, která si F-35 pořizuje.

Stíhací letadla JAS-39 Gripen má česká armáda pronajatá až do roku 2027. Nynější dvanáctiletý kontrakt sice ještě není ani v polovině, ale vojáci i politici již začínají přemýšlet, co dál. Možná budoucnost nadzvukového letectva má více podob a rozhodnutí, která je ta nejvhodnější, musí udělat s dostatečným předstihem předtím, než se budou muset gripeny vrátit do Švédska.

Nedaleko Trevíru na jihozápadě Německa se zřítila stíhačka F-16 amerického letectva. Pilot je v pořádku, stroj spadl nad lesnatou oblastí. K incidentu došlo nedaleko hlavní americké základny v Německu u Rammsteinu.

Na Slovensku se v sobotu večer během cvičného letu zřítila vojenská stíhačka MiG-29. Pilot se katapultoval, informovala mluvčí slovenského ministerstva obrany Danka Capáková. Šéf resortu Peter Gajdoš na sociální síti napsal, že pilot nehodu přežil. Později dodal, že je mimo ohrožení života. Podle policie mohl nehodu zapříčinit nedostatek paliva nebo technická závada. Armáda podle Denníku N po nehodě pozastavila cvičné lety všech stíhaček.

Ministerstvo zahraničí Spojených států ve středu oznámilo, že schválilo prodej 32 nejnovějších stíhaček F-35 v hodnotě 6,5 miliardy dolarů (153 miliard Kč) do Polska. Konečná cena ale bude záviset na více faktorech, bude se o ní teprve jednat, uvedl polský ministr obrany Mariusz Blaszczak.

Stíhačky poháněné proudovým motorem se sice objevily již na sklonku druhé světové války, ve velkém je ale vojáci začali používat až na přelomu 40. a 50. let minulého století. USA byly pyšné na svůj F-86 Sabre, sovětští inženýři přišli s legendárním strojem MiG-15. Kvality obou si piloti naostro vyzkoušeli během korejské války, už před ní se ale usilovně pracovalo na nových strojích. Nástupcem „patnáctky“ se nakonec stal MiG-17, který poprvé vzlétl 26. července 1949.

Letadla jihokorejské armády vypálila stovky varovných výstřelů poté, co vzdušný prostor této východoasijské země dvakrát narušil ruský vojenský letoun a jednou také čínská letadla. S odvoláním na tamní armádu o tom informovala agentura AP. Vojenské letadlo Ruské federace narušilo podle mluvčího armády prostor vůbec poprvé. Ruské ministerstvo obrany naopak narušení hranic vzdušného prostoru popřelo a tvrdí, že jihokorejské letouny ohrozily bezpečnost ruských strategických bombardérů. Později uvedlo, že šlo o společný hlídkový let ruských a čínských bojových letounů v rámci posilování spolupráce armád obou zemí.

Přestože se mezi Washingtonem a Ankarou stupňuje napětí, český velvyslanec při NATO Jiří Šedivý se nedomnívá, že by kvůli sporu o raketový systém S-400 a stíhačky F-35 vážně hrozil odchod Turecka ze Severoatlantické aliance. Uzavřený obchod Turecka s Ruskem ale vidí jako problematický, byť vnímá prodej ruského raketového systému nejenom z pohledu vojensko-zpravodajských rizik, ale také jako marketingový tah Moskvy vůči blízkovýchodním státům. O turecko-amerických sporech hovořili Jiří Šedivý a exministr zahraničí Jan Kavan v Událostech, komentářích.

Rusko je připraveno prodat Turecku víceúčelové stíhačky Su-35 náhradou za americká letadla F-35, oznámil šéf ruské státní zbrojovky Rostěch Sergej Čemezov. Spojené státy opakovaně pohrozily, že Ankaře stroje nepošlou. Nelíbí se jim turecké rozhodnutí pořídit si ruský systém protivzdušné obrany S-400.