Pokročilá umělá inteligence proniká do stále více oborů lidské činnosti. Přes obavy mnoha expertů také do vývoje vojenské techniky. Na přelomu roku byl překonán další milník, když se umělá inteligence ujala pilotování stíhačky. Stroj VISTA X-62A autonomně letěl přes sedmnáct hodin.
Vojenskou stíhačku poprvé plně ovládala umělá inteligence. Pilotovala ji 17 hodin
Až doposud se autonomní letadla omezovala na drony. Nyní společnost Lockheed Martin pro americkou armádu poprvé vylepšila experimentální vojenskou stíhačku, která se dá pilotovat jen za pomoci specializovaného programu, tedy bez přítomnosti živého lidského pilota.
To může výrazně promluvit do vývoje nových strojů a výcviku pilotů. Vývoj moderních bojových letadel je velmi dlouhodobá záležitost. Například legendární stíhačka Supermarine Spitfire z druhé světové války se sice vyvíjela jen tři roky, u letounu F-35 Lightning II stejný proces zabral dvacet let. A první dodané kusy jsou už v jistém smyslu zastaralé.
Obdobně složitá, dlouhodobá a drahá je výuka pilotů. Letouny jsou extrémně drahé, a proto se jich vyrábí jen málo. Výše uvedených spitfirů vzniklo přes dvacet tisíc, strojů F-35 necelých devět stovek. Když už vzniknou, je pro armády neekonomické vyčlenit jich mnoho pouze pro tréninkové účely.
Vychytat ideální letové vlastnosti zkrátka trvá dlouho a „obětovat“ při testech prototypy za stovky milionů dolarů je velice náročné i pro nejbohatší státy.
Rychleji a bezpečněji s umělou inteligencí
S tím, jak se rozvíjí umělá inteligence, mají teď inženýři konečně k dispozici nástroj, který může „zabít dvě mouchy jednou ranou“. Umělá inteligence může testovat vlastnosti letadla, aniž by byl v ohrožení život pilota. A navíc zvládne nalétat tolik hodin, že to prověří schopnosti letounu natolik rychle, že to zrychlí i jeho vývoj.
Letoun VISTA (Variable In-flight Simulation Test Aircraft) vyvinulo výzkumné středisko Skunk Works společnosti Lockheed Martin ve spolupráci s firmou Calspan Corporation.
Jde o extrémně upravenou variantu stíhačky F-16 s barevnou fasádou, ale to není všechno. VISTA X-62A totiž pod povrchem ukrývá unikátní systémy, které umožňují letadlu zcela autonomní pohyb ve vzduchu. Podle společnosti Lockheed má nejen vylepšené schopnosti, ale zvládne i změny svého softwaru pro rychlou tvorbu prototypů.
To znamená, že se dá umělá inteligence jednak adaptovat i na jiné stroje, ale také se dají snadno měnit její parametry pro experimentální letoun. To by mohlo urychlit vývoj této aplikace a zvýšit množství zkušebních letů.
„VISTA nám umožní paralelně vyvíjet a testovat špičkové technologie umělé inteligence s novými konstrukcemi strojů bez posádky,“ nastínil M. Christopher Cotting, který výzkum vede. „Tento přístup v kombinaci se soustředěným testováním nových systémů vozidel v průběhu jejich výroby umožní rychlé zdokonalení autonomie pro platformy bez posádky a umožní poskytovat takticky relevantní schopnosti nám a našim vojenským pilotům.“
