SOCDEM strana 4 z 5

Železniční dopravce RegioJet, jehož expres se v noci na čtvrtek v Pardubicích čelně srazil s nákladním vlakem, je připravený odškodnit cestující i další lidi, kterých se nehoda dotkla. Společnost to oznámila na svém webu. Nehodu nepřežili čtyři lidé, 27 zraněných převezli záchranáři do nemocnic. Příčiny srážky zatím nejsou známé. Pro dotazy zřídil dopravce krizovou telefonní linku 539 000 955. Krizovou linku na čísle 950 570 805 zřídili také hasiči.

Lidé v několika obcích budou tento pátek a sobotu 7. a 8. června vybírat nejen zástupce do Evropského parlamentu, ale také hlasovat v místních referendech. Ministerstvo vnitra jich registruje jedenáct. Například v Dolní Lutyni na Karvinsku se uskuteční referendum o gigafactory, voliči z obce Mšené-lázně na Litoměřicku a Moravského Berouna na Olomoucku zase budou rozhodovat o vybudování větrných elektráren.

Do evropských voleb zbývá týden. Ve třetí tematické debatě České televize o evropské budoucnosti a vizi diskutovali Ivan David (SPD a Trikolora), Klára Dostálová (ANO), Marcel Kolaja (Piráti), Kateřina Konečná (Stačilo!), Danuše Nerudová (Starostové a osobnosti pro Evropu), Filip Turek (Přísaha a Motoristé), Alexandr Vondra (SPOLU) a Lubomír Zaorálek (SOCDEM). Debatu o Green Dealu, migraci i nových technologiích moderoval Martin Řezníček.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídr kandidátky Sociální demokracie Lubomír Zaorálek (SOCDEM) je přesvědčený o tom, že nedávno uzavřená migrační dohoda problémy v této oblasti nevyřeší. Evropa totiž není podle něj schopna uhlídat si své hranice.

Do evropských voleb zbývají dva týdny. Druhé tematické debaty České televize o bezpečnostních tématech se účastnil Jaroslav Bžoch (ANO), Jan Farský (Starostové a osobnosti pro Evropu), Markéta Gregorová (Piráti), Zuzana Majerová (SPD a Trikolora), Libor Rouček (SOCDEM), Robert Šlachta (Přísaha a Motoristé), Jana Turoňová (Stačilo!) a Tomáš Zdechovský (SPOLU). Hovořili o rozdělené společnosti, rusko-ukrajinské válce, uprchlících či zahraničním vlivu.

Pro zavedení sektorové daně v Česku by bylo 70 procent dospělých. Čtvrtina lidí se staví proti, ukázal to průzkum agentury Kantar CZ pro Českou televizi. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v pořadu Otázky Václava Moravce řekl, že sám neplánuje sektorovou daň navrhovat. Česko zavedlo takzvanou windfall tax pro energetické, petrochemické a těžební firmy a velké banky. Očekávalo se, že veřejné rozpočty z ní získají 85 miliard korun. Podle resortu financí stát loni na zálohách dostal 39,1 miliardy korun a letos za první kvartál 13 miliard korun.

V novém volebním modelu agentury Kantar hnutí ANO vykázalo tak jako o měsíc dřív pokles preferencí. Nadále však podle průzkumu zůstává s náskokem na prvním místě. U zbylých stran se podpora voličů jeví podle modelu stabilně, meziměsíčně se změnila nanejvýš o procentní bod. Pokud by strany kandidovaly samostatně, do sněmovny by se dostalo šest subjektů. Průzkum, který ukazuje aktuální rozložení politické podpory, zpracovala agentura pro Českou televizi.

Atentát na premiéra Roberta Fica (Smer–SD) slovenskou společnost ještě více roztříští a zpolarizuje, shodli se ve středečních Událostech, komentářích bývalí premiéři Jan Fischer a Vladimír Špidla (SOCDEM) a historik a slovakista Michal Stehlík. Varovali zároveň před využíváním této tragické události k politickým účelům.

Gruzínský parlament v úterý ve třetím a závěrečném čtení schválil kontroverzní návrh zákona o zahraničním vlivu, který prosazuje vládní strana Gruzínský sen. V ulicích hlavního města Tbilisi proti předloze už týdny demonstrují desetitisíce lidí. V sále parlamentu se poslanci poprali. Návrh nyní míří k prezidentce, ta ho zřejmě vetuje, poslanci poté mohou veto přehlasovat, na což má vláda dost hlasů.

Do evropských voleb zbývají necelé čtyři týdny. Podle průzkumu agentur Kantar CZ a Data Collect pro ČT měly na přelomu dubna a května největší potenciál oslovit voliče ANO a STAN. Pokud by je volili všichni, kteří je skutečně zvažují, získaly by shodně 27,5 procenta. Na třetím místě je koalice SPOLU, čtvrtí se umístili Piráti.

Základní sazby daně z pozemků, staveb i bytových jednotek vzrostly v průměru o 80 procent. Nové výměry rozesílá poplatníkům finanční správa zhruba od půlky dubna. Někteří majitelé nemovitostí zaplatí i násobně víc než v minulých letech. Obce totiž mohou vyhláškou stanovit místní koeficient a tím daň ještě zvýšit. Lhůta pro zaplacení daně nebo první splátky je do konce května.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) svolala na 21. května do Prahy protestní akci proti změnám, které chystá vláda v zákoníku práce a v oblasti důchodů. Vymezit se chtějí například proti propuštění bez udání důvodu či prodlužování věku odchodu do důchodu. Odborový svaz o tom informoval na svých webových stránkách. Že chystá protestní akce kvůli novele zákoníku práce ČMKOS sdělil už v polovině dubna. Proti případnému návrhu uzákonit možnost propuštění bez udání důvodu chystá kampaň také aliance čtrnácti odborových svazů.

Ministerstvo životního prostředí povolilo průzkumné práce pro těžbu lithia v Rožné na Žďársku. Těžit v lokalitě chce soukromá společnost Geomin, která o možnost prozkoumat území na Vysočině požádala už loňský rok. Proti je ale státní podnik Diamo a také obec Rožná, kterých by se dobývání lithia přímo dotýkalo.

Sněmovní volby by v dubnu vyhrálo hnutí ANO s 32,5 procenta, druhá ODS by měla třináct procent, SPD a Piráti shodně po deseti procentech a hnutí STAN by získalo osm procent hlasů. Další politické strany a uskupení by se do sněmovny nedostaly, mají podporu méně než pět procent. Vyplývá to z volebního modelu, který na svém webu zveřejnila agentura Median. V porovnání s březnem posílilo z vládních stran jen hnutí STAN, výrazněji si polepšila opoziční SPD. Ochota zúčastnit se voleb mírně vzrostla, k volbám by v dubnu přišlo 64,5 procenta voličů.

První máj využily stejně jako v minulosti mnohé politické strany pro své mítinky, letos je navíc spojily s kampaní před blížícími se volbami do Evropského parlamentu. Prvomájové demonstrace se odehrály v klidu, policisté museli řešit jen slovní konflikty mezi komunisty a jejich odpůrci na pražském Střeleckém ostrově. Centrem Prahy prošli anarchisté i účastníci studentského majálesu, ve Zlíně se zase konal prvomájový průvod odkazující na baťovské tradice.

„Nic dramatického se nestalo, že ho (euro) nemáme,“ říká k otázce přijetí eura v Česku bývalý premiér a někdejší guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Podobný názor vyjádřili v pondělních Událostech, komentářích i expremiéři Jan Fischer a Jiří Paroubek (ČSSD – Česká suverenita sociální demokracie). Přijetí eura musí být podle Paroubka racionální akt.

Česko nemá žádnou alternativu k Evropské unii, shodli se v pondělních Událostech, komentářích expremiér Mirek Topolánek, bývalý předseda vlády Vladimír Špidla (SOCDEM) a vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Země v Unii podle nich využila přístupu na vnitřní trh. Rakušan upozornil, že potíže způsobuje zarámování tuzemské debaty o členství, které lidi rozděluje na „euroskeptiky a eurohujery“.

Uběhly už čtyři měsíce od střelby na filozofické fakultě v Praze a pozůstalí dodnes nemají jistotu, zda rozsahu tragédie nemohla policie zabránit. Otázky padají, odpovědi ne. Čeká se na konec vyšetřování. Ve čtvrtek pozůstalí přišli i do sněmovny, aby se zeptali těch, kdo případ vyšetřují. Pro 168 hodin natáčeli Václav Crhonek a Jakub Hříbek.

Europoslanci se tento týden ve Štrasburku sešli naposledy před červnovými volbami. Pětileté funkční období poznamenaly pandemie covidu-19 a ruská agrese proti Ukrajině, ale i odchod Velké Británie nebo korupční skandály. Zákonodárci schválili asi 450 legislativních návrhů, což je dosavadní rekord. Sedm českých europoslanců se rozhodlo znovu nekandidovat.

Sedm českých europoslanců hodnotilo pro pořad ČT24 Týden v politice své působení ve Štrasburku v posledních pěti letech. Za klíčovou věc končící éry označili někteří politici rozhodnutí o podpoře jádra, mnozí také s negativním pohledem zmiňují Green Deal. Řada europoslanců v rozhovorech uvedla zajištění bezpečnosti Evropy jako jeden z hlavních úkolů nového europarlamentu. Osloveni byli poslanci stran zastoupených v europarlamentu, kteří jsou zároveň členy některé z evropských frakcí, přičemž se vychází z volebních koalic.

Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09) podá demisi, protože ztratila podporu své mateřské strany. Vedení TOP 09 vadilo, že neumím veřejně prodat svou práci, řekla Langšádlová v rozhovoru Deníku N. Premiér Petr Fiala (ODS) ocenil její práci, o nástupci chce mít jasno příští týden. Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová potvrdila, že o něm rozhodne během příštího týdne předsednictvo strany.

Motiv pachatele loňské tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy nebyl dán duševní poruchou. S odvoláním na zkoumání znalkyně v psychologii to při čtvrtečním jednání sněmovního bezpečnostního výboru uvedla státní zástupkyně Jana Murínová. K dřívějším informacím, že se střelec v minulosti léčil na psychiatrii, žalobkyně poznamenala, že ne každý člověk, který vyhledá pomoc psychiatra, je nemocný.

O křesla jednadvaceti českých europoslanců letos podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) usiluje 675 kandidátů. Je to méně než při minulých volbách do Evropského parlamentu před pěti lety, kdy kandidovalo o devět uskupení více než nyní. Letos ale kandiduje téměř dvojnásobek koalic. Úřad přehledy adeptů, pro které budou Češi hlasovat 7. a 8. června, zveřejnil na volebním webu.

Sněmovní volby by v březnu vyhrálo ANO s 32 procenty hlasů, druhá ODS by získala čtrnáct procent a třetí Piráty by volilo 10,5 procenta lidí. Do sněmovny by prošly ještě SPD se sedmi procenty a STAN se šesti procenty. Z nynějších sněmovních stran by mimo dolní komoru zůstali lidovci a TOP 09. Zároveň roste podpora politických uskupení, která nyní stojí mimo Poslaneckou sněmovnu. Vyplývá to z volebního modelu, který na svém webu zveřejnila agentura Median. Ochota zúčastnit se voleb proti únorovému průzkumu mírně vzrostla na 62,5 procenta.