Olomoucký vrchní soud poslal bývalého olomouckého krajského policejního náměstka Karla Kadlece v kauze Vidkun do vězení na 3,5 roku, původně dostal podmíněný trest. Podnikateli Ivanu Kyselému soud výrazně zvýšil peněžitý trest, a to z 346 tisíc na 1,82 milionu korun a potvrdil mu podmíněný trest, stejně jako třetímu obžalovanému, bývalému hejtmanovi Jiřímu Rozbořilovi (dříve ČSSD, nyní SOCDEM). V případu týkajícím se úniků informací z policejních spisů a ovlivňování kauz obžalovaní vinu popírali a žádali zproštění. Rozbořil avizoval, že podá dovolání, Kadlec rozsudek nekomentoval.
Podle předsedkyně senátu Martiny Kouřilové byly tresty uložené obžalovanému Kadlecovi a Kyselému nepřiměřeně mírné, krajský soud podle ní dostatečně nevyhodnotil závažnost jejich jednání i to, že Kadlec Kyselému předával informace ze spisů soustavně a dlouhodobě.
„Je třeba také řádně zohlednit služební postavení Kadlece. Šlo o vrcholového představitele policejního orgánu, u kterého se sbíhaly informace z trestněprávních kauz, tedy nejzávažnější případy v rámci policie,“ zdůraznila soudkyně s tím, že příjemcem těchto informací byl muž, který se pohyboval ve vlivném podnikatelsko-politickém prostředí a tyto informace sloužily k posílení jeho vlivu. „Postavení obou obžalovaných je podstatné pro posouzení závažnosti jejich jednání i druhu a výměře trestu,“ doplnila soudkyně.
Žalobce pro Kadlece původně žádal pět let vězení, přísnější trest zdůvodňoval generální prevencí i postojem obžalovaného v celé trestní kauze. Vrchní soud mu rovněž potvrdil pětiletý zákaz činnosti v bezpečnostních složkách, souběžně s uložením trestu vězení ve věznici s ostrahou mu nicméně snížil peněžitý trest ze 438 tisíc na 219 tisíc korun. U Kyselého žalobce žádal pouze zpřísnění trestu, u bývalého hejtmana Rozbořila odvolání státní zástupce nepodával.
Případ Vidkun, pojmenovaný podle norského kolaboranta s nacisty Vidkuna Quislinga, odkrývá korupční vztahy mezi podnikateli, policisty a veřejnými činiteli. Podle obžaloby Kadlec Kyselému dlouhodobě poskytoval informace z devíti trestních řízení – šlo o kauzy olomouckého aquaparku, HC Olomouc nebo kauzu Tesco SW. Kyselý podle žalobce tyto informace využíval k posílení svého vlivu. Oba vinu po celou dobu popírali, stejně jako bývalý hejtman Rozbořil, který je v celé kauze souzen za jednu věc, kdy podle rozsudku Kadlecovi nabízel za informace ke kauze stavby jezdeckého areálu v Lazcích úplatek.
Přátelství s vlivným podnikatelem
Předsedkyně senátu vyzdvihla v této souvislosti povinnost mlčenlivosti policie. „Obžalovaný Kadlec nebyl povinnosti policisty zproštěn. Informace, které mu sděloval, byly i podle odvolacího soudu informacemi, které nebyly veřejné a obžalovaný Kyselý na ně neměl nárok. Byl člověkem s blízkými kontakty na osoby z podnikatelského a politického prostředí, kterých se předmětné kauzy přímo dotýkaly,“ upozornila.
Vyvrátila také obhajobu Kadlece, že šlo o operativní činnost. Motivem byla podle ní policistova snaha zůstat s vlivným podnikatelem v přátelském svazku a podpořit svou kariéru. Soudkyně zároveň upozornila, že Kadlec neměl kontrolu nad tím, ke komu se informace dostanou a jak s nimi bude naloženo.
Kauza byla postavena důkazně především na odposleších. Soudkyně v pondělí uvedla, že všechny odposlechy byly provedeny zákonně, vyvrátila tak námitky všech obžalovaných. Policisté na nich monitorovali několik desítek schůzek hlavních aktérů případu především v olomouckých kavárnách a restauracích, ale i v kuřárně olomouckého pracoviště GIBS a Kadlecově kanceláři v budově krajského policejního ředitelství.
Právě tam podle žalobců obžalovaní diskutovali o věcech z trestních řízení a předávali si informace či pokyny. Na schůzku v hospodě doplatil i tehdejší hejtman Rozbořil, podle obžaloby zde s Kadlecem probírali případ údajného dotačního podvodu kolem stavby výše zmíněného jezdeckého areálu.
Soud pravomocný rozsudek vynesl po devíti letech od zásahu Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu v Praze a Olomouckém kraji a 4,5 roku po otevření případu u krajského soudu. Kauza zasáhla i do nejvyšších pater policie, o místo kvůli ní přišel například šéf GIBS Ivan Bílek či bývalý náměstek ředitele protikorupční policie Jiří Jach.
V souvislosti s kauzou byl zadržen a prověřován i bývalý ministr vnitra za ODS Ivan Langer, v jeho bytě v Olomouci strávili kriminalisté více než třináct hodin. Blízký přítel a obchodní partner podnikatele Kyselého však nebyl obviněn a v kauze vypovídal jako svědek.
