Psi strana 3 z 5

Tradice, která sahá až k Georgi Washingtonovi. Tradice, které se přidrželo třicet z celkem pětačtyřiceti amerických prezidentů. Tradice, kterou po bezmála dvou stoletích přerušil jen Donald Trump. Tradice, která stanoví, že pán Bílého domu své sídlo sdílí se svým domácím mazlíčkem. V současnosti nejčastěji psem či kočkou. Někdy oběma. Tradice, na kterou teď naváže zvolený prezident Joe Biden.

Armáda Spojených států vyvíjí speciální brýle pro bojové psy, které by vojákům umožnily zadávat zvířatům povely na velkou vzdálenost. Novinka má fungovat na principu „rozšířené reality“, což znamená, že brýle jsou zároveň displejem, na kterém je možné psům zobrazovat různé signály. Vývojáři uvedli, že projekt je stále v rané fázi, avšak první výsledky jsou údajně velmi slibné.

Riziko přenosu covidu-19 ze zvířete na člověka je naprosto zanedbatelné. Kapénky od lidí však na zvířatech mohou být, stejně jako na každém jiném předmětu, uvedl ve středu na tiskové konferenci viceprezident Komory veterinárních lékařů ČR Karel Daniel.

Ve studii zveřejněné v odborném žurnálu PNAS přírodovědci popsali, že novoguinejský zpívající pes, který měl v přírodě vyhynout už před půl stoletím, stále žije. Podle vědců se tato geneticky prastará forma psovité šelmy stále toulá po horách Nové Guineje.

Známé pravidlo říká, že každý psí rok odpovídá sedmi lidským. Studie zveřejněná v odborném časopise Cell Systems popsala, v čem je tento přepočet nefunkční, a současně představila nový, lepší, založený na vědeckých poznatcích.

Mezinárodní vědecký tým studoval původ moderních tažných psů, jako jsou sibiřští huskyové nebo aljašští malamuti. Ukázalo se, že tato zvířata pocházejí z konce poslední doby ledové, což dokazuje, jak dlouhá je jejich historie i spolupráce s člověkem.

Psi jsou zřejmě prvními tvory, které si lidstvo domestikovalo – díky tomu je ze všech zvířat právě mezi psem a člověkem nejsilnější vazba. Nový výzkum se pokusil zjistit, jak moc psům na jejich lidských majitelích záleží a zda by se je pokusili zachránit.

Část psovitých šelem, jejichž pozůstatky našli archeologové v Předmostí u Přerova, má obroušené zuby. Zvířata patrně žrala kosti, ke kterým se dostávala u lidí doby kamenné, což by mohlo nasvědčovat rané domestikaci psů. Informovalo o tom Moravské zemské muzeum, jehož pracovnice Martina Galetová se týmového mezinárodního výzkumu účastnila.

Poplatky za psy kryjí radnicím jen část nákladů na úklid exkrementů. Ukázala to anketa ČT mezi deseti centrálními obvody hlavního města Prahy; podle některých se rozdíl navíc stále zvětšuje. Městské části to chtějí řešit represí: plánují například více pokutovat majitele, kteří po svých psech neuklízí.

Několik posledních dnů mají lidé na to, aby nechali očipovat své psy. Povinnost značit štěňata nejpozději do půl roku věku bude platit od Nového roku. Má přispět ke snadnější identifikaci zvířete i majitele. Za nesplnění bude hrozit sankce.

S novým rokem se už tradičně zvyšují různé ceny. V některých městech zdražují například poplatky za svoz komunálního odpadu anebo za psy. Připlatí si nejen majitelé rodinných domů, ale také ti, kteří vlastní byty a využívají dálkové teplo, anebo žijí v nájmu. Téměř všech se bude týkat zvýšení cen elektřiny nebo vodného a stočného.

Ve Spojených státech startuje první systematická studie stárnutí psů. Univerzity zahájily nábor deseti tisíc zvířat a jejich pánů. Mají pomoci odhalit různé aspekty postupu věku u živočichů, kteří s námi sdílejí životní prostředí i rytmus. Cílem projektu v ceně 23 milionů dolarů totiž není snaha prodloužit věk domácích mazlíčků – ale jejich pánů.

Na australském dvorku se našlo štěně, které se tam zdánlivě nemělo jak dostat. Podle stop na jeho těle ho tam s největší pravděpodobností upustil nějaký dravý pták. Ještě větším překvapením ale byly výsledky genetických testů: odhalily totiž, že se jedná o čistokrevného divokého psa dingo, což je v dnešní době velká vzácnost.

Chorvatští archeologové s úspěchem využívají dokonalého psího čichu k hledání hrobů z doby železné. Speciálně vycvičeným zvířatům se podařilo vyhledat několik pohřebních nádob ukrývajících lidské kosti a artefakty staré tři tisíce let.

Sněmovna podpořila zpřísnění pravidel pro chov psů. Lidé zřejmě budou muset veterinární správě hlásit chovy tří a více fen, štěňata také bude třeba očipovat. Zákonodárci ve středu zvolili posledního člena Rady ČTK, v níž nově usedne Angelika Bazalová. Poslanci měli také schvalovat vládní daňový balíček, který zahrnuje například zvýšení spotřební daně na líh a tabákové výrobky. Sněmovna se k tomu ale nedostala a balíček se bude schvalovat nejdřív v pátek, ve hře je i mimořádná schůze sněmovny 1. listopadu.

O zdraví psů žijících spolu s lidmi na ulici se v Brně už tři roky starají členové spolku Můj pes a já – oba bez domova. Naposledy se i za podpory studentů a veterinářů zapojili do boje proti vzteklině. Psy očkovali a zdarma jim poskytli i další zdravotní péči.

Nová studie biologů z Oregonské státní univerzity prozkoumala, jaký vztah si jsou kočky schopné vytvořit se svými lidskými majiteli. Vědci tvrdí, že je podobně silný, jako mají k lidem psi, nebo dokonce děti ke svým pěstounům.

Devadesátiletý Wally Conron pracoval v osmdesátých a devadesátých letech dvacátého století jako kynolog v Austrálii. Byl součástí týmu, který jako první vyšlechtil křížence mezi pudlem a labradorským retrívrem. Tento kříženec se nazývá labradoodle, což by se dalo do češtiny přeložit jako pudlador nebo labrapudl.

Majitelům psů zbývají tři měsíce na to, aby je nechali označit čipem. Od ledna příštího roku totiž začne platit novela veterinárního zákona, která se týká štěňat starších šesti měsíců. Veterináři odhadují, že dosud čip nemá zhruba milion psů. Bez něj nebude platit ani očkování proti vzteklině. Registry, do kterých majitelé psů čip mohou dobrovolně zapsat, evidují nárůst zájmu od léta.

Tým vědců působících v Grónsku zveřejnil alarmující snímek, na němž je vidět psí spřežení brodící se vodou na tajícím mořském ledu. Vědci s pomocí psího spřežení odváželi v polovině června přes zamrzlý Inglefieldův fjord na severozápadě Grónska zařízení z místní meteorologické stanice, rychle tající mořský led ale změnil jejich cestu v nebezpečné dobrodružství.

Podle nového výzkumu se u psů vyvinuly svaly kolem očí především proto, aby se jim lépe komunikovalo s lidmi. Psi se tím liší od vlků, kteří takovou schopnost nemají. Výsledky práce vyšly v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

Výzkum psů a dalších domácích zvířat v poslední době ukazuje na překvapivě silné napojení na jejich majitele. Potvrdila to i nejnovější studie švédských etologů, podle které psi sdílí stejný stres jako jejich majitelé.

Cesta chodského psa a pražského krysaříka na mezinárodní výstavy bude jednodušší. Zároveň bude snazší i chov a rozšíření těchto plemen českého původu v zahraničí. Důvodem je dokončení prvního kroku k úplnému uznání obou plemen Mezinárodní kynologickou federací (FCI). Plemena se tak zařadila po bok českého fouska a českého teriéra, která byla uznána v 70. letech.

Policisté při domovní prohlídce dvou nemovitostí na Plzeňsku objevili přes stovku týraných psů. Zvířata trpěla podvýživou, byla zubožená a žila ve vlastních výkalech. Osmačtyřicetileté chovatelce nyní hrozí kvůli týrání zvířat a zanedbání péče až pět let vězení. Informaci o podání návrhu na obžalobu dotyčné potvrdila ČT mluvčí plzeňské policie Veronika Hokrová.