Dánové často léčí své psy látkami z konopí, ukázala studie

Asi 38 procent majitelů psů v Dánsku svým mazlíčkům podává kanabinoidy, hlavně kanabidiol neboli CBD. Vyplývá to z výzkumu, který vedla Pernille Holstová z Kodaňské univerzity. Léky z marihuany se přitom podle této studie rychle šíří.

Konopí v posledních letech získalo na popularitě nejen jakožto rekreační droga, ale také při léčebném použití – a to nejen u lidí, ale i u zvířat, nejčastěji domácích mazlíčků. V mnoha evropských státech ale není konopí pro veterinární použití legální (například právě v Dánsku), a tak ho majitelé domácích zvířat používají bez lékařského předpisu. V zemích, kde se některé látky získané z konopí používat smí (jako je Česká republika), ale zase chybí přesnější data o tom, jak je jejich využívání rozšířené. Nový výzkum naznačuje, jaká je realita.

Aby Holstová a její kolegové zjistili, jak běžné je v Dánsku užívání kanabinoidů bez licence pro domácí zvířata, provedli anonymní průzkum na sociálních sítích. Majitelé psů pak sami uváděli, zda pro své mazlíčky používají kanabinoidy, jaké druhy a co se jimi pokoušejí léčit. Vědce také zajímalo, jestli páníčci a paničky považují tyto léky za účinné.

Z 2002 chovatelů, kteří průzkum vyplnili, jich 752 (38 procent) uvedlo, že pro svého mazlíčka používají alespoň jeden kanabinoidní přípravek. Mezi majiteli psů, kteří kanabinoidy podávali, jich 93 procent používalo kapky nebo oleje CBD a devět procent masti nebo krémy CBD. Čtyři procenta uvedla, že používají produkty obsahující THC (delta-9-tetrahydrokanabinol), což je látka, která pro psy není legální ani u nás.

Majitelé domácích zvířat nejčastěji uváděli, že léky svým mazlíčkům podávají kvůli bolesti, problémům s chováním a alergiím. Často se objevovala i odpověď, že kanabinoidy využívají pro podporu dobré kondice zvířat, proti rakovině, záchvatům nebo jako podporu chuti k jídlu. Z celkového počtu respondentů se 77 procent domnívalo, že u svých psů pozorují „alespoň nějaký pozitivní“ účinek drog.

Autoři upozorňují, že tato zjištění neodpovídají současnému poznání o léčbě zvířat pomocí CBD. Rozdíl si vysvětlují placebo efektem – podobně, jako když lidé zvířatům podávají homeopatika, přestože neexistuje žádný kvalitní důkaz, že by nějak fungovala.

Dánští vědci nyní volají po detailnějším zkoumání účinků léčivého konopí u zvířat. „Jedním z výsledků, které nás překvapily, byla velmi rozmanitá škála problémů, které se dánští majitelé psů pokoušejí pomoci kanabinoidních přípravků léčit. A také to, jak pozitivně majitelé vnímali účinek léčby. To naznačuje, že v rámci užívání kanabinoidů u psů jsou opodstatněné systematické klinické studie,“ uvádí vědci.

Léčba epilepsie i úzkostí

O účincích látek obsažených v konopí na zvířata se toho ví obecně poměrně hodně – hlavně proto, že zvířata (myši a potkani) fungují jako první model, na kterém se testují léčebné přípravky. To ale ještě nemusí nutně znamenat, že látky fungují stejně například u psů, koček nebo koní.

U laboratorních zvířat byly prokázány účinky zejména při potlačení bolesti, známé jsou ale také pozitivní dopady na léčení kardiovaskulárního a dýchacího systému.

Léčba zvířat pomocí konopí nicméně není legální, protože je v něm obsažená látka THC, která je u savců stejně jako u lidí spojená s halucinogenními účinky – a je dobře zdokumentované, že taková intoxikace může mít negativní dopady.

Jiná situace je ale u látek, které jsou z konopí izolované a podávají se samostatně, jako právě výše uvedený kanabidiol neboli CBD. V České republice jsou už některé přípravky pro koně a psy obsahující tuto látku schválené a legálně se prodávají. Nejčastěji se využívají pro léčbu epilepsie nebo úzkostí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 10 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 13 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 14 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 16 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 17 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 18 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
12. 10. 2026Aktualizováno12. 10. 2026‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
12. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.