Na Olomoucku policie zajistila skoro sto psů v domě, který sloužil k jejich množení. Čivavy, jorkšírské teriéry nebo maltézské psíky pak dle policie prodávali v Praze. Na nový případ týrání upozornili ochránci zvířat společně s dokumentaristy České televize.
V jedné místnosti, zapáchající výkaly, bylo pohromadě několik ras psů. Další psi žili v kotcích nebo voliérách pro papoušky. Mezi nimi i čivava, fena Anča, která je nyní už druhý týden v péči ošetřovatelky zvířat Karolíny Šoupalové. „Hodně se bojí, všichni se bojí, protože neměli žádnou socializaci, podmínky byly naprosto otřesné,“ popsala.
Psi měli navíc přerostlé drápy, zarudlé a rozleptané polštářky na tlapách od výkalů nebo silné záněty očí a zubů. „Ona byla jen továrna na prachy. Byla tam jen od toho, aby rodila a rodila,“ říká Šoupalová.
Byznys sedmašedesátileté chovatelky z Olomoucka a pětaosmdesátileté překupnice z Prahy. Právě ona je podezřelá, že na internetu nabízela, a pak ve svém domě prodávala štěňata. Jejich činnost rok dokumentuje štáb ČT.
„Svou rozsáhlostí nevídaný případ“
„Opravdu jsme investigovali do hloubky, co nejvíce to šlo, ale v jednu chvíli jsme si uvědomili, že je potřeba to předat orgánům činným v trestním řízení,“ uvedla režisérka dokumentu Továrna na psí prachy Kateřina Hrochová.
„Překvapilo nás to všechny. Domnívám se, že na republikové úrovní je ten případ svou rozsáhlostí nevídaný,“ okomentoval zástupce ředitele obvodního ředitelství policie Praha IV Milan Děček.
Policie zajistila téměř sto psů. O podmínkách, ve kterých žili, se zákazník od pražské překupnice nikdy nic nedozvěděl. „Vy tam přijdete a oni vám okamžitě vrazí do náruče štěně. Říkám tomu tunelové vidění – lidé drží štěňátko, už ho nepustí a zapomenou, že se chtěli na něco třeba zeptat,“ myslí si Šoupalová.
„Ve věci jsou zahájeny úkony trestního řízení pro podezření z trestného činu týrání zvířat, chov zvířat v nevhodných podmínkách a neoprávněné podnikání,“ sdělil Děček.
Podle policie obě ženy se psy obchodovaly rok a přišly si zhruba na milion korun. I přesto, že se v roce 2021 zpřísnil zákon, situace se podle režisérky dokumentu příliš nemění. „Veterinární správa za poslední tři čtyři roky odhalila asi osm nebo devět množíren. Neziskové organizace, které se tomu velmi intenzivně věnují, mapují nejméně sto množíren. Tak kde jsme?” táže se Hrochová.
Většina zajištěných psů je v útulcích, které na pokrytí zdravotních nákladů zřídily transparentní účty.
