Psi strana 2 z 5

Když ruská vojska v únoru vstoupila na Ukrajinu, vyvolalo to exodus lidí, kteří odjeli, aniž by měli čas plánovat a tušili, kdy se budou moci vrátit. Svou daň si tak násilí vybralo i na opuštěných zvířatech, která zbytečně trpěla krutostí útočníků a okupantů. Dnes už ve zkoušené zemi úspěšně funguje několik organizací, ve kterých se o němé tváře dokážou postarat.

Turecko se snaží omezit počty pouličních psů. Od nového roku musí každé město nebo městská část nad pětasedmdesát tisíc obyvatel mít vlastní útulek. Majitelé domácích mazlíčků mají navíc povinnost nechat zvířata očipovat. Podle některých se ovšem snaha úřadů úplně míjí účinkem.

Z týrání desítek psů, převážně pitbullů, podezírají veterináři i policisté chovatele v brněnské městské části Komín. Sousedé si dlouhodobě stěžují na zápach a hluk a kritizují podmínky, ve kterých zvířata žijí. Veterináři sice připustili, že chovatel porušil zákony, ale tvrdí, že jejich šetření ještě neskončilo.

Pašování peněz je podle celní správy vzhledem k válečným konfliktům ve světě čím dál častějším problémem. Vyhledávat pašované bankovky celníkům pomáhají speciálně vycvičení psi. Jejich výcvik chtějí celníci posílit. Tento týden proto pořádají mezinárodní kynologický seminář v Heřmanicích na Frýdlantsku.

Jsou to oběti války, které neplní titulky novin. Svědkové konfliktu, kteří nemluví. Psi na Ukrajině nyní mají místo, které jim dává nový život a které jim ho také zachraňuje. O tom, co viděli nebo zažili, mluvit nemohou, přesto si nesou silné příběhy. V kyjevském centru nyní pečují nastálo asi o deset psů.

Psí výkaly a moč se ukládají v evropské přírodě v takovém množství, že tak zřejmě poškozují volně žijící zvířata, tvrdí nová studie. Do půdy se totiž dostává tolik fosforu a dusíku, že dosahuje extrémních koncentrací – například v zemědělské půdě by to porušilo zákony.

Místa, kde se psi můžou pohybovat volně, má řada měst jasně vyjmenovaná ve vyhlášce. Všude jinde musejí být na vodítku. Například pražský magistrát takovou úpravu zrovna dokončuje.

Různá psí plemena se vzájemně liší velikostí víc než u jakéhokoliv jiného druhu savce. Najdou se mezi nimi patnácticentimetrové čivavy, ale také stokiloví mastifové. Tato rozmanitost byla dlouho pro vědce záhadou – teď ale našli její genetickou příčinu: pochází překvapivě už od vlků.

Státní veterinární správa ve spolupráci s policií odebrala chovateli z Jindřichohradecka 47 jorkšírských teriérů. Důvodem byly nuzné podmínky, v nichž je majitel nechal živořit. Šestnáct z odebraných zvířat byla štěňata.

Se svými psy pomáhají při hledání pohřešovaných lidí i při závažné kriminalitě. Přitom využívají speciální metodu takzvaného mantrailingu, kdy služební pes sleduje pachovou stopu pouze jednoho člověka. Po deseti letech zkušebního režimu nyní dobrovolníci jednají s policií o profesionálním zapojení.

Navázání obchodních vztahů arktických oblastí severozápadní Sibiře s Evropou a Asií bylo jednou z řady významných společenských změn před zhruba dvěma tisíci lety. Díky dovozu se na Sibiř dostali psi. Typická arktická plemena, jako je například samojed, vznikla z takto importovaných zvířat, popsal mezinárodní vědecký tým pod vedením paleogenetika Laurenta Frantze.

Psi se v současné době vyskytují v nejrůznějších velikostech i tvarech, ale liší se od sebe i podle zbarvení. Právě to tvoří jeden z nejtypičtějších znaků, podle nichž se poznají různá plemena. Nově zveřejněná studie popsala různé skupiny těchto vzorů a pokusila se ukázat, jaká je jejich souvislost s evolucí psů.

Tým vědců z Vídeňské univerzity zjistil, že psi jsou schopni poznat, když jim lidé lžou. Nepodaří se jim to ale vždy – vědci popsali, co v tom zvířatům pomáhá a co naopak brání.

Nemoc covid-19 se běžně vyskytuje také u psů a koček, kteří sdílejí domácnost s nakaženými lidmi, zjistila studie univerzity v nizozemském Utrechtu. Vědci otestovali 310 domácích zvířat z téměř dvou set domácností. Šest koček a psů mělo pozitivní výsledky PCR testů, dalších 54 zvířat mělo v těle protilátky.

Veterináři společně s policií, zástupci obce a ve spolupráci s útulky odebrali 21 argentinských dog chovatelce v Oldřiši u Blažejova na Jindřichohradecku. Psi byli ve špatném stavu, údajně ohrožovali obyvatele. Chov jednoho dospělého psa, tří fen a 17 štěňat byl v přívěsu o rozměrech devět krát čtyři metry a okolním výběhu, uvedl mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček.

Pes bývá označován nejlepším přítelem člověka. Nový výzkum, který publikoval časopis Current Biology, ukazuje, že schopnost komunikovat s lidmi je u štěňat dokonce geneticky podmíněná a částečně se s ní rodí. Podle vědců by objev například mohl v budoucnu pomoci zlepšit výcvik asistenčních psů.

V populární kultuře se jim říká díky seriálu Hra o trůny „zlovlci“. Ve skutečnosti se obrovský pravěký predátor jmenoval pravlk obrovský. Vědci nyní kosti těchto ikonických amerických šelem detailně analyzovali a zjistili, že to vůbec vlci nebyli.

Lidé s covidem-19 mohou svými vzorky pomoci při speciálním výcviku psů. Český výzkumný tým, který vznikl jako jeden z prvních na světě, už v březnu prokázal, že psi jsou při rozpoznávání nakažených podle pachu mimořádně úspěšní.

Tradice, která sahá až k Georgi Washingtonovi. Tradice, které se přidrželo třicet z celkem pětačtyřiceti amerických prezidentů. Tradice, kterou po bezmála dvou stoletích přerušil jen Donald Trump. Tradice, která stanoví, že pán Bílého domu své sídlo sdílí se svým domácím mazlíčkem. V současnosti nejčastěji psem či kočkou. Někdy oběma. Tradice, na kterou teď naváže zvolený prezident Joe Biden.

Armáda Spojených států vyvíjí speciální brýle pro bojové psy, které by vojákům umožnily zadávat zvířatům povely na velkou vzdálenost. Novinka má fungovat na principu „rozšířené reality“, což znamená, že brýle jsou zároveň displejem, na kterém je možné psům zobrazovat různé signály. Vývojáři uvedli, že projekt je stále v rané fázi, avšak první výsledky jsou údajně velmi slibné.

Riziko přenosu covidu-19 ze zvířete na člověka je naprosto zanedbatelné. Kapénky od lidí však na zvířatech mohou být, stejně jako na každém jiném předmětu, uvedl ve středu na tiskové konferenci viceprezident Komory veterinárních lékařů ČR Karel Daniel.

Ve studii zveřejněné v odborném žurnálu PNAS přírodovědci popsali, že novoguinejský zpívající pes, který měl v přírodě vyhynout už před půl stoletím, stále žije. Podle vědců se tato geneticky prastará forma psovité šelmy stále toulá po horách Nové Guineje.

Známé pravidlo říká, že každý psí rok odpovídá sedmi lidským. Studie zveřejněná v odborném časopise Cell Systems popsala, v čem je tento přepočet nefunkční, a současně představila nový, lepší, založený na vědeckých poznatcích.

Mezinárodní vědecký tým studoval původ moderních tažných psů, jako jsou sibiřští huskyové nebo aljašští malamuti. Ukázalo se, že tato zvířata pocházejí z konce poslední doby ledové, což dokazuje, jak dlouhá je jejich historie i spolupráce s člověkem.