Feny rozeznají svá štěňata dle kňučení, upřednostňují ta nejslabší

Psí feny rozeznávají svá štěňata podle jejich kňučení. Na zvuky svých mláďat, zejména těch nejslabších, reagují zvlášť citlivě, informoval tým francouzských vědců v časopise Proceedings americké akademie věd.

Tým v čele s Mathilde Massenetovou z univerzity v Saint-Etienne analyzoval 4400 nahrávek 220 kňučících štěňat bíglů ze čtyřiceti vrhů. Záznamy vědci pořídili na čtyřech chovných stanicích ve Francii.

Vědci přehrávali šestnácti fenám s pomocí malých reproduktorů kňučení jejich vlastních i cizích štěňat. Matky reagovaly vždy silněji na zvuky svých vlastních potomků. Některé dokonce přenesly reproduktory do košíku s ostatními štěňaty.

Matky navíc reagovaly silněji na vysoké tóny, které vydávají spíše menší, a tedy i ta slabší štěňata. Skupina kolem Massenetové z toho vyvozuje, že jejich kňučení feny zvlášť motivuje k péči o mláďata.

Nejoblíbenější z mazlíčků

Podle statistik je pes nejoblíbenějším zvířecím mazlíčkem. V Evropské unii má alespoň jednoho průměrně čtvrtina domácností. Česko patří mezi rekordmany, žijí jich u nás více než dva miliony. Kvalita života psů se podepisuje i na kvalitě života jejich majitelů, proto je podle autorů studie důležité snažit se o co nejlepší pochopení toho, jak se o psy co nejlépe starat.

A právě lepší pochopení mateřského chování u tohoto zvířecího druhu má zásadní význam pro zlepšení chovatelských postupů, například „prostřednictvím vývoje nástrojů pro sledování životní pohody zvířat na základě hlasových projevů,“ doporučují autoři práce.

Současně navrhují další studie, které by mohly využít stejnou metodiku u jiných druhů – mohlo by to ukázat, jak se matky těchto druhů orientují při ochraně svých mláďat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 7 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...