Feny rozeznají svá štěňata dle kňučení, upřednostňují ta nejslabší

Psí feny rozeznávají svá štěňata podle jejich kňučení. Na zvuky svých mláďat, zejména těch nejslabších, reagují zvlášť citlivě, informoval tým francouzských vědců v časopise Proceedings americké akademie věd.

Tým v čele s Mathilde Massenetovou z univerzity v Saint-Etienne analyzoval 4400 nahrávek 220 kňučících štěňat bíglů ze čtyřiceti vrhů. Záznamy vědci pořídili na čtyřech chovných stanicích ve Francii.

Vědci přehrávali šestnácti fenám s pomocí malých reproduktorů kňučení jejich vlastních i cizích štěňat. Matky reagovaly vždy silněji na zvuky svých vlastních potomků. Některé dokonce přenesly reproduktory do košíku s ostatními štěňaty.

Matky navíc reagovaly silněji na vysoké tóny, které vydávají spíše menší, a tedy i ta slabší štěňata. Skupina kolem Massenetové z toho vyvozuje, že jejich kňučení feny zvlášť motivuje k péči o mláďata.

Nejoblíbenější z mazlíčků

Podle statistik je pes nejoblíbenějším zvířecím mazlíčkem. V Evropské unii má alespoň jednoho průměrně čtvrtina domácností. Česko patří mezi rekordmany, žijí jich u nás více než dva miliony. Kvalita života psů se podepisuje i na kvalitě života jejich majitelů, proto je podle autorů studie důležité snažit se o co nejlepší pochopení toho, jak se o psy co nejlépe starat.

A právě lepší pochopení mateřského chování u tohoto zvířecího druhu má zásadní význam pro zlepšení chovatelských postupů, například „prostřednictvím vývoje nástrojů pro sledování životní pohody zvířat na základě hlasových projevů,“ doporučují autoři práce.

Současně navrhují další studie, které by mohly využít stejnou metodiku u jiných druhů – mohlo by to ukázat, jak se matky těchto druhů orientují při ochraně svých mláďat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
včera v 07:00

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
12. 4. 2026

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026
Načítání...