Feny rozeznají svá štěňata dle kňučení, upřednostňují ta nejslabší

Psí feny rozeznávají svá štěňata podle jejich kňučení. Na zvuky svých mláďat, zejména těch nejslabších, reagují zvlášť citlivě, informoval tým francouzských vědců v časopise Proceedings americké akademie věd.

Tým v čele s Mathilde Massenetovou z univerzity v Saint-Etienne analyzoval 4400 nahrávek 220 kňučících štěňat bíglů ze čtyřiceti vrhů. Záznamy vědci pořídili na čtyřech chovných stanicích ve Francii.

Vědci přehrávali šestnácti fenám s pomocí malých reproduktorů kňučení jejich vlastních i cizích štěňat. Matky reagovaly vždy silněji na zvuky svých vlastních potomků. Některé dokonce přenesly reproduktory do košíku s ostatními štěňaty.

Matky navíc reagovaly silněji na vysoké tóny, které vydávají spíše menší, a tedy i ta slabší štěňata. Skupina kolem Massenetové z toho vyvozuje, že jejich kňučení feny zvlášť motivuje k péči o mláďata.

Nejoblíbenější z mazlíčků

Podle statistik je pes nejoblíbenějším zvířecím mazlíčkem. V Evropské unii má alespoň jednoho průměrně čtvrtina domácností. Česko patří mezi rekordmany, žijí jich u nás více než dva miliony. Kvalita života psů se podepisuje i na kvalitě života jejich majitelů, proto je podle autorů studie důležité snažit se o co nejlepší pochopení toho, jak se o psy co nejlépe starat.

A právě lepší pochopení mateřského chování u tohoto zvířecího druhu má zásadní význam pro zlepšení chovatelských postupů, například „prostřednictvím vývoje nástrojů pro sledování životní pohody zvířat na základě hlasových projevů,“ doporučují autoři práce.

Současně navrhují další studie, které by mohly využít stejnou metodiku u jiných druhů – mohlo by to ukázat, jak se matky těchto druhů orientují při ochraně svých mláďat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Brně testují lepidlo na zlomeniny. Inspiroval ho sliz mušlí

S léčbou tříštivých zlomenin by v budoucnu mohlo pomoci kostní lepidlo, které v současné době testují vědci z výzkumného centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně. Jednotlivé úlomky kosti se pomocí něj dají přilepit na své místo, poté se lepidlo postupně samo vstřebá a rozloží na látky, které se v těle běžně vyskytují. Lékaři navíc mohou do lepidla přidat také antibakteriální a hojivé látky.
před 16 mminutami

AI agent pronikl na australský vládní portál

Australský premiér Anthony Albanese oznámil, že agent umělé inteligence (AI) vyvinutý americkou společností OpenAI v červnu pronikl na australský vládní portál se zdravotními údaji. Získal neoprávněný přístup k veřejným i neveřejným souborům, informovala o tom agentura Reuters. Jedná se pravděpodobně o první známý případ, kdy agent AI hacknul vládní webovou stránku.
před 1 hhodinou

Vědci popsali kleptoparazitismus u delfína Bublinky

Mořští biologové narazili na chování delfínů, které doposud neznali. Zjistili, že jeden sledovaný kytovec spoří energii tím, že neloví ryby, ale získává od nich jen obsah jejich žaludků. Jde o první dobře zdokumentovaný případ kleptoparazitismu neboli krádeží potravy u kytovců.
před 2 hhodinami

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 15 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 16 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 20 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 22 hhodinami

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.