Feny rozeznají svá štěňata dle kňučení, upřednostňují ta nejslabší

Psí feny rozeznávají svá štěňata podle jejich kňučení. Na zvuky svých mláďat, zejména těch nejslabších, reagují zvlášť citlivě, informoval tým francouzských vědců v časopise Proceedings americké akademie věd.

Tým v čele s Mathilde Massenetovou z univerzity v Saint-Etienne analyzoval 4400 nahrávek 220 kňučících štěňat bíglů ze čtyřiceti vrhů. Záznamy vědci pořídili na čtyřech chovných stanicích ve Francii.

Vědci přehrávali šestnácti fenám s pomocí malých reproduktorů kňučení jejich vlastních i cizích štěňat. Matky reagovaly vždy silněji na zvuky svých vlastních potomků. Některé dokonce přenesly reproduktory do košíku s ostatními štěňaty.

Matky navíc reagovaly silněji na vysoké tóny, které vydávají spíše menší, a tedy i ta slabší štěňata. Skupina kolem Massenetové z toho vyvozuje, že jejich kňučení feny zvlášť motivuje k péči o mláďata.

Nejoblíbenější z mazlíčků

Podle statistik je pes nejoblíbenějším zvířecím mazlíčkem. V Evropské unii má alespoň jednoho průměrně čtvrtina domácností. Česko patří mezi rekordmany, žijí jich u nás více než dva miliony. Kvalita života psů se podepisuje i na kvalitě života jejich majitelů, proto je podle autorů studie důležité snažit se o co nejlepší pochopení toho, jak se o psy co nejlépe starat.

A právě lepší pochopení mateřského chování u tohoto zvířecího druhu má zásadní význam pro zlepšení chovatelských postupů, například „prostřednictvím vývoje nástrojů pro sledování životní pohody zvířat na základě hlasových projevů,“ doporučují autoři práce.

Současně navrhují další studie, které by mohly využít stejnou metodiku u jiných druhů – mohlo by to ukázat, jak se matky těchto druhů orientují při ochraně svých mláďat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Útroby Země jsou plné vodíku. Oxfordští vědci mluví o zdroji energie na tisíce let

Vodík je sice vydáván za bezemisní zdroj energie, ale při jeho zpracování skleníkové plyny vznikají. Britští vědci teď popsali, kde by lidstvo mohlo vzít obrovské množství tohoto plynu.
před 1 hhodinou

Kolektivní imunita už nedrží spalničky v šachu, varuje vědec

Předpokládá se, že očkování proti spalničkám zachránilo v letech 1974–2024 na celém světě více než 93 milionů životů a snížilo celkovou dětskou úmrtnost. Teď se ale tato nemoc vrací.
před 5 hhodinami

Arktida reaguje na změny klimatu velmi různorodě, ukázal čtyřicetiletý výzkum

Arktida zůstává podle nové studie i přes plošné oteplování, které tam probíhá, stále velmi různorodá. Reakce arktických rostlin na klimatickou změnu se v různých oblastech značně liší, ukazuje výzkum mezinárodního týmu vědců, mezi nimiž byl i zástupce českobudějovického biologického centra.
před 7 hhodinami

Pyl ve vzduchu trápí alergiky, může ale také přinášet déšť

Pylová sezona je aktuálně v plném proudu. Své o tom vědí hlavně alergici, nyní zejména ti, kteří jsou citliví na pyl trav. Množství pylu ve vzduchu je kromě vlastních fenofází rostlin významně ovlivněno také charakterem počasí. Zejména při slunečném, suchém a mírně větrném počasí může být ve vzduchu až mimořádné množství pylu. Nicméně pyl dokáže ovlivnit naopak samotné počasí. Účastní se procesu vzniku srážek.
včera v 16:35
Načítání...