Feny rozeznají svá štěňata dle kňučení, upřednostňují ta nejslabší

Psí feny rozeznávají svá štěňata podle jejich kňučení. Na zvuky svých mláďat, zejména těch nejslabších, reagují zvlášť citlivě, informoval tým francouzských vědců v časopise Proceedings americké akademie věd.

Tým v čele s Mathilde Massenetovou z univerzity v Saint-Etienne analyzoval 4400 nahrávek 220 kňučících štěňat bíglů ze čtyřiceti vrhů. Záznamy vědci pořídili na čtyřech chovných stanicích ve Francii.

Vědci přehrávali šestnácti fenám s pomocí malých reproduktorů kňučení jejich vlastních i cizích štěňat. Matky reagovaly vždy silněji na zvuky svých vlastních potomků. Některé dokonce přenesly reproduktory do košíku s ostatními štěňaty.

Matky navíc reagovaly silněji na vysoké tóny, které vydávají spíše menší, a tedy i ta slabší štěňata. Skupina kolem Massenetové z toho vyvozuje, že jejich kňučení feny zvlášť motivuje k péči o mláďata.

Nejoblíbenější z mazlíčků

Podle statistik je pes nejoblíbenějším zvířecím mazlíčkem. V Evropské unii má alespoň jednoho průměrně čtvrtina domácností. Česko patří mezi rekordmany, žijí jich u nás více než dva miliony. Kvalita života psů se podepisuje i na kvalitě života jejich majitelů, proto je podle autorů studie důležité snažit se o co nejlepší pochopení toho, jak se o psy co nejlépe starat.

A právě lepší pochopení mateřského chování u tohoto zvířecího druhu má zásadní význam pro zlepšení chovatelských postupů, například „prostřednictvím vývoje nástrojů pro sledování životní pohody zvířat na základě hlasových projevů,“ doporučují autoři práce.

Současně navrhují další studie, které by mohly využít stejnou metodiku u jiných druhů – mohlo by to ukázat, jak se matky těchto druhů orientují při ochraně svých mláďat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zatmění Slunce přitáhlo lidi do planetárií i hvězdáren, bylo ale za mraky

Lidé měli v planetáriích a hvězdárnách možnost pozorovat částečné zatmění Slunce, viditelnost ale omezovala oblačnost. Pořadatelé pro ně měli připravený i další program. Například do ostravského planetária v městské části Krásné Pole přišlo kolem 140 návštěvníků, do hvězdárny v Teplicích přes šedesát a v Karlových Varech asi dvě desítky.
před 9 hhodinami

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
před 11 hhodinami

Z rudého snu noční můra. Před sto lety zamířila do Kyrgyzie tisícovka Čechoslováků

Interhelpo bylo československé dělnické družstvo, které pomáhalo budovat socialismus v sovětském Kyrgyzstánu. Vzniklo v květnu 1923 a před sto lety, 29. března 1925, vyjel první transport jeho členů do tehdejší Kyrgyzie. Celkem tam dorazila asi tisícovka Čechů a Slováků a přestože se část z nich později stala oběťmi stalinských čistek, družstvo se významně podílelo na vybudování průmyslového potenciálu asijské republiky.
před 15 hhodinami

Před polednem nastane zatmění Slunce. Bude vidět i z Česka

V sobotu nastane částečné zatmění Slunce, které bude pozorovatelné i z Česka. Měsíc zakryje až 22 procent slunečního disku, přičemž nejvýraznější zatmění bude patrné na severozápadě Čech. Úkaz začne krátce před půl dvanáctou dopoledne a potrvá zhruba do jedné hodiny odpoledne. Půjde o jedno z nejlépe pozorovatelných zatmění v posledních letech, protože Slunce bude v době maxima vysoko nad obzorem, uvedl Pavel Suchan z České astronomické společnosti.
před 17 hhodinami

Nejstarší vanilku v Evropě našli vědci na Pražském hradě

Pražský hrad byl v době Rudolfa II. centrem evropské kultury, obchodu i umění. Dokládá to i nový objev přímo ve Vladislavském sále. Archeologové tam našli vůbec nejstarší důkaz o použití vanilky v Evropě.
28. 3. 2025

Dva týdny extrémů. Světem se prohnala mimořádná vlna horka

Tropické noci v březnu, teploty vyšší oproti průměru až o sedm stupňů a pokoření stovek teplotních rekordů v Evropě i Asii. Uplynulá vlna veder byla mimořádná rozsahem i výkyvy teplot.
28. 3. 2025

Zemětřesení v Asii mohlo připravit o život až sto tisíc lidí, ukazuje model

Zemětřesení, které zasáhlo v pátek jihovýchodní Asii, postihlo podle geologa a seismologa Aleše Špičáka nečekaně velkou oblast. V kombinaci s jeho silou to znamená velké materiální i lidské škody. Model Americké geologické služby zatím odhaduje očekávaná úmrtí na deset až sto tisíc. Pravděpodobnost, že počet obětí přesáhne sto tisíc, je v tuto chvíli dle modelu 22procentní.
28. 3. 2025

Univerzity čelí špionážím ve výzkumu

S kybernetickými útoky, pokusy o krádež počítačů nebo špionáží ve výzkumu mají zkušenosti univerzity po celém světě, především ty technologické. Vysoké školy v Nizozemsku proto spolupracují s bezpečnostními experty, kteří jim radí, jak postupovat při zkoumání žádostí nebo například během cest do zahraničí. Zkušenost se špionáží mají i další evropské instituce.
28. 3. 2025
Načítání...