Podnebí strana 3 z 4

Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) označil červenec jako nejteplejší měsíc v historii pozorování, tedy za 142 let. Podle programu Copernicus, spravovaného Evropskou komisí, byl červenec 2021 třetím nejteplejším na planetě a druhým nejteplejším v rámci Evropy.

Změny klimatu postupují podle mezinárodního panelu vědců při OSN rychleji, než se předpokládalo, a nepochybně za to může člověk. Zpráva aktualizovaná po osmi letech uvádí, že je dál možné udržet růst teploty pod dvěma stupni, bude to ale vyžadovat globální a razantní omezení emisí už v této dekádě. Některé důsledky jako tání ledovců budou ovšem nevratné. V pořadu Události, komentáře toto téma řešili klimatolog Radim Tolasz a Pavel Zámyslický, ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu na ministerstvu životního prostředí.

Rozsáhlá studie organizovaná vědci z Masarykovy univerzity v Brně popsala, jak obyvatelé České republiky vnímají změny klimatu i co by se s nimi mělo začít dělat.

Už přes deset let svírá Sýrii občanská válka. Nyní přichází pro zkoušenou zemi další rána v podobě extrémního sucha. Letošní sklizeň bude výrazně horší než loňská a podle odhadů Organizace pro výživu a zemědělství Sýrii chybí zhruba půldruhého milionu tun pšenice. Zpustošená země dlouhodobě zápolí s nedostatkem základních potravin.

Německo dosáhne neutrality emisí skleníkových plynů v roce 2045, což je o pět let dříve proti původnímu záměru. Nový a ambicióznější plán, který bude zakotven v chystané novele zákona o ochraně klimatu, schválila vláda kancléřky Angely Merkelové. Ministryně zemědělství Julia Klöcknerová na tiskové konferenci uvedla, že po dosažení neutrality chce mít Německo emise záporné, bude tedy neutralizovat více skleníkových plynů, než kolik jich bude vypouštět.

Německý ústavní soud ve čtvrtek nařídil, aby zákonodárci jasněji definovali cíle pro omezení emisí skleníkových plynů po roce 2030. Současný zákon o ochraně klimatu je podle něj nedostatečný a znevýhodňuje příští generace. Stížnost podali zástupci několika ekologických organizací, mezi nimi i studenti a žáci z řad Fridays for Future.

Začíná virtuální klimatický summit, který svolal americký prezident Joe Biden. Ten se snaží po čtyřech letech vlády Donalda Trumpa, jenž závažnost klimatické změny popíral, nastolit nový kurz a udělat ze zelené politiky svoji prioritu. To vítá i Evropská unie, která nyní chce ve spolupráci právě s USA přesvědčit k ambicióznějšímu omezování emisí další velké znečišťovatele, jako je Čína či Indie. Během prvního dne summitu pak některé státy oznámily své nové, ambicióznější závazky, jak snižovat emise skleníkových plynů.

Loni v září Indie registrovala téměř 100 tisíc nových případů nákazy koronavirem denně a byla na cestě předstihnout Spojené státy a stát se zemí s nejvyšším počtem infekcí na světě. Nemocnice byly plné a indická ekonomika v těžké recesi. O čtyři měsíce později denní přírůstky nakažených výrazně poklesly. 26. ledna Indie s téměř 1,4 miliardy obyvatel zaznamenala pouhých 9100 nových případů za den, což bylo nejméně za posledních osm měsíců. A také to bylo méně než v České republice, která měla týž den podle posledních dat ministerstva zdravotnictví 9190 nových případů.

Měl to být přelomový moment, 12. prosince 2015 byla podepsána globální dohoda o klimatu na konferenci v Paříži, zásadním cílem je udržení oteplování pod dvěma stupni Celsia. Dokument tehdy podpořilo přes 190 zemí. Mezitím ale Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa od dohody odstoupily. Jeho nástupce Joe Biden se chce ke smlouvě zase vrátit. Podle některých odborníků by ale tempo snižování emisí vytyčené před pěti lety nemuselo k záchraně planety stačit.

Jedna z nejstarších ukázek umění na světě, slavné sošky žen vytvořené asi před 30 tisíci lety, jsou pro vědu záhadou už dvě století, tedy tak dlouho, jak se o nich ví. Se zajímavou hypotézou o jejich původu a smyslu teď přišli experti na obezitu.

Roky stoupající hladiny oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře způsobily v Austrálii stále častější vlny veder, varovala nová zpráva dvou vládních agentur. Rostoucí teploty přitom mají za následek například větší počet nebezpečných lesních požárů.

Světová meteorologická organizace (WMO) potvrdila, že teplota –69,6 °C (–93,3 °F) zaznamenaná 22. prosince 1991 na automatické meteorologické stanici v Grónsku je tou vůbec nejnižší, jaká kdy byla na severní polokouli naměřena.

Klimatická změna představuje pro českou společnost zásadní výzvu. Jak na ni pozitivně reagovat v různých sektorech a odvětvích, jak efektivně snižovat emise skleníkových plynů a také jak se na dopady klimatické změny adaptovat, těmito klíčovými otázkami se zabývá čtyřdílný cyklus „Česko řeší klima“. Pořad odvysílala v srpnu Česká televize na ČT2 a jednotlivé díly jsou k dispozici v archivu ČT. I tentokráte se režisérské a scenáristické taktovky chopil Daniel Tichý. A pod vznik pořadu se autorsky podepsal meteorolog České televize Michal Žák, se kterým o projektu přinášíme rozhovor.

Globální změny klimatu dramaticky zvyšují rizika vzniku extrémních hurikánů v Karibiku. Čím výše vzrostou teploty, tím častější tyto hrozby budou, uvádí výzkum bristolských vědců.

Nejméně osm obětí si vyžádala tropická bouře Isaias, která se přehnala východním pobřežím Spojených států. Živel, který na pevninu udeřil v noci na úterý ve státě Severní Karolína silou hurikánu, rovněž přerušil dodávky elektřiny pro více než 3,4 milionu lidí. Informoval o tom server BBC. Dva lidi Isaias zabil už minulý týden v Karibiku, kde zasáhl Portoriko, Haiti a Dominikánskou republiku.

Hurikán Isaias, který v noci dorazil na východní pobřeží USA ve státě Severní Karolína, opět zeslábl na tropickou bouři. Uvedlo to americké Národní středisko pro hurikány (NHC), podle něhož může vzdušná masa přes očekávaný další úbytek intenzity ohrozit severovýchod země včetně měst Washington a New York. Bouři, která vyvolává tornáda a záplavové deště, dál provází silný vítr o rychlosti až 110 kilometrů za hodinu.

To, co se vědcům při ochraně klimatu nepodařilo za třicet let, se možná teď podaří aktivistům nebo důsledkům koronaviru, který veřejnosti ukázal, že může omezit svou spotřebu a její dopady na životní prostředí. Myslí si to klimatolog Českého hydrometeorologického ústavu Radim Tolasz, který byl hostem Událostí, komentářů. Za prioritní považuje teď to, aby politici při ochraně klimatu konali v souladu s odborníky.

Změny klimatu způsobené z velké části lidským vypouštěním skleníkových plynů proměňují planetu a s ní i podmínky pro život. Některé posuny se nejlépe ukazují na mapě: tání ledovců, stoupání hladiny oceánu, posun klimatických pásem nebo hrozba sucha. Začít je potřeba u teploty. Mezi lety 2006 až 2015 byla průměrně vyšší téměř všude ve srovnání s obdobím 1850 až 1900, jak ukazuje následující mapa.

I když o suchu v Česku hovoříme v posledních letech stále častěji, na světě se najdou oblasti, kde je mnohem intenzivnější. Například střední Chile, oblast, kde žije podobné množství lidí jako v celé České republice. V této části Jižní Ameriky sice nejsou dlouhá suchá období ničím neobvyklým, to současné je ale i na tamní poměry naprosto mimořádné. Natolik, že nese označení megasucho.

Oteplování klimatu ohrožuje plodnost mužů spolu se smogem, chemickými látkami v ovzduší a radiací. V Itálii poslední údaje statistického institutu ISTAT potvrzují demografický pokles. Loni se narodilo jen 439 747 dětí. To je historické minimum a na vině mohou být uvedené faktory, ať už jeden, nebo všechny dohromady, píše italský deník La Repubblica.

Pokusy řídit počasí mohly zásadně ovlivnit klima ve světě, míní Radovan Dluhy-Smit z katedry rozvojových a environmentálních studií Univerzity Palackého v Olomouci. V komentáři nabízí jiný pohled na globální oteplování.

Růst teplot ohrožuje slavnou rakouskou odrůdu bílého vína Grüner Veltliner a pěstitelé se obávají, že budou muset přesedlat na víno červené. Tomu teplé klima prospívá, zatímco bílé víno připravuje o svěžest a jeho jemné aroma. Životní prostředí se tak podle agentury Reuters dostává do středu zájmu při vyjednávání o nové rakouské vládní koalici.

Raketa Pegasus XL společnosti Northrop Grumman v noci úspěšně vynesla na oběžnou dráhu Země satelit amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) pro výzkum ionosféry, což je část atmosféry, která překračuje hranici do kosmického prostoru. Satelit bude zkoumat kosmické počasí, jehož dopady na počasí a klima Země dosud nejsou známé.

Spíše než ve Francii by zastánci účinnějšího boje proti klimatickým změnám měli demonstrovat v Polsku. V rozhovoru poskytnutém listu Le Parisien to řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. V sobotu se demonstrací za ochranu klimatu v Paříži zúčastnilo nejméně 15 tisíc lidí. Podle Macrona ale nemají demonstrace ve Francii příliš smysl, ambiciózní klimatickou dohodu EU totiž před časem zablokovalo Polsko – a spolu s ním i Maďarsko, Estonsko a Česko.