Podnebí strana 4 z 4

Objev genu, který je u ječmene zodpovědný za odolnost vůči suchu, pomůže v budoucnu zajistit, aby byl této plodiny dostatek i ve světě, jehož klima se mění. Zhruba pětina celosvětové sklizně ječmene se používá pro výrobu piva. Objev genetiků tak zřejmě zajistí, že bude zlatavého moku i nadále dostatek.

Vlna veder, která na konci července postihla západní část Evropy, by nebyla tak intenzivní nebýt klimatických změn způsobených člověkem. S odvoláním na aktuální vědeckou studii o tom informovala agentura AP. Podle týmu vědců z Francie, Nizozemska, Británie, Německa a Švýcarska, sdružených do sítě World Weather Attribution, by bez vlivu člověka na klima byly teploty nižší asi o 1,5 až tři stupně. V řadě západoevropských zemí padly na konci července absolutní teplotní rekordy.

Světový fond na ochranu přírody (WWF) před pátečním zahájením zasedání Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) v Ženevě upozornil, že klimatické krizi nelze zabránit bez radikální transformace využívání půdy a potravinového systému. Zhruba čtvrtina emisí skleníkových plynů škodících klimatu pochází ze zemědělství, lesnictví a dalších způsobů využívání půdy, upozorňuje WWF.

Zvířata reagují na změny klimatu velmi pomalu a jejich reakce nejsou dostatečné. Vyplývá to z výzkumu týmu 64 vědců, který vyhodnotil reakce živočichů na měnící se klima pomocí analýzy více než 10 tisíc odborných studií. Vědci, mezi nimiž je i zástupce olomoucké přírodovědecké fakulty, v této souvislosti varují, že klimatické změny mohou v budoucnu ohrozit živočišné druhy a některé mohou i vyhynout.

Evropu zasáhla za letošní léto už druhá vlna veder. Ve Francii čelí extrémnímu počasí hlavně jihozápad a střed země, v Bordeaux v úterý naměřili rekordních 41,2 stupně Celsia. Rekordy ale padaly i ve středu: v Belgii naměřili 38,9 stupně, v Německu dokonce 40,5 stupně. Teploty mají kulminovat ve čtvrtek a očekává se, že nové rekordy zaznamená řada velkých evropských měst. Obyvatelé Paříže se připravují na 42 stupňů.

Sucho, teplo a silný vítr vytlačují z lesů oblíbené houby. České televizi to potvrdilo nezávisle na sobě několik mykologů. V lesích chybí například hřib smrkový, liška obecná nebo kozák habrový. Nejsou ani holubinky a křemenáči. Naopak se v tuzemsku začaly usazovat některé nejedlé druhy hub typické pro jižní Evropu.

Pokud státy jako Velká Británie nebudou rychleji pracovat na snížení emisí skleníkových plynů, čeká je destabilizace ekonomiky a nepokoje ve společnosti. Se zásadním varováním ohledně klimatu přišel před britské poslance přírodovědec David Attenborough. Podle něj pozitivnímu postupu v boji se změnami brání i lidé, kteří globální oteplování popírají.

Projekty zabývající se modelováním klimatu v ulicích měst, léčbou nádorů, fyziologií klíšťat nebo českými úředníky v habsburské monarchii získaly Prémii Otto Wichterleho udělovanou vědcům do 35 let za mimořádné úspěchy. Prémii přebralo od předsedkyně Akademie věd České republiky Evy Zažímalové 23 oceněných.

Ve střední Evropě zažíváme zvláštní období. Máme za sebou několik suchých epizod, což dříve nebývalo, řekl v rozhovoru pro web ČT24.cz bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a profesor Mendelovy univerzity v Brně. Upozornil, že změna klimatu se nejvíc projevuje v oblasti, která leží na rozhraní mezi maritimním (mořským) a kontinentálním klimatem, a současně mezi vysychajícím jihem a na srážky bohatším severem Evropy.

Studie kombinující klimatologii a historii prokázala, že Grónsko bylo v minulosti opravdu zelené. V dobách, kdy zde žili vikingové, se teploty podobaly těm dnešním. Klimatologové ovšem upozorňují, že tento poznatek nepopírá současné teorie o globálním oteplování. V dobách vikingů totiž v Grónsku panovalo mimořádně nestabilní klima.

Kvůli globálnímu oteplování roztaje do konce století nejméně jedna třetina ledovců v asijských pohořích Hindúkuš a Himálaj, což vážně ovlivní životy dvou miliard lidí. Vyplývá to z první souhrnné zprávy, která komplexně vyhodnocuje jmenovaný region. Na zprávu, na níž se podílelo kolem 350 vědců a akademiků z 22 zemí a 185 organizací, v pondělí upozornil list The Guardian.

Měnící se klima má drastický dopad na některá nejcennější místa světového dědictví, varuje americká televize CNN. Stoupající hladiny ocánů ohrožují Benátky, vyšší teploty ničí unikátní grónské ledovce a sucha poškozují Yellowstonský národní park.

Italští vědci v přímém přenosu sledují, v jakém stavu jsou jednotlivé stromy v lese i v jiných prostředích. Data můžou pomoct zjistit, jak reagují na změnu klimatu nebo jak se jim daří ve městech.

Změny podnebí jsou podle klimatického panelu OSN problémem celého lidstva. Je k němu potřeba přistupovat dvěma způsoby: jednak adaptací na změny a současně mitigací – tedy snahou, aby se planeta oteplovala méně. Vloni na podzim ale vědci z OSN poprvé připustili i třetí možný přístup – cílené umělé ochlazování planety.