Sucho, teplo a silný vítr vytlačují z lesů oblíbené houby. České televizi to potvrdilo nezávisle na sobě několik mykologů. V lesích chybí například hřib smrkový, liška obecná nebo kozák habrový. Nejsou ani holubinky a křemenáči. Naopak se v tuzemsku začaly usazovat některé nejedlé druhy hub typické pro jižní Evropu.
„Kvůli suchu nerostou téměř vůbec hřibovité houby, a když se nějaká najde, je prožraná červy. Až na světlé výjimky, jako jsou Šumava, Orlické hory nebo třeba Jeseníky, rostou houby velice málo,“ říká mykoložka Tereza Tejklová z Muzea východních Čech v Hradci Králové.
Lidé zřejmě letos jen těžko najdou hřib smrkový nebo lišku obecnou. „V tuhle dobu bývají běžně v lesích také holubinky, kozáci a křemenáči. V současnosti se však nevyskytují,“ pokračuje Tejklová. Hřiby a další druhy, které potřebují symbiotický vztah s dřevinami, sucho ohrožuje více než jiné. Když totiž napojená rostlina sama nemá dostatek vody, přísun vláhy a důležitých živin k houbě zastaví.
Nepříznivý je pro výskyt hub také silný vítr. „Na Vysočině a v jiných oblastech postižených kůrovcem dochází k rozsáhlé těžbě kůrovcového dřeva, která zapříčiňuje vznik holin. Do takto postižených lesů naráží pak silný vítr a ten dál vysušuje půdu v lesích,“ vysvětluje mykoložka Hana Ševčíková z brněnského Mykologického klubu.
Podle houbařů nepomohly situaci ani nedávné deště. „Je nutné, aby pršelo alespoň tři čtyři dny a voda se dostala do podhoubí. Letos jsem ještě například nenašel lišky, které se tu jinak běžně objevují,“ popisuje situaci v Jizerských horách člen spolku Houbaři Velké Hamry Petr Hampl. Souhlasí s ním i mykolog Petr Hrouda z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity: „Sucho trápí překvapivě hledače i v jižních Čechách, kde bývají obvykle příznivé podmínky pro růst hub.“
Na exotické houby pozor
Naopak se vlivem tepla a sucha podle mykologů začnou v Česku usazovat houby typické pro východní a jižní Evropu. „Některé druhy, které jsou zvyklejší na vlhčí poměry, mohou postupně mizet. A naopak se k nám mohou dostávat nové, které jsou přizpůsobené na dlouhá období sucha,“ vysvětluje Hrouda.
Podle něj se v posledních letech kvůli suchému a teplému počasí v Česku objevily hřib dupainův a mřížovka červená, které by lidé běžně hledali v jižnějších zeměpisných šířkách v oblasti Středozemního moře. Hřib dupainův je chráněný a lidé by jej neměli sbírat, mřížovka červená velmi silně zapáchá a rozhodně není jedlá.
Současné suché podmínky neškodí všem houbám stejnou měrou. Odolnější v těchto podmínkách jsou druhy dřevní. „I když půda může vyschnout na troud, ve dřevě jsou vždycky schopné nějakou trošku vody najít a do určité míry vyžít. Takže i když jsou dlouhotrvající letní sucha, dají se najít jedlé houby, třeba choroše jako ucho jidášovo, z lupenatých hub třeba hlívy, na podzim opeňky,“ dodává Hrouda.
