Hrozbu geomagnetických bouří i dopady kosmického počasí bude zkoumat sonda ICON. Už je na orbitě

Raketa Pegasus XL společnosti Northrop Grumman v noci úspěšně vynesla na oběžnou dráhu Země satelit amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) pro výzkum ionosféry, což je část atmosféry, která překračuje hranici do kosmického prostoru. Satelit bude zkoumat kosmické počasí, jehož dopady na počasí a klima Země dosud nejsou známé.

Raketa se satelitem ICON byla vypuštěna z podvěsu letounu Lockheed L-1011 Stargazer ve čtvrtek večer místního času (nad ránem SELČ). NASA později na Twitteru oznámil, že satelit se od nosné rakety úspěšně oddělil.

Náplní práce ICONu bude výzkum ionosféry. Vědci si od získaných dat slibují lepší pochopení souvislostí mezi pozemským a kosmickým počasím. Ionosféra je místem, kde vznikají například polární záře či geomagnetické bouře. Předpovědět jejich vznik je mimořádně obtížné, poznamenal portál Space.com.

Vesmírné počasí má dramatické dopady na Zemi

ICON je vybavený čtyřmi přístroji – jeden měří rychlost větru a teplotu, druhý pohyb iontů a dvě ultrafiialové kamery sledují světlo z excitovaných iontů v horních vrstvách atmosféry. 

V minulosti se vědci domnívali, že za většinou změn v ionosféře stojí sluneční aktivita. Nejnovější výzkumy ale ukazují, že stav ionosféry se mění i tehdy, kdy na Slunci nejsou zaznamenány žádné výrazné bouře. Důležitý je i fakt, že ionosférou prolétávají rádiové signály satelitů sítě GPS . A mohou být tímto prostředím narušovány.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Astronomové objevili nejrychlejší hvězdu Mléčné dráhy. Sprintuje kolem černé díry

Astronomové objevili nejrychlejší známou hvězdu v naší galaxii, Mléčné dráze, která obíhá kolem černé díry v jejím středu. Hvězda, která dostala jméno S301, obíhá svou černou díru o hmotnosti čtyř milionů Sluncí rychlostí 25 tisíc kilometrů za sekundu. Navíc se k ní přibližuje víc než jakákoli jiná dosud pozorovaná hvězda, a to tak blízko, že pociťuje účinky rotace černé díry.
před 9 hhodinami

Svatyně u Nymburka byla o tisíc let starší než Stonehenge

Jako rituální centrum spojené s pohyby Slunce a Měsíce sloužila přes 6500 let stará svatyně nedaleko obce Chleby na Nymbursku. Na jejím výzkumu pracují archeologové pod vedením vědců z Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni (FF ZČU). Nově zjistili, že jde o jeden z nejstarších monumentů ve střední Evropě.
před 13 hhodinami

Ukrajinský útok na Roskosmos mohl způsobit Rusku závažné škody

Rusko je ve svém vesmírném programu odkázané na neustálou výrobu nových raket Sojuz, nedisponuje totiž stroji, které mohou startovat opakovaně. Víkendový útok na jedno ze zařízení státního podniku Roskosmos proto mohl způsobit výrobci raket a satelitů velké problémy.
před 14 hhodinami

Moderní ženy mají pánev jako neandertálci, muži se vydali jinou evoluční cestou, zjistili vědci

Výsledky nového výzkumu naznačují, že pánve moderních mužů prošly při evoluci většími změnami, zatímco pánve moderních žen zůstávají „archaické“. Mužům tato změna dala podle vědců lepší schopnosti chůze a běhu na dlouhé vzdálenosti – díky jedinečnému mechanismu, který je schopný vynikajícím způsobem tlumit nárazy i účelně akumulovat energii.
před 15 hhodinami

Amazonský prales se sám regeneruje díky klíčovým stromům

Amazonský prales má pozoruhodnou schopnost obnovy. Když člověk vykácí část lesa a později ji opustí, o návrat vegetace se podle nové brazilské studie stará především malá skupina několika desítek druhů stromů. Přibližně 15 až 25 druhů dokáže rychle osídlit zničenou půdu, vytvořit podmínky pro návrat dalších rostlin a zároveň začít znovu ukládat uhlík.
před 16 hhodinami

Cvičení pomáhá ženám před operací s rakovinou i po ní, ukazuje český výzkum

Cvičení pomáhá s rychlejším návratem kondice po operaci pacientek s rakovinou vaječníků v pokročilém stadiu. Prokázali to lékaři z Gynekologicko-porodnické kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice, kteří zjistili, že pomáhá začít cvičit dokonce už před výkonem. Takzvaná pre-habilitace ženám zároveň umožnila začít až o týdny dříve následnou chemoterapii.
18. 8. 2026

Pesticidy umí zastavit invazní mravence z Argentiny

Jedna z největších zvířecích invazí probíhá už sto let. Argentinští mravenci během ní ovládli několik světadílů a kvůli oteplování planety pronikají i do dříve chladnějších zemí. Vědci teď popsali, jak si vedou proti moderním pesticidům.
18. 8. 2026

Česká fotografie Perseid se stala snímkem dne NASA

Tento rok byl pro meteorický roj Perseid velmi příznivý. Jedním z hlavních důvodů bylo to, že Měsíc neosvětloval noční oblohu nad Zemí, takže bylo vidět více meteorů než obvykle. Tuto krásu zachytil český fotograf Jakub Kuřák, jehož za to ocenila NASA.
18. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.