Hrozbu geomagnetických bouří i dopady kosmického počasí bude zkoumat sonda ICON. Už je na orbitě

Raketa Pegasus XL společnosti Northrop Grumman v noci úspěšně vynesla na oběžnou dráhu Země satelit amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) pro výzkum ionosféry, což je část atmosféry, která překračuje hranici do kosmického prostoru. Satelit bude zkoumat kosmické počasí, jehož dopady na počasí a klima Země dosud nejsou známé.

Raketa se satelitem ICON byla vypuštěna z podvěsu letounu Lockheed L-1011 Stargazer ve čtvrtek večer místního času (nad ránem SELČ). NASA později na Twitteru oznámil, že satelit se od nosné rakety úspěšně oddělil.

Náplní práce ICONu bude výzkum ionosféry. Vědci si od získaných dat slibují lepší pochopení souvislostí mezi pozemským a kosmickým počasím. Ionosféra je místem, kde vznikají například polární záře či geomagnetické bouře. Předpovědět jejich vznik je mimořádně obtížné, poznamenal portál Space.com.

Vesmírné počasí má dramatické dopady na Zemi

ICON je vybavený čtyřmi přístroji – jeden měří rychlost větru a teplotu, druhý pohyb iontů a dvě ultrafiialové kamery sledují světlo z excitovaných iontů v horních vrstvách atmosféry. 

V minulosti se vědci domnívali, že za většinou změn v ionosféře stojí sluneční aktivita. Nejnovější výzkumy ale ukazují, že stav ionosféry se mění i tehdy, kdy na Slunci nejsou zaznamenány žádné výrazné bouře. Důležitý je i fakt, že ionosférou prolétávají rádiové signály satelitů sítě GPS . A mohou být tímto prostředím narušovány.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Brno je zřejmě starší, než se předpokládalo, ukazuje archeologický objev

Brno pravděpodobně vzniklo před rokem 1000 našeho letopočtu, zjistili archeologové Muzea města Brna. V laboratoři nechali otestovat lidskou kost nalezenou při dřívějších průzkumech na Starém Brně. Dosud konkrétní doklad o počátcích města chyběl.
před 1 mminutou

Vědci našli u Beninu korálové útesy. Čekali přitom, že jen zmapují „hřbitov“

Když se skupina francouzských mořských biologů vydávala zkoumat korálový útes poprvé popsaný v šedesátých letech minulého století, očekávala, že bude jen mapovat mrtvý ekosystém. Jenže badatelé naopak narazili na životem kypící oblast.
před 50 mminutami

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
před 16 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.