Nejchladnější místo severní polokoule už není v Rusku, ale v Grónsku. Meteorologové tam naměřili minus 69,6 °C

Světová meteorologická organizace (WMO) potvrdila, že teplota –69,6 °C (–93,3 °F) zaznamenaná 22. prosince 1991 na automatické meteorologické stanici v Grónsku je tou vůbec nejnižší, jaká kdy byla na severní polokouli naměřena.

Tento nový teplotní rekord byl objeven téměř po 30 letech „klimatickými detektivy“ z archivu extrémních povětrnostních a klimatických jevů WMO. Dosavadní rekordní údaj byl minus 67,8 °C, zaznamenaný v ruských lokalitách Verchojansk (únor 1892) a Ojmjakon (leden 1933). Světový rekord v nejnižší teplotě se datuje na 21. červenec 1983, kdy na vysokohorské meteorologické stanici Vostok v Antarktidě bylo naměřeno –89,2 °C (–128,6 °F). 

Meteorologická stanice Verchojansk, která dříve držela rekord v nejnižší teplotě na severní polokouli, se dostala na titulní stránky novin i letos, když 20. června zaznamenala rekorní teplotu 38 °C, která byla projevem dlouhodobé vlny veder, jež letos zasáhla Sibiř.

WMO v současné době ověřuje, zda se jedná o nový rekord pro nejvyšší teplotu severně od polárního kruhu. V rámci tohoto výzkumu budou také prozkoumány starší epizody zvýšených teplot severně od polárního kruhu.

Změny klimatu a sever

„V době klimatických změn se velká pozornost věnuje také historickým záznamům. Tento nově uznaný rekord je důležitou připomínkou ostrých kontrastů, které na této planetě existují,“ uvedl generální tajemník WMO profesor Petteri Taalas. „Díky práci klimatologů a meteorologických historiků jsme teď schopni analyzovat mnoho z těchto starších záznamů, což nám umožňuje lépe porozumět současným i minulým extrémním událostem z globálního hlediska,“ dodal Taalas.

Většina pozorování extrémního počasí pochází až z posledních let, historici klimatu ale někdy odhalují údaje o počasí, které zůstávaly po dlouhou dobu bez povšimnutí. Jedná se o hodnoty obsahující důležité informace o klimatu, které je třeba analyzovat a ověřit.

To byl také případ nedávno dokončeného vyhodnocení téměř 30 let starého meteorologického záznamu získaného z automatizované meteorologické stanice instalované na odlehlém místě v Grónsku, které se nachází v nadmořské výšce 3105 metrů.

Místo s nejnižší teplotou na severní polokouli
Zdroj: NOAA

Tato stanice fungovala na počátku 90. let dva roky jako součást sítě zřízené za účelem zaznamenávání povětrnostních podmínek v nejvyšším bodě ostrova. V roce 1994 byla odeslána zpět do laboratoře, aby tam ověřili její fungování, poté ji vědci poslali do Antarktidy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025
Načítání...