Nejchladnější místo severní polokoule už není v Rusku, ale v Grónsku. Meteorologové tam naměřili minus 69,6 °C

Světová meteorologická organizace (WMO) potvrdila, že teplota –69,6 °C (–93,3 °F) zaznamenaná 22. prosince 1991 na automatické meteorologické stanici v Grónsku je tou vůbec nejnižší, jaká kdy byla na severní polokouli naměřena.

Tento nový teplotní rekord byl objeven téměř po 30 letech „klimatickými detektivy“ z archivu extrémních povětrnostních a klimatických jevů WMO. Dosavadní rekordní údaj byl minus 67,8 °C, zaznamenaný v ruských lokalitách Verchojansk (únor 1892) a Ojmjakon (leden 1933). Světový rekord v nejnižší teplotě se datuje na 21. červenec 1983, kdy na vysokohorské meteorologické stanici Vostok v Antarktidě bylo naměřeno –89,2 °C (–128,6 °F). 

Meteorologická stanice Verchojansk, která dříve držela rekord v nejnižší teplotě na severní polokouli, se dostala na titulní stránky novin i letos, když 20. června zaznamenala rekorní teplotu 38 °C, která byla projevem dlouhodobé vlny veder, jež letos zasáhla Sibiř.

WMO v současné době ověřuje, zda se jedná o nový rekord pro nejvyšší teplotu severně od polárního kruhu. V rámci tohoto výzkumu budou také prozkoumány starší epizody zvýšených teplot severně od polárního kruhu.

Změny klimatu a sever

„V době klimatických změn se velká pozornost věnuje také historickým záznamům. Tento nově uznaný rekord je důležitou připomínkou ostrých kontrastů, které na této planetě existují,“ uvedl generální tajemník WMO profesor Petteri Taalas. „Díky práci klimatologů a meteorologických historiků jsme teď schopni analyzovat mnoho z těchto starších záznamů, což nám umožňuje lépe porozumět současným i minulým extrémním událostem z globálního hlediska,“ dodal Taalas.

Většina pozorování extrémního počasí pochází až z posledních let, historici klimatu ale někdy odhalují údaje o počasí, které zůstávaly po dlouhou dobu bez povšimnutí. Jedná se o hodnoty obsahující důležité informace o klimatu, které je třeba analyzovat a ověřit.

To byl také případ nedávno dokončeného vyhodnocení téměř 30 let starého meteorologického záznamu získaného z automatizované meteorologické stanice instalované na odlehlém místě v Grónsku, které se nachází v nadmořské výšce 3105 metrů.

Místo s nejnižší teplotou na severní polokouli
Zdroj: NOAA

Tato stanice fungovala na počátku 90. let dva roky jako součást sítě zřízené za účelem zaznamenávání povětrnostních podmínek v nejvyšším bodě ostrova. V roce 1994 byla odeslána zpět do laboratoře, aby tam ověřili její fungování, poté ji vědci poslali do Antarktidy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Přepracované AI se v experimentu obracely k marxismu

Pokud výzkumníci vystavili umělé inteligence (AI) náročné práci, neustále jim zhoršovali podmínky a ještě jim vyhrožovali, že je nahradí pokročilejšími modely, začaly AI komunikovat podobně jako marxisté.
před 59 mminutami

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
před 19 hhodinami

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 20 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
19. 5. 2026Aktualizováno19. 5. 2026

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
19. 5. 2026

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
19. 5. 2026

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
19. 5. 2026

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
19. 5. 2026
Načítání...