Změna klimatu výrazně posílí hurikány v Karibiku, varuje studie

Globální změny klimatu dramaticky zvyšují rizika vzniku extrémních hurikánů v Karibiku. Čím výše vzrostou teploty, tím častější tyto hrozby budou, uvádí výzkum bristolských vědců.

Výzkumnící ve studii analyzovali projekce hurikánů v oblasti Karibiku. Ukázalo se v nich, že tato část světa je klimatickými změnami velmi zranitelná a při silnějším oteplování budou důsledkem až pětkrát častější extrémní srážky způsobené právě hurikány.

„Doposud se výzkum hurikánů nejvíc soustředil na Spojené státy, proto jsme se chtěli podívat i na Karibik. Nová zjištění jsou alarmující a ukazují, jak důležité je řešit globální klima, aby se snížila pravděpodobnost extrémních srážek a jejich katastrofálních důsledků,“ uvedla hlavní autorka výzkumu Emily Vosperová.

Vědci simulovali tisíce hurikánů ve třech různých scénářích vývoje globálního klimatu: současný stav, stav při dodržení Pařížské dohody (tedy oteplování do 1,5 stupně Celsia) a oteplení o dva stupně Celsia.

Dvakrát tolik hurikánů

Model, který zohledňuje množství proměnných, pak úspěšně otestovali na existujících a aktuálních hurikánech. Předpověděl, že extrémně silné hurikány, které při současném stavu klimatu postihují Karibik asi jednou za sto let, by i při dodržení Pařížské dohody přibyly – ale znatelně méně, než kdyby se klima Země ohřálo o dva stupně.

Extrémním hurikánem se v tomto výzkumu chápe bouře, která přináší nejsilnější srážky. Právě vydatný déšť způsobující zatopení celých oblastí je totiž zásadním faktorem, který způsobuje u hurikánů ty nejmasivnější škody a zabíjí nejvíce lidí.

Jedním z nejsilnějších, které Karibik postihly, byla v roce 2017 Maria. Jednalo se o bouři síly, která přichází jednou za sto let. Pokud stoupnou teploty o dva stupně, pak budou podle projekcí takové hurikány 2,3krát častější, což znamená, že se objeví jednou za 43 let. Při dodržení Pařížské dohody by se objevovaly jen jednou za 57 let.

2 minuty
Hurikán Maria zasáhl Portoriko
Zdroj: ČT24

Následky hurikánů jsou i pro ty nejbohatší karibské země velmi drahým a náročným problémem. Podle studií ekonomů trvá obnova po silném hurikánu až šest let. Pokud by takových bouří přibylo, postižené státy by zřejmě výrazně zchudly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropské řeky jsou plné mikroplastů. Včetně Labe

Ve srovnání s řekami v Africe a Asii jsou ty evropské řádově čistější. Přesto je podle sérií nových výzkumů i jejich voda znečištěná podle vědců znepokojujícím množstvím částeček umělých hmot.
před 2 hhodinami

Na vzdálené planetě by mohl existovat život, naznačují zjištění vědců

Vědci objevili pomocí vesmírného teleskopu náznaky života na vzdálené planetě. Tým expertů z Cambridgeské univerzity zkoumal atmosféru na planetě s názvem K2-18b a našel známky molekul, které na Zemi produkují pouze jednoduché organismy, napsal britský server BBC. Jistotu ale badatelé ještě nemají.
09:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný

V úterý zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný, bylo mu 79 let. Informaci Institutu Cervantes potvrdila agentuře ČTK Monika Brenišínová ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde Opatrný působil. Byl předním znalcem vývoje česko-latinskoamerických vztahů a uznávaným expertem na dějiny Kuby a obecné problémy světových dějin.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Dva druhy českých lišejníků by mohly růst i na Marsu, naznačil výzkum

Vědci poprvé prokázali, že některé druhy lišejníků mohou přežít podmínky podobné těm na Marsu. A to včetně smrtícího ionizujícího záření, které těmto odolným organismům nedokázalo zabránit, aby téměř normálně rostly.
včera v 13:00

Vědci poprvé natočili „kolosálního kalmara“ u něj doma

Vědci na palubě výzkumného plavidla zachytili vůbec první potvrzené záběry exempláře kalmara Hamiltonova (Mesonychoteuthis hamiltoni) v jeho přirozeném prostředí. Dospělí jedinci s přezdívkou kolosální oliheň, kteří byli zatím zkoumáni jen díky nálezům v žaludcích velryb, náhodným výlovům nebo ze záběrů rybářů, mohou, podle Schmidtova oceánského institutu, dorůstat délky kolem sedmi metrů. Mládě na snímku měří 30 centimetrů.
včera v 12:59

Tričko, které upozorní řidiče na mikrospánek, vyvíjejí na univerzitě v Liberci

Blížící se mikrospánek nebo únavu řidiče za volantem pozná tričko, které vyvíjejí vědci na katedře oděvnictví Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci. Senzory změří zpomalující se dech a spustí alarm. Podle dopravních expertů stojí mikrospánek nebo nepozornost v důsledku únavy až za pětinou dopravních nehod.
včera v 05:30

EK poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě

Evropská komise (EK) poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě, informovalo v úterý generální ředitelství EK pro zdraví. Přípravek Lecanemab je však vhodný jen pro velmi malou část pacientů, u kterých může nemoc trochu zpomalit, napsala agentura DPA.
15. 4. 2025

Antibiotika mohou zhoršit reakci kojenců na očkování, zjistila studie

Lidstvo nemá účinnější ochranu dětí před nakažlivými nemocemi, než jsou vakcíny. Řada faktorů ale může zhoršit reakci na ně. Vědci teď našli řešení na rozšířený problém.
15. 4. 2025
Načítání...