Změna klimatu výrazně posílí hurikány v Karibiku, varuje studie

Globální změny klimatu dramaticky zvyšují rizika vzniku extrémních hurikánů v Karibiku. Čím výše vzrostou teploty, tím častější tyto hrozby budou, uvádí výzkum bristolských vědců.

Výzkumnící ve studii analyzovali projekce hurikánů v oblasti Karibiku. Ukázalo se v nich, že tato část světa je klimatickými změnami velmi zranitelná a při silnějším oteplování budou důsledkem až pětkrát častější extrémní srážky způsobené právě hurikány.

„Doposud se výzkum hurikánů nejvíc soustředil na Spojené státy, proto jsme se chtěli podívat i na Karibik. Nová zjištění jsou alarmující a ukazují, jak důležité je řešit globální klima, aby se snížila pravděpodobnost extrémních srážek a jejich katastrofálních důsledků,“ uvedla hlavní autorka výzkumu Emily Vosperová.

Vědci simulovali tisíce hurikánů ve třech různých scénářích vývoje globálního klimatu: současný stav, stav při dodržení Pařížské dohody (tedy oteplování do 1,5 stupně Celsia) a oteplení o dva stupně Celsia.

Dvakrát tolik hurikánů

Model, který zohledňuje množství proměnných, pak úspěšně otestovali na existujících a aktuálních hurikánech. Předpověděl, že extrémně silné hurikány, které při současném stavu klimatu postihují Karibik asi jednou za sto let, by i při dodržení Pařížské dohody přibyly – ale znatelně méně, než kdyby se klima Země ohřálo o dva stupně.

Extrémním hurikánem se v tomto výzkumu chápe bouře, která přináší nejsilnější srážky. Právě vydatný déšť způsobující zatopení celých oblastí je totiž zásadním faktorem, který způsobuje u hurikánů ty nejmasivnější škody a zabíjí nejvíce lidí.

Jedním z nejsilnějších, které Karibik postihly, byla v roce 2017 Maria. Jednalo se o bouři síly, která přichází jednou za sto let. Pokud stoupnou teploty o dva stupně, pak budou podle projekcí takové hurikány 2,3krát častější, což znamená, že se objeví jednou za 43 let. Při dodržení Pařížské dohody by se objevovaly jen jednou za 57 let.

Nahrávám video

Následky hurikánů jsou i pro ty nejbohatší karibské země velmi drahým a náročným problémem. Podle studií ekonomů trvá obnova po silném hurikánu až šest let. Pokud by takových bouří přibylo, postižené státy by zřejmě výrazně zchudly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 13 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 14 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 16 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 18 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 20 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...