Petrohrad strana 2 z 5

Ruské bezpečnostní složky pozatýkaly přes sto lidí, kteří v neděli v zemi podpořili, v den jeho 47. narozenin, uvězněného opozičního předáka Alexeje Navalného. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na specializovaný server OVD-Info, který monitoruje zásahy strážců zákona. Navalného podpořili lidé i v dalších městech napříč světem, včetně Prahy. K demonstracím vyzvali opozičníkovi spolupracovníci.

Roku 2019 se objevila u norských břehů běluha, která se chovala velmi podivně. Už tehdy se spekulovalo o tom, že by tento kytovec mohl být zvířecím špionem vycvičeným ruským námořnictvem. Teď se sněhobílý tvor objevil i u švédského pobřeží.

Rodina ruského oligarchy Igora Vorobeje vlastní v Karlových Varech vilu za desítky milionů korun. Nyní je objekt na prodej. Podnikatel je majitelem farmaceutického koncernu a měl také problémy se zákonem. Případu se věnují redaktoři ČT Jiří Hynek a Jevhenija Vachničenko.

Z Ruska odešlo od začátku jeho agrese proti Ukrajině podle odhadů Západu na milion lidí. První vlna zemi opustila hned po invazi, ta druhá po vyhlášení mobilizace loni na podzim. Hlavně v prvních měsících války emigrovali odpůrci Kremlu nebo nezávislí novináři. Exil jim poskytlo i Lotyšsko.

Ruské úřady zadržely Darju Trepovovou podezřelou z bombového útoku na petrohradskou kavárnu, při kterém zemřel propagandista Vladlen Tatarskij. Na videozáznamu zveřejněném ruským ministerstvem vnitra přiznává, že na místo atentátu přinesla předmět, který později explodoval. Při výbuchu bylo podle aktuální bilance ministerstva zdravotnictví zraněno dalších dvaatřicet lidí, deset z nich je v kritickém stavu. Zahraniční analytici považují útok na jednoho z předních ruských armádních blogerů podporujících invazi na Ukrajinu za výsledek eskalace vnitřních konfliktů v zemi.

Při výbuchu v kavárně v Petrohradu zahynul vlivný ruský válečný bloger Vladlen Tatarskij. Informovala o tom ruská státní agentura TASS. Agentura Interfax kolem půlnoci z neděle na pondělí napsala, že policisté zadrželi mladou ženu, která je ze smrti Tatarského podezřelá. Podle místních úřadů si exploze vyžádala dalších 30 zraněných. Vyšetřovatelé uvedli, že ji způsobilo „výbušné zařízení“.

Většina evropských zemí nedává Rusům turistická víza a nesmí do nich létat ruské aerolinky. Zhruba 85 procent Rusů tak tráví svou dovolenou doma v Rusku, hlavně v Petrohradě nebo v Moskvě a jejím okolí.

Švýcarští prokurátoři obvinili čtyři bankéře z pomoci při skrývání desítek milionů švýcarských franků v zájmu Vladimira Putina. Informoval o tom list Financial Times (FT), podle kterého jde o jeden z prvních soudních případů na Západě, který se přímo týká majetku údajně patřícího ruskému vůdci.

V areálu ropného skladiště v jihoruském přístavním městě Tuapse v noci na úterý vypukl požár. Podle ruských médií se tak stalo v důsledku útoku bezpilotních letounů. Informovalo o tom ruské vydání serveru BBC, podle něhož incidenty s drony hlásí také další oblasti Ruska. Ruské ministerstvo obrany obvinilo Ukrajinu, že neúspěšně zaútočilo drony na dva cíle na jihu Ruska.

Francouzské obchodní řetězce Auchan a Leroy Merlin vlastněné rodinou Mulliezových se ocitly pod palbou kritiky. Podle deníku Le Monde a dvou investigativních skupin se zboží z jejich ruských poboček dostávalo přes humanitární sbírky ruským vojákům na frontu. Porušení sankcí proti Moskvě vedení společnosti odmítá.

U Hořesedel na Rakovnicku začala stavba nového úseku dálnice D6, hotový má být v létě 2025. Naváže na vznikající úsek D6 u Krupé. Ve středních Čechách zbývá ještě udělat úsek u Hořoviček, i jeho stavba má začít letos. Další části ještě chybí v Karlovarském a Ústeckém kraji. Úsek u Hořesedel bude dlouhý přes devět kilometrů a Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) za něj zaplatí skoro 1,9 miliardy korun bez DPH. Velkou část pokryje evropská dotace. Prahu a Karlovy Vary by měla kompletní dálnice propojit v roce 2027 nebo 2028.

Diplomat Jiří Čistecký bude v Rusku působit jako zástupce velvyslance. Velvyslancem zůstane Vítězslav Pivoňka, jeho post Česko rušit nebude. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Ministerstvo podle něj nechce prozatím ambasadorskou pozici v Moskvě nahradit místem chargé d'affaires. Tématem nedělního pořadu byly také útoky ruských sil na ukrajinskou infrastrukturu. „Putin používá tuto taktiku, protože nemá jiné východisko. Cítí, že prohrává,“ sdělil náměstek ministra zahraničí Ukrajiny Jevhen Perebyjnis. Bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) se s Lipavským shodl, že pomoc Ukrajině musí pokračovat. Lipavský také prozradil, že na resortu zahraničí vzniká oddělení, které se bude věnovat českým sankcím vůči Rusku.

Finsko zabezpečuje svou hranici s Ruskem. Vláda tam chystá výstavbu plotu v přepočtu za deset miliard korun. Měl by být tři metry vysoký a zakončený ostnatým drátem. Země už v září zakázala vstup do země Rusům s turistickými vízy.

Zakladatel žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin den před volbami do amerického Kongresu připustil, že se vměšoval do dřívějších voleb. Je to poprvé, co se někdo veřejně k ovlivňování politiky Spojených států přiznal. Washington na Prigožina už dříve uvalil sankce kvůli jeho sponzorování takzvaných trollích farem na internetu. Těmi se Moskva snaží ovlivňovat dění v zahraničí.

Pokutu tisíc rublů, v přepočtu necelých tři sta korun, dostal za šíření extremistické symboliky moskevský nezávislý zastupitel Vasilij Dikarev. Opoziční politik to bere jako trest za podpis pod výzvu k demisi Vladimira Putina kvůli invazi na Ukrajinu. Spolu s ním ji v polovině září podepsalo sedmnáct opozičních zastupitelů z Petrohradu a z Moskvy.

V Rusku přibývá stížností na zátahy, které policie pořádá v Moskvě či Petrohradu na zmobilizované muže. Zmiňují se o nich ruští zákonodárci i například úřední ombudsmanka, podle níž nejsou takové zátahy nutné, protože většina Rusů chce narukovat dobrovolně.

Rusko a Bělorusko se dohodly na rozvinutí společného regionálního uskupení vojsk, oznámil běloruský vůdce Alexandr Lukašenko na pondělní poradě o bezpečnosti země. Podle státní agentury Belta obvinil Severoatlantickou alianci, že zvažuje agresi proti Bělorusku, a to včetně jaderného úderu. Lukašenko, jak zdůrazňují ukrajinská média, avizoval, že se ruští vojáci brzy vrátí do Běloruska, odkud na počátku invaze podnikli neúspěšný útok na Kyjev.

Obliba ruského prezidenta Vladimira Putina mezi Rusy poprvé od začátku invaze na Ukrajinu klesla k sedmdesáti procentům – hlavně kvůli vyhlášení částečné mobilizace. Někteří ruští opoziční politici ho již vyzvali k odstoupení. V pátek měl 70. narozeniny, ale oslavy byly střídmé.

Za týden čekají Rusko komunální volby, ve čtrnácti regionech se navíc budou vybírat noví gubernátoři. Jasným favoritem je vládní strana Jednotné Rusko šéfa Kremlu Vladimira Putina. Ve velkých městech, jako je Moskva nebo Petrohrad, sice může částečně uspět opozice, na politickém rozložení sil v zemi to ale nic nezmění, neboť volby v Rusku zpravidla doprovázejí podezření z podvodů a manipulací. Desítky opozičních zastupitelů režim už dříve z různých důvodů uvěznil. Téma invaze na Ukrajinu, kterou režim odmítá nazývat válkou, do kampaně téměř nepromlouvá.

Letošní ruská plnohodnotná pozemní invaze na Ukrajinu dostala do složité situace některé dosavadní partnery Moskvy. Platí to i pro středoasijské státy, zejména pro Kazachstán, tamního nejbližšího ruského spojence. Kazašský režim podnikl od února řadu kroků, které překvapily svou razancí a protiruským vyzněním. Jakkoliv se Nur-Sultan snaží o posílení vztahů se Západem či Čínou, spíše než o radikální odklon od Moskvy jde o pokračování pro něj typické multivektorové zahraniční politiky a úsilí minimalizovat negativní dopady ruské agrese a západních sankcí. Napětí mezi Nur-Sultanem a Moskvou nicméně může postupně růst.

Na Ukrajině bojuje na ruské straně řada pravicových extremistů a neonacistů. S odkazem na zprávy německé Spolkové zpravodajské služby (BND), kterou získal týdeník Der Spiegel, o tom informují zahraniční servery jako Radio Free Europe, nezávislý deník The Moscow Times nebo ruský opoziční server Meduza. Moskva přitom jako záminku pro svou agresi používá argument „denacifikace Ukrajiny“.

Ruské úřady v tichosti rekrutují dobrovolníky pro boje na Ukrajině. Ačkoliv Moskva zatím nevyhlásila všeobecnou mobilizaci, nařídila ruským regionům, aby daly dohromady prapory o čtyřech stovkách dobrovolníků, kteří po měsíčním výcviku zamíří na frontu. Úřady za to slibují mzdy v násobcích ruského průměru. Do konce srpna by mohlo na Ukrajinu zamířit kolem 34 tisíc ruských dobrovolníků.

Politika Západu vůči Rusku by se měla změnit, myslí si historik a bývalý člen Rady vlády pro národnostní menšiny Alexej Kelin i analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul Česka v Petrohradu Vladimír Votápek (Piráti). Považují za důležité se režimu Vladimira Putina postavit a nikoliv se jen bránit. Oba nakonec doufají, že i přes velké ztráty Ukrajina ve válce zvítězí. Kelin a Votápek byli hosty Otázek Václava Moravce.

Rok od ničivé bouře ve Stebně, které spadá pod město Kryry na Lounsku, je téměř vše opravené. Místo modrých plachet, které krátce po bouři zakryly asi čtyřicet procent domů v obci, jsou na střechách nové tašky. Živel se nevyhnul ani kostelu, ten však na opravu dál čeká.