Pes domácí strana 2 z 3

Psi dokážou rozlišit jazyk, v němž byli vycvičeni, od neznámé řeči. Ve studii, kterou vydal časopis NeuroImage, to uvádí tým vědců z Univerzity Loránda Eötvöse v Budapešti. Výzkumníci sledovali aktivitu mozku u osmnácti psů, když jim předčítali pasáže z Malého prince ve dvou odlišných jazycích, informovala agentura EFE.

Praha připravuje novelu vyhlášky o ochraně veřejné zeleně, která řeší úpravu volného pohybu psů. Hlavní město trvá na tom, že míst, kde je možné psy venčit, neubude. Tvrdí dokonce, že by jich mělo být ještě víc. Současně ale pražský magistrát uznává, že takových prostranství je málo v centru města, to ale není vyhláškou, může za to hustá zástavba.

Archeologové objevili na tureckém pobřeží pozůstatky muže se psem, které před asi 3600 lety připravila o život vlna tsunami. Způsobila ji slavná erupce sopky Théra, která patří v dějinách k těm vůbec nejničivějším.

Štěkot loveckých psů se v reakcích na různá zvířata liší. Vyplývá to z výzkumu vědců České zemědělské univerzity v Praze. Nejodlišnější byl v testu štěkot, který hlásil nejnebezpečnějšího zvířecího figuranta – prase divoké. Výsledky tak podle autorů potvrzují předpoklady mysliveckých kynologů. Studii vydal odborný časopis Scientific Reports.

Navázání obchodních vztahů arktických oblastí severozápadní Sibiře s Evropou a Asií bylo jednou z řady významných společenských změn před zhruba dvěma tisíci lety. Díky dovozu se na Sibiř dostali psi. Typická arktická plemena, jako je například samojed, vznikla z takto importovaných zvířat, popsal mezinárodní vědecký tým pod vedením paleogenetika Laurenta Frantze.

Psi se v současné době vyskytují v nejrůznějších velikostech i tvarech, ale liší se od sebe i podle zbarvení. Právě to tvoří jeden z nejtypičtějších znaků, podle nichž se poznají různá plemena. Nově zveřejněná studie popsala různé skupiny těchto vzorů a pokusila se ukázat, jaká je jejich souvislost s evolucí psů.

Tým vědců z Vídeňské univerzity zjistil, že psi jsou schopni poznat, když jim lidé lžou. Nepodaří se jim to ale vždy – vědci popsali, co v tom zvířatům pomáhá a co naopak brání.

Zatím se šíření bakterií spojených s odolností proti všem antibiotikům spojovalo nejvíce s nemocničním prostředím. Nový výzkum teď ale varuje před další možnou cestou: krmivem pro psy.

Kriminalisté z Olomouce se zabývají případem překupníků se psy. Skupina lidí ze Šternberka a Uničova využila během pandemie covidu-19 zvýšené poptávky a zároveň nedostatku štěňat u chovatelů. Pachatelé psy nabízeli na internetu, řada štěňat, která se podařilo prodat, následně uhynula. Zvířata trpěla nebezpečnou parvovirózou – průjmovým onemocněním, kvůli kterému musejí být štěňata hospitalizována.

Nemoc covid-19 se běžně vyskytuje také u psů a koček, kteří sdílejí domácnost s nakaženými lidmi, zjistila studie univerzity v nizozemském Utrechtu. Vědci otestovali 310 domácích zvířat z téměř dvou set domácností. Šest koček a psů mělo pozitivní výsledky PCR testů, dalších 54 zvířat mělo v těle protilátky.

Pes bývá označován nejlepším přítelem člověka. Nový výzkum, který publikoval časopis Current Biology, ukazuje, že schopnost komunikovat s lidmi je u štěňat dokonce geneticky podmíněná a částečně se s ní rodí. Podle vědců by objev například mohl v budoucnu pomoci zlepšit výcvik asistenčních psů.

Archeologové na severozápadě Saúdské Arábie objevili dosud nejstarší důkaz o domestikaci psa v regionu. Na nález upozornil Journal of Field Archaeology. Odborníci se domnívají, že šelmy pomáhaly lidem ve starověku při lovu.

Když se dostal před šedesáti lety do kosmu první člověk, nebyl to skok do neznáma; lidé se o cestu vzhůru snažili stovky let a Gagarinův let byl jen vyvrcholením těchto snah. Na oběžnou dráhu se ale dostal také s dopomocí desítek zvířat, která vesmírné cesty s lidskou posádkou testovala dříve - a zaplatila za to životy.

Vědci z Washingtonské státní univerzity zjistili, že při domestikaci psa zřejmě hrály zásadní roli ženy. „Zjistili jsme, že vztahy psů se ženami mohly mít větší dopad na vztah mezi psem a člověkem než vztahy psů s muži,“ uvedl antropolog Jaime Chambers, autor článku publikovaného v časopise Journal of Ethnobiology.

Finští vědci přišli s novou teorií o tom, proč si lidé dokázali ochočit psy. Hlavním důvodem podle nich byla neschopnost pravěkého člověka sníst v zimě velké množství masa.

Klokani se dokážou naučit komunikovat s lidmi podobně, jako to umějí psi. K vyjádření žádosti o pomoc také používají podle nové studie upřený, prosebný pohled.

Psi hrají během hinduistického svátku Tihar významnou roli. Během pěti dní oslav, které jsou zakotveny v mytologii, je jeden vyhrazený právě psům. Připomíná především vazbu mezi lidmi a psy. Čtyřnozí kamarádi jsou uctíváni, zdobeni barvou a je jim nabízeno jídlo. Nepálci nezapomínají ani na psy v útulku, kde opuštěná zvířata štědře obdarovávají pamlsky. Součástí svátku se v posledních letech stala také přehlídka vycvičených psů nepálské vojenské policie. Ti předvedli své umění o víkendu v Bhaktapuru, který je znám také jako město chrámů.

Celníci vycvičí šest psů, kteří poznají člověka s covidem-19. Působit budou na letišti nebo také v domovech pro seniory. K výcviku psovodi využívají novou tréninkovou halu v Kněževsi u Prahy. „Náš cíl je dokončit výcvik do konce roku,“ oznámil v pondělí Petr Müller, který má u celní správy na starosti služební kynologii.

Riziko přenosu covidu-19 ze zvířete na člověka je naprosto zanedbatelné. Kapénky od lidí však na zvířatech mohou být, stejně jako na každém jiném předmětu, uvedl ve středu na tiskové konferenci viceprezident Komory veterinárních lékařů ČR Karel Daniel.

Při záchranné misi v Bejrútu dokázali psi vyhledávat v troskách oběti někdy jen několik minut, říká hasič a kynolog z Ústí nad Orlicí David Hynek, který na místo vyjel společně s českým týmem. Zvířata podle něj měla problém se aklimatizovat a často se přehřívala. Do Libanonu Hynka povolali ve chvíli, když s dětmi vyrazil na houby, přesto nezvažoval, jestli se cesty zúčastnit. „Je to zkrátka naše práce,“ říká.

Ve studii zveřejněné v odborném žurnálu PNAS přírodovědci popsali, že novoguinejský zpívající pes, který měl v přírodě vyhynout už před půl stoletím, stále žije. Podle vědců se tato geneticky prastará forma psovité šelmy stále toulá po horách Nové Guineje.

Přesně před šedesáti lety se na oběžnou dráhu Země vydala dvojice sovětských psů Belka a Strelka. Na rozdíl od slavné Lajky, která ve vesmíru zemřela, dopadla cesta Belky a Strelky dobře – ze svého letu se vrátily na Zemi živé.

Vlhkost v kombinaci s vysokými teplotami byla pro psy největším problémem, tvrdí čeští hasiči, kteří se v úterý vrátili ze záchranářské mise v Bejrútu. V libanonské metropoli přitom pomáhali týden s hledáním lidí v troskách po výbuchu, součástí takzvaného USAR týmu byli i dva kynologové a jeden statik z Libereckého kraje. Pro všechny tři to byla první mise, uvedli v rozhovoru pro web Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje.

Tropické teploty, které v Česku panují v posledních dnech, představují velkou zátěž pro organismus, nejen pro lidský, ale i zvířecí. Češi chovají zejména psy nebo kočky, oblíbení jsou však i zakrslí králíci nebo morčata. Všem těmto zvířatům je nutné v horkém počasí věnovat zvýšenou pozornost. Pokud dojde k přehřátí, je nutné zvířata i chladit, v žádném případě však ne házením do studené vody, upozorňují veterináři.