Riziko přenosu covidu-19 ze zvířete na člověka je naprosto zanedbatelné. Kapénky od lidí však na zvířatech mohou být, stejně jako na každém jiném předmětu, uvedl ve středu na tiskové konferenci viceprezident Komory veterinárních lékařů ČR Karel Daniel.
Koronaviry jsou mezi zvířaty běžné, hlavně u telat, koček a prasat. Způsobují řadu chorob, jsou proti nim očkována. Podle Daniela je obecně nejvhodnější populaci buď promořit, nebo provakcinovat, aby se nemoc dále běžně nevyskytovala.
Podle dat ze začátku září bylo známo skoro 25 milionů případů covidu-19 u lidí. Podle Daniela bylo tehdy diagnostikováno zhruba 20 přenosů na psy, žádný přenos mezi psy navzájem a žádný přenos ze psa na člověka. Podobně tomu bylo u divokých zvířat, kde podezření v jednotkách případů o přenosu mezi nimi je. Neexistují ale důkazy o přenosu choroby zpátky na člověka, stejně jako u koček.
Podezření je na přenos z norků na člověka. Po zjištění koronavirové infekce na několika norkových farmách v Nizozemsku bude chov těchto kožešinových zvířat v zemi zcela zakázán. Na konci srpna to oznámila vláda v Haagu. K 1. březnu 2021 musejí všechny farmy chovající norky ukončit činnost.
Zákaz už dříve nařídil soud, v platnost měl ovšem vstoupit až v roce 2024. V Nizozemsku byl koronavirus zaznamenán ve 40 chovných provozech, přičemž v několika případech se nákaza přenesla z norků na lidi. Všechna zvířata z postižených farem byla usmrcena. Nyní je už známo celosvětově kolem 34 milionů případů choroby u lidí.
Mají opatření smysl?
Podle Daniela jsou pochopitelné kroky vlády, která se snaží zploštit křivku nákaz, aby nemocní nezahltili zdravotnický systém. Pokud ji ale zploští moc a nebude v jednu chvíli imunizováno přes 75 procent populace, tak pokud se bude choroba chovat podobně jako zvířecí viry, mohou ji nemocní z března chytit na podzim znovu. Imunizace je u zvířat podle Daniela většinou na půl roku. Smysl by tak podle něj dávala vakcinace velké části populace.
