Voříšci Belka a Strelka otevřeli lidem dveře do kosmu

Přesně před šedesáti lety se na oběžnou dráhu Země vydala dvojice sovětských psů Belka a Strelka. Na rozdíl od slavné Lajky, která ve vesmíru zemřela, dopadla cesta Belky a Strelky dobře – ze svého letu se vrátily na Zemi živé.

Družice Sputnik 5 s Belkou a Strelkou byla vypuštěna 19. srpna 1960 z kosmodromu Bajkonur. Společně s fenkami bylo na palubě čtyřicet myší, dva potkani, mouchy a rostliny – a možná i králík, v tom se zdroje neshodují. Až na několik myší se druhý den všichni v pořádku vrátili na Zemi.

Obě fenky se po návratu staly obrovským trumfem sovětské propagandy. Vědci je představovali na tiskových konferencích, Belka a Strelka dokonce občas navštívily mateřské školy, kde si poctivě hrály s ruskou drobotinou.

Kariéra Strelky pokračovala i během mateřství. Její štěňata, která měla s dalším psím kosmonautem Pušokem, se stala ceněným artiklem pro sovětskou politiku. Jedno z nich například Nikita Chruščov věnoval dceři Johna Fitzgeralda Kennedyho Caroline. Vycpaná těla obou slavných voříšků jsou dodnes vystavena v moskevském muzeu kosmonautiky.

Vycpané tělo Strelky v moskevském muzeu
Zdroj: Alexander Natruskin/Reuters

Odepsaná Lajka

Strelka a Belka se na Zemi vrátily, ale u jejich předchůdkyně Lajky to bylo složitější. U ní se s tím, že by mohla misi přežít, ani nepočítalo. V té době totiž ještě nebyl technicky vyřešen návrat z oběžné dráhy a Lajka měla být po pěti dnech v kosmu usmrcena přerušením dodávky kyslíku.

Ve skutečnosti ale všechno proběhlo ještě mnohem hůř. První problémy se objevily už před startem modulu. Kvůli poruchám zůstala raketa už s umístěnou Lajkou stát tři dny v mrazivém počasí na polygonu. Technici se snažili modul zahřívat hadicí s teplým vzduchem. Na cestu se fena nakonec vydala 3. listopadu 1957. 

Její let pečlivě sledovaly tiskové agentury po celém světě ještě několik dní po startu, i když v tu dobu už byla Lajka mrtvá. Kvůli přehřátí kabiny a nefungujícím ventilátorům totiž pošla na přehřátí organismu zhruba sedm hodin po startu po několika obletech Země. Sputnik s mrtvou Lajkou sestoupil do zemské atmosféry na jaře 1958 a při cestě k povrchu shořel. V laboratoři pak při simulování podmínek v Lajčině modulu zemřeli ještě další dva psi.

Lajka má i svůj památník – sochu a pamětní desku ve Hvězdném městečku nedaleko Moskvy, ve kterém se připravují ruští kosmonauti. Památník psovi Lajce, jehož let do vesmíru před 60 lety připravil cestu kosmickým misím, byl v roce 2008 vztyčen i v areálu moskevského Ústavu vojenského lékařství, výzkumné instituce, která Lajčin let do vesmíru připravovala.
Zdroj: ČTK

Jako první se vstříc vesmíru vydali Cigan a Dezik

Ani Lajka ale nebyla prvním psem ve vesmíru, jak se mnohdy mylně tvrdí. Cestu do vesmíru totiž otevřeli lidstvu psi Cigan a Dezik, kteří v červnu 1951 vystoupali v raketě do výšky přes 100 kilometrů a pak se v pořádku vrátili na Zemi na padáku. Oba voříšci z letu vyvázli prakticky bez následků – Dezikovi nebylo vůbec nic, Cigan během přistávání utrpěl jen povrchové oděrky.

Oba psí hrdinové se museli vyrovnat nejen se čtyřminutovým stavem beztíže, ale hlavně s pětinásobným přetížením při startu. Nic z toho pro psy upoutané během letu do speciálních postrojů a sledované řadou přístrojů ale neznamenalo větší nebezpečí.

Vavřínů průkopníků v dobývání kosmu se Cigan a Dezik nedočkali. Jejich historický let byl přísně utajen a podrobnosti o něm včetně skutečných jmen psích hrdinů se na veřejnost dostaly až počátkem 90. let minulého století. Při dalším testu navíc oba zemřeli. 

Zvířata otevřela lidem cestu do vesmíru

Do letu prvního člověka do vesmíru v dubnu 1961 vypustili Sověti do kosmu asi třicítku raket se zvířaty. Deset psů přitom zahynulo. I psí kosmonauti se museli před letem podrobit tréninku, například byli zavřeni 15 až 20 dní ve speciálních boxech, oblékáni do skafandrů, létali na centrifuze a dostávali speciální kašovitou stravu. Museli si zvykat na hluk, nedostatek prostoru a stav beztíže. Ruští medici také psům vyváděli krkavice do zvláštních kožních záhybů, aby jim mohli lépe kontrolovat životní funkce.

  • Sovětský svaz vysílal do vesmíru psy, americká NASA naopak vsázela na opice. Psi se ale ukázali jako lepší volba. NASA měla totiž problém s tím, že opice byly příliš inteligentní a měly z letu strach. Proto musely být do kosmu vysílány v anestezii. Psi naopak lidem víc věřili a nejevili tedy takový odpor vůči neznámému úkolu.
  • Platilo přitom, že zvířata nesměla být vyšší než 43 centimetrů a vážit více než 6 kilogramů. Šlo vždy o křížence, protože byli údajně lépe ovladatelní a odolnější.

Ve Spojených státech byly nejčastěji používanými zvířaty při kosmickém výzkumu opice. Od konce 40. do začátku 60. let využili američtí vědci při 14 suborbitálních letech 16 různých opic. První na oběžné dráze byl na lodi Mercury-Atlas 5 v roce 1961 šimpanz Enos.

Kromě opic a psů byly na orbitální dráhu vypuštěny i desítky druhů menších živočichů, včetně myší, potkanů, želv, žab, mloků, ryb, šneků či pavouků, jakož i různých druhů hmyzu, členovců a červů (nemluvě o velkém množství různých mikroorganismů).

Výjimečně byli do vesmíru posíláni i ptáci. První rozsáhlejší výzkum v této oblasti proběhl s křepelkami japonskými na stanici Mir v rámci slovenského experimentu při misi Štefánik během letu kosmonauta Ivana Belly.

Za vůbec první živočichy vyslané nad hranici zemské atmosféry se považují vinné mušky vystřelené Američany 20. února 1947 při suborbitálním letu rakety V-2 do výšky 109 kilometrů. A pro milovníky koček: Francouzi vyslali kočku Felicetty v roce 1963 do výšky 150 kilometrů.

Zvířata na Měsíci

Zvířata sice nejčastěji létala na oběžnou dráhu Země, některá se ale dostala ještě dál. Dvě želvy, spolu s několika druhy hmyzu, se staly v září 1968 na palubě sovětské lodi Zond 5 prvními živočichy, kteří obletěli Měsíc a vrátili se úspěšně na Zemi. Prvními živočichy s výjimkou člověka cíleně dopravenými na povrch Měsíce se stala vajíčka ovocných mušek. Na palubě čínské sondy Chang-e 4 zde přistála v roce 2019.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Francie investovala do diskreditace výzkumu svých jaderných testů

Francouzská Komise pro atomovou energii (CEA) utratila desetitisíce eur ve snaze znevěrohodnit výzkum, který odhalil, že Paříž podceňuje zničující vliv svých jaderných testů ve Francouzské Polynésii v 60. a 70. letech minulého století. Podle deníků Le Monde a The Guardian to naznačují dokumenty získané investigativní platformou Disclose. Stalo se tak jen několik dní předtím, než má svoji zprávu o testech předložit parlamentní vyšetřovací komise.
před 2 hhodinami

Kosmická loď Starship předčasně explodovala, Musk let označuje za úspěch

Společnost SpaceX miliardáře Elona Muska v úterý vyslala na devátý zkušební let svou kosmickou loď Starship, informují světové agentury. Největší a nejsilnější raketa na světě, měřící 123 metrů, odstartovala z kosmodromu v jižním Texasu v úterý v 18:35 místního času (01:35 SELČ). Zhruba po půl hodině nad ní ale SpaceX ztratila kontrolu.
před 3 hhodinami

Obraz, zvuk i hudba naráz. Rozlišit realitu od výtvorů AI je stále těžší

Modely umělé inteligence na generování videí jsou zase o krok dál, a lidé tak mají o něco menší šanci rozlišit realitu od výtvorů AI. Modely tvořící videa jsou již schopné pracovat zároveň s obrazem, zvukem i hudbou. Odborníci proto varují před větším šířením takzvaných deepfaků a dalšího závadného obsahu nebo kyberšikanou. Problém rozeznat některé umělé výtvory od skutečných záběrů už mají i experti.
před 6 hhodinami

Úsvit atomového věku začal Einsteinovým dopisem o Československu

Když se židovští vědci, kteří museli uprchnout před nacismem z Maďarska, dozvěděli, že Německo může získat nejsilnější zbraň na světě, rozhodli se konat.
před 6 hhodinami

Mladí Tchajwanci a Číňané se s duševními problémy obracejí na AI

Na Tchaj-wanu a v Číně se mladí lidé obracejí s duševními problémy spíše na umělou inteligenci (AI) než na psychoterapeuta, napsal server The Guardian. Je pro ně jednodušší mluvit o věcech, které je trápí, s chatbotem než s reálnými lidmi. Odborníci ale upozorňují, že AI stále nemůže nabídnout ucelenou odbornou pomoc.
včera v 11:30

Trump vytáhl proti univerzitám, ohrožuje jejich schopnosti a prestiž

Situace na univerzitách ve Spojených státech je v současnosti napjatá. Soud dočasně zablokoval rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa zakázat Harvardově univerzitě zapisovat zahraniční studenty, ale kroky šéfa Bílého domu přesto poškozují výzkumné instituce a mohou ohrozit jejich prestižní postavení.
včera v 10:39

Jak předpovídá počasí AI? Na deset dní dopředu a přesněji

Spolehlivou odpověď na otázku, jaké bude počasí, mají meteorologové na čtyři až sedm dní dopředu. Umělá inteligence ale vidí dál, až na hranici deseti dnů. Podle prvních zpráv jsou výsledky AI v mnoha ohledech lepší než předpovědi klasických modelů. Potvrzují to i nejnovější verze od Microsoftu nebo Googlu, jejichž umělé inteligence dokážou předpovídat přesněji i extrémy počasí.
včera v 07:20

Včelám hrozí 12 problémů. Jsou mezi nimi války, plasty i lampy

Válečné zóny, mikroplasty a pouliční osvětlení jsou nové hrozby, kterým čelí podle vědců včelí populace. Odborníci na včely z britské Readingské univerzity sestavili seznam dvanácti nejnaléhavějších hrozeb pro opylovače v příštím desetiletí, který zveřejnili ve zprávě nazvané Vznikající hrozby a příležitosti pro ochranu globálních opylovačů. Informoval o tom zpravodajský server The Guardian.
26. 5. 2025
Načítání...