Palivo strana 2 z 5

Několikaměsíční zdražování pohonných hmot v Česku se v uplynulém týdnu zastavilo. Nejprodávanější benzin Natural 95 zlevnil od minulé středy v průměru o sedm haléřů na 40,51 koruny za litr a nafta o dva haléře na 40,41 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Mírné zlevňování paliv by podle analytiků mělo pokračovat i v dalších dnech.

Zdražování pohonných hmot pokračuje, litr benzinu i nafty již stojí přes 40 korun. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 40,48 koruny, před týdnem byl o 43 haléřů levnější. O 1,34 koruny na litru zdražila nafta, za litr teď řidiči dají průměrně 40,22 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Podle analytiků zdražování paliv v nejbližší době neskončí, přičemž poroste zejména cena nafty. Odůvodňují to hlavně zdražením ropy kvůli vyšší poptávce a omezeným kapacitám rafinérií.

Ukrajinské síly ráno u Sevastopolu na anektovaném Krymu zasáhly velitelské stanoviště ruské Černomořské flotily. Podle agentury Reuters to uvedla ukrajinská armáda. Šéf Sevastopolu Michail Razvožajev informoval nejprve o dronových útocích, později upřesnil, že na poloostrov zaútočily rakety. Incident hlásí i ruské černomořské letovisko Soči, kde hořelo ve skladu paliv a maziv nedaleko tamního letiště. Podle telegramového kanálu Baza požár způsobil útok bezpilotního letounu, který udeřil stylem kamikadze. Naopak ruské drony zasáhly v noci na středu ropnou rafinerii v Kremenčuku v centrální části Ukrajiny a způsobily tam požár.

Společnost Čepro, která je státním distributorem paliv, v úterý zahájila v areálu v Hněvicích na Litoměřicku výstavbu šesti velkokapacitních nádrží na skladování automobilového benzinu a motorové nafty. Každá bude mít objem deset milionů litrů, společně vytvoří nový skladovací blok. Šest nových nádrží se postaví do čtyř let. Uvedl to generální ředitel Čepra Jan Duspěva. Jde podle něj o investici za zhruba 900 milionů korun.

Energie pro spotřebitele dál zlevňují, během týdne snížil ceny taky největší tuzemský dodavatel – ČEZ. Nabídky hlavních hráčů na trhu se tak pohybují pod vládou stanoveným stropem. Kabinet ale počítá s tím, že koncem roku limity skončí. Podle odhadů ministra průmyslu a obchodu vydá stát letos na pomoc s cenami energií přes 110 miliard korun.

Ceny pohonných hmot v Česku od minulého týdne opět vzrostly. Nejprodávanější benzin Natural 95 zdražil o 22 haléřů na průměrných 39,75 korun za litr. Za litr nafty řidiči zaplatí v průměru 38,04 korun, což je o 25 haléřů více než minulou středu. Cena dieselu se nad 38 korun dostala poprvé od poloviny loňského prosince. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Paliva postupně zdražují zhruba od konce letošního května. Podle analytiků budou ceny paliv v příštím týdnu nejspíš dál mírně růst, v dlouhodobém horizontu by však mohly spíše klesat.

Největší výrobce elektřiny na Slovensku, společnost Slovenské elektrárne (SE), podepsal s americkou firmou Westinghouse smlouvu o dodávce jaderného paliva pro atomové elektrárny. V pátek to oznámily SE, podle kterých je cílem diverzifikace dodávek tohoto paliva. Slovensko, kde mají jaderné elektrárny největší podíl na výrobě elektřiny, tak už nebude závislé na dovozu jaderného paliva z Ruska.

Letecká doprava se postupně vrací na výsluní, z nějž ji smetla covidová pandemie a s ní související zákazy cestování. Generální ředitel Řízení letového provozu Jan Klas si ovšem nemyslí, že by bylo snadné aktuální růst udržet – i kvůli proměnám, které leteckou dopravu v blízké budoucnosti čekají. Letectví v příštích letech přejde na nová – a nákladnější – paliva a navíc bude dál čelit konkurenci pozemní dopravy, zejména rychlovlaků. Jan Klas byl hostem Interview ČT24, rozhovor s ním vedl Daniel Takáč.

Nákladní loď Pyxis Ocean se tento týden vydala na svou „premiérovou“ plavbu. V příštích šesti týdnech má zdolat trasu z Číny do Brazílie, ovšem proti ostatním lodím se částečně liší tím, že kromě pohonu dieselovými motory ji ženou také dvě mohutné fixní plachty. Ty se poprvé ověřují ve skutečném oceánském provozu, ušetřit by měly až třetinu paliva.

Nákladní Boeing 747, který se v pondělí na trase z Německa do Japonska dostal do problémů kvůli prasklému oknu, musel vypustit většinu ze 110 tun paliva nad Českem a menší část nad Saskem. Oznámila to mluvčí německé služby bezpečnosti leteckého provozu (DFS) Utte Otterbeinová. O místě vyprázdnění nádrží dosud v médiích panovaly nejasnosti. Mluvčí českého Řízení letového provozu (ŘLP) Richard Klíma ale naopak uvedl, že stroj vypustil většinu paliva nad Německem. ŘLP ve čtvrtek také sdělilo, že událost byla vyřešena v souladu s bezpečnostními postupy.

Nová technologie umožňuje poprvé v průmyslovém měřítku vyrábět palivo pro tak energeticky náročné provozy, jako jsou cementárny, a to bez spalování fosilních paliv. Výrobce by chtěl, aby se využívalo i jako pohon pro letadla.

Pohonné hmoty v Česku za poslední týden výrazně zdražily. Průměrná cena benzinu stoupla o korunu a 13 haléřů na 38,65 koruny za litr. Je tak nejvyšší za posledních skoro osm měsíců. Nafta za týden zdražila o dvě koruny a 18 haléřů na průměrných 34,92 koruny za litr. Naposledy byla dražší na konci letošního března. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny paliv sleduje. Ke skokovému zdražení nafty přispělo zvýšení spotřební daně od 1. srpna. Analytici očekávají, že paliva budou výrazně zdražovat i v následujících týdnech.

Spotřební daň z nafty se zřejmě od srpna vrátí na úroveň před loňským červnem, schválil Senát. Prezident Petr Pavel je připraven podepsat novelu tak, aby začala platit od srpna, sdělila ČT mluvčí Hradu Markéta Řeháková. Podle analytiků tak může litr nafty u čerpacích stanic zdražit o 1,80 koruny. Horní komora také navrhla pružnější pravidla pro dohody o provedení práce. Zavést je chce nikoli od letošního září, ale až od příštího roku navzdory sankcím Evropské unie. Senátní úpravy, které ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) odmítl, nyní dostane k posouzení sněmovna.

Mezinárodní námořní organizace nastavila nová pravidla pro globální lodní dopravu. Ta by měla změnit celé toto odvětví do poloviny století na uhlíkově neutrální, první velký milník má stihnout už do roku 2030.

Soukromá čínská vesmírná společnost jako první dokázala vypustit na oběžnou dráhu Země raketu poháněnou metanovým palivem. To je nejen ekologičtější, ale také ekonomicky vhodnější pro rakety schopné vícenásobných startů. O stejný pohon se již řadu let pokouší i SpaceX Elona Muska.

Lodě přepravují více než osmdesát procent objemu světového obchodu. Tento způsob dopravy je zároveň zodpovědný za téměř tři procenta emisí oxidu uhličitého způsobných lidskou činností. Začínající kalifornská firma WasteFuel přeměňuje komunální a zemědělský odpad na udržitelnou energii, včetně biometanolu pro lodní dopravu. Ropný gigant, britská společnost BP, nyní do firmy vloží deset milionů amerických dolarů, tedy asi 219,2 milionu korun, uvedla agentura Bloomberg.

Zvýšením spotřební daně z nafty by se mohli senátoři zabývat 27. července. Zástupci vládních stran chtějí, aby norma celým legislativním procesem prošla do konce měsíce. Státní rozpočet by tím už od srpna každý měsíc získal stovky milionů korun navíc. O změně ale ještě nerozhodli ani poslanci – na programu ji znovu mají příští týden.

Nigérie je největší ekonomikou Afriky. A také jedním z největších producentů ropy na tomto kontinentě. Navzdory svému bohatství ji země není schopna rafinovat a benzin a naftu desítky let dováží. Od sedmdesátých let navíc pohonné hmoty nigerijským řidičům štědře dotuje. S tím chce skončit nový prezident Bola Tinubu. Odkdy přesně, není jasné. Spekuluje se o 30. červnu. Jeho rozhodnutí přesto způsobilo v zemi paniku a strmý růst cen nejen benzinu.

Spojené státy se snaží najít cestu z energetické krize mimo jiné vývojem nových atomových reaktorů. Nový experiment ale vyvolává kontroverze, protože má využívat jako palivo vysoce obohacený uran.

Technici v brněnských teplárnách začali instalovat nové hořáky. Ty umí spalovat nejen zemní plyn, ale také lehké topné oleje. Díky tomu by se Brnu měla snížit závislost na plynu, a to navzdory tomu, že jeho cena na evropských trzích nadále klesá. Dvoupalivové hořáky už teď používají některé teplárny například na jihu Čech.

První blok Jaderné elektrárny Temelín vyrábí jednu desetinu veškeré elektřiny, která se u nás za celý rok spotřebuje. Nyní do něj míří palivo ze zásob, které ještě pochází z Ruska. V budoucnu ho má nahradit palivo od společností z Francie a Spojených států.

Pohonné hmoty v tuzemsku během uplynulého týdne znovu výrazně zlevňovaly, místy i o desítky haléřů. Průměrná cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 klesla od středy minulého týdne o 46 haléřů na 36,83 koruny za litr, průměrná cena nafty se snížila o 85 haléřů na 31,74 koruny. Nafta je tak nejlevnější od konce září roku 2021. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Ceny benzinu klesají třetí týden v řadě a nafta zlevňuje vytrvale od února.

Blíží se konec topné sezony. S teplejším počasím už ale řada domácností topit přestala a projevuje se to i na cenících prodejců paliv. Někde oproti podzimu výrazně zlevnili. Ceny uhlí nebo dřeva vyhnal před zimou nahoru souběh energetické krize a extrémní poptávky. Tam, kde to bylo možné, chtěli lidé právě tuhými palivy nahradit plyn nebo elektřinu.

V přístavu Sevastopol na Ruskem anektovaném ukrajinském poloostrově Krym v sobotu vypukl obrovský požár zásobníku s palivem. Podle místního okupačního činitele Michaila Razvožajeva požár zřejmě způsobil útok bezpilotního letounu. Kolem poledne politik hlásil uhašení otevřeného ohně. Nikdo podle něj nebyl zraněn. Mluvčí ukrajinské armády podle agentury Reuters uvedl, že nemá informace, které by naznačovaly, že za incidentem stojí Ukrajina.