Paliva poprvé po čtyřech měsících zlevnila

Nahrávám video

Několikaměsíční zdražování pohonných hmot v Česku se v uplynulém týdnu zastavilo. Nejprodávanější benzin Natural 95 zlevnil od minulé středy v průměru o sedm haléřů na 40,51 koruny za litr a nafta o dva haléře na 40,41 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Mírné zlevňování paliv by podle analytiků mělo pokračovat i v dalších dnech.

Ceny paliv stoupaly vytrvale od konce letošního května až do konce září. Za tu dobu průměrná cena benzinu v Česku stoupla o více než čtyři koruny, cena nafty dokonce o zhruba 9,5 koruny.

Zastavení zdražování je podle analytiků výsledkem poměrně příznivé situace z pohledu motoristů na trhu. Analytik XTB Jiří Tyleček upozornil na klesající ceny ropy Brent, jejíž hodnota proti zářijovým maximům ztratila kolem osmi procent. Ještě výraznější pokles hodnoty pak nastal v palivech na burze v Rotterdamu.

„Cena dieselu jen za poslední týden přišla o desetinu, a ztráty na benzinu dokonce atakují čtrnáct procent. Jedná se o dlouho nevídané poklesy obou nejběžnějších typů paliv,“ podotkl Tyleček, podle něhož výraznějšímu zlevňování zatím brání oslabující koruna.

Ceny by měly klesat dál

Zlevňování by mělo na čerpacích stanicích pokračovat i v následujících dnech, předpokládá analytik Purple Trading Petr Lajsek. Podle něj se na trhu s ropou postupně šíří obavy z hospodářské recese, zároveň výrazně posiluje americký dolar. „Ceny pohonných hmot by se tak mohly postupně začít vracet pod úroveň čtyřiceti korun za litr jak u nafty, tak i benzinu,“ řekl Lajsek.

„Cena u čerpacích stanic, co se týče benzinu, by měla podle mého názoru být o nějakou korunu padesát, možná dvě koruny nižší než to, co vidíme u čerpacích stanic nyní. U nafty je situace trochu komplikovanější,“ podotkl portfolio manažer společnosti Amundi Asset Management Petr Zajíc.

Stabilizaci cen paliv očekává také šéf společnosti 4Trans Jaroslav Ton. „To je dobrá zpráva pro logistické společnosti, pro které výkyvy cen představují fluktuaci jedné z hlavních nákladových položek,“ připomněl. Zároveň upozornil, že nafta je v Česku ve srovnání s okolními zeměmi od jara stále druhá nejlevnější, což by neměly změnit ani následující týdny.

Nahrávám video

Navzdory výraznému nárůstu v posledních čtyřech měsících je cena nafty nižší než ve stejnou dobu loni. Před rokem, kdy ceny paliv rostly kvůli ruské agresi na Ukrajině, motoristé platili za naftu o 2,51 koruny na litru více. Benzin je nyní naopak o 1,89 koruny na litru dražší než loni ve stejnou dobu.

Nejlevněji paliva v současnosti natankují řidiči v Královéhradeckém kraji, kde litr benzinu stojí v průměru 39,91 koruny a litr nafty 40,05 koruny. Nejdražší paliva nabízejí pumpy v Praze, kde litr benzinu motoristé koupí za 41,62 koruny a litr nafty za 41,43 koruny.

Minulou neděli výrazně zlevnily některé pumpy u hranic s Polskem, nabízely paliva o necelých osm korun na litr méně než byl celorepublikový průměr. Společnost Orlen, která je provozuje, krok odmítla komentovat.

„Vysvětlovalo se to tím, aby ti čeští řidiči nevykupovali polské příhraniční pumpy, zlevníme to také v Česku,“ poznamenal Tyleček. „V polovině měsíce budou v Polsku volby. Společnost Orlen řekněme, že je napůl státní, takže spekuluje se o tom, že by tam mohlo být určité ovlivňování,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 46 mminutami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 3 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 13 hhodinami

Evropský pohled