Špatný způsob vytápění, vznícené saze, ale také obyčejné nedodržení vzdálenosti od zdroje tepla – to jsou časté důvody výjezdů hasičů po celém Česku. Jen během noci na neděli museli zasahovat u dvou takových událostí. Podle odborníků stojí za vznikem požárů často stáří topidel, blízkost paliva kamnům nebo nepravidelná kontrola od kominíků. Tu je podle zákona nutné absolvovat alespoň jednou ročně.
Před požárem v Chocni se ve čtvrtek podařilo utéct sedmnácti lidem včetně dětí. Nikomu se nic nestalo, hasiči totiž udrželi plameny v neobytné části rozsáhlého objektu. Škody půjdou do statisíců korun. „Příčina vzniku požáru je vyšetřována, ale požár mohlo způsobit s největší pravděpodobností topidlo,“ informovala mluvčí pardubických hasičů Vendula Horáková.
ČT ukázala záběry z místa požáru soudnímu znalci v oboru požární ochrana Radku Kislingerovi – ten upozornil jednak na stáří kamen, ale také na možný problém s jejich instalací. „Lidé, kteří si nainstalují taková kamna – navíc, když jsou to starší objekty – udělají nový kouřovod, provádí to třeba nějakou starou hořlavou konstrukcí, střechou, kde neznají třeba úplně detaily, dělají to tak nějak laicky. Řeší problém, že jsou teď mrazy, tak na tyto detaily zapomínají,“ vysvětluje.
To, jak daleko, nebo spíše blízko u zdroje lidé skladují palivo, podle experta Kislingera rozhoduje. Platí to jak v kotelnách, tak třeba u běžných kamen. Důležité je dodržovat odstupové vzdálenosti, které jsou stanoveny výrobcem kamen. „Znamená to minimálně dvacet centimetrů do boku, osmdesát centimetrů před topeništěm,“ upřesňuje.
Obdobný případ se stal i 9. ledna na náměstí doktora Beneše v Chomutově. Hořel tam podkrovní byt, plameny se rozšířily od krbu do meziprostor a na izolaci. Škoda se vyšplhala asi na dva miliony korun. „Důležité je občas to kontrolovat, občas to rozebrat – když jsou kolem praskliny, zadělat to,“ dodává Kislinger.
Servis komínů
Lidé si nárazově přitápějí třeba kamny, která jinak nejsou hlavním zdrojem tepla pro jejich domácnost. Zanedbaná údržba proto může způsobit problémy. Hasiči ročně vyjíždějí zhruba ke třem a půl tisícům požárů domů a bytů – zhruba ve třetině je na vině právě komín.
Ten je podle vyhlášky nutné jednou ročně nechat zkontrolovat kominíkem. Čištění vyžaduje předpis dvakrát ročně, připouští ho provést i svépomocí. Tam, kde je nutné topit i mimo obvyklou topnou sezonu, je čištění vyžadováno třikrát.
Pokud je komín zanesený, hrozí, že se saze uvnitř vznítí. Hasiči k takovým případům vyjíždějí celou topnou sezonu.
Kominík a revizní technik spalinových cest Vojtěch Mlynář konstatuje, že má teď více práce než v minulých letech. Volají ho zákazníci, kteří se kvůli úsporám vracejí k tuhým palivům. Pravidelné čištění a kontrola odvodů zplodin jsou důležité i kvůli pojištění majetku.
„Pokud by klient vynechával čištění komínů, tak v případě, že by vznikla pojistná událost, má pojišťovna právo krátit pojistné plnění,“ vysvětluje mluvčí ČSOB Pojišťovny Petr Milata. Pojišťovna se rozhoduje zpravidla podle toho, do jaké míry se zanedbaná údržba komínu podílela na příčině vzniku požáru.
