Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj strana 3 z 5

Návrh důchodové reformy počítá se základním důchodem deset tisíc korun pro každého, kdo odpracoval 25 let a platil odvody. Nynější veřejný penzijní systém by se po reformě rozdělil na dva pilíře. Z nultého by se vyplácel základní důchod, z prvního zásluhová část penze za odpracované roky a vychované děti. Plán představily na tiskové konferenci ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) a předsedkyně důchodové komise Danuše Nerudová. Vicepremiérka Alena Schillerová (za ANO) ovšem už ve čtvrtek prohlásila, že tato vláda důchodovou reformu předkládat nebude.

Na důchodech stát vyplatí příští rok opět rekordní sumu; v rozpočtu počítá s 537 miliardami korun. Finančně tak systém přestává být udržitelný. OECD proto Česku doporučuje pokračovat ve zvyšování věku odchodu do důchodu a kritizuje i přísné podmínky pro získání dávky.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) očekává, že oživení české ekonomiky bude pomalé a ekonomika dosáhne předkrizové úrovně ke konci roku 2022, uvedl její generální tajemník Ángel Gurría v rámci představení pravidelného hodnocení české ekonomiky.

Česká ekonomika v letošním roce kvůli šíření koronaviru klesne o 6,8 procenta. Napřesrok by se měl hrubý domácí produkt (HDP) zvýšit o 1,5 procenta, v roce 2022 by pak měl jeho růst zrychlit na 3,3 procenta, předpověděla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Světová ekonomika pak podle ní letos klesne o 4,2 procenta.

Návrh zákona s reformou penzí zveřejní ministerstvo práce v prosinci. Vycházet by měl z takzvané technické varianty změn penzí s rozdělením nynějšího systému na dva pilíře. Peníze na reformní změny by Česko mohlo získat z fondu obnovy z EU. Po jednání důchodové komise to řekly ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) a šéfka komise Danuše Nerudová. Komise v pátek projednávala analýzu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) o systému penzí s doporučeními úprav.

Pandemie covidu-19 odhalila vážné slabiny ve zdravotnických systémech mnoha evropských zemí a celkovou nepřipravenost na zdravotní krizi. Podle ve čtvrtek zveřejněné zprávy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) musí státy především více investovat do pracovníků ve zdravotnictví, jichž je nedostatek. Obtíže působí i nouze o nemocniční lůžka.

Pokračovat ve zvyšování důchodového věku podle prodlužování života doporučuje Česku Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Uvádí to její analýza k penzijní reformě, o kterou země loni OECD požádala. V Česku je nyní věk odchodu do důchodu zastropován na 65 let.

„Pokoronavirový normál nebude stejný jako ekonomika, na kterou jsme byli zvyklí,“ zdůraznil v pořadu Otázky Václava Moravce člen bankovní rady České národní banky Tomáš Holub. Transformace je podle něho otázkou několika let. Podle dalšího hosta, předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly, je v souvislosti s tím potřeba, aby byl stanoven společensky dohodnutý směr, kterým se Česko vydá. A podobně jako poslední host pořadu, ekonom Tomáš Sedláček, zdůraznil zejména potřebu digitalizace a služeb s tím spojených.

Vláda schválila nová pravidla kurzarbeitu, sdělil premiér Andrej Babiš (ANO). Zkrácená práce s částí mzdy od státu by se mohla zavést od listopadu. Navázala by na dočasný program Antivirus. Podle návrhu novely zákona by kurzarbeit ve státě, regionu či vybraném odvětví mohla povolit vždy jen vláda, a to po projednání v tripartitě. Využíval by se při vážném ohrožení ekonomiky, přírodní pohromě, epidemii či kyberútoku. Zástupci podnikatelů ale nejsou s výslednou verzí kurzarbeitu spokojení.

Německá Deutsche Bank v pondělí zlepšila výhled světové ekonomiky pro letošní i příští rok. Předpověděla, že globální hospodářství se už do poloviny příštího roku vrátí na úroveň z období před příchodem koronavirové krize. Oživovat by měla do konce roku i německá ekonomika, předpokládá tamní centrální banka. Ve své pravidelné zprávě  v pondělí ale také uvedla, že zotavování asi zpomalí, protože nové zakázky přibývají pomaleji a sektor služeb je pod tlakem kvůli opatřením proti šíření koronaviru.

Česko bude usilovat o to, aby v čele Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) stanul prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Země oficiálně předložila jeho kandidaturu na generálního tajemníka OECD, potvrdil Dlouhý společně se zástupci ministerstva zahraničí. O novém šéfovi bude organizace rozhodovat v prvním čtvrtletí příštího roku a podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) čeští diplomaté intenzivně o podpoře pro Dlouhého vyjednávají.

Italská ekonomika ve druhém čtvrtletí kvůli pandemii nemoci covid-19 klesla v porovnání s předchozími třemi měsíci o rekordních 12,8 procenta. Ve své konečné zprávě to v pondělí oznámil italský statistický úřad. Ten původně pokles hrubého domácího produktu (HDP) odhadoval na 12,4 procenta. Dovoz v tomto období klesl zhruba o pětinu a vývoz o čtvrtinu.

České hospodářství se nyní ocitlo na dně ekonomického poklesu, jeho nastartování a budoucí vývoj závisí zejména na vývoji zahraniční poptávky a na restartu důvěry tuzemských domácností a firem. Vyplynulo to z makroekonomické prognózy České bankovní asociace (ČBA). Ta počítá s tím, že hrubý domácí produkt (HDP) Česka poklesne letos o 7,5 pocenta. V příštím roce lze už sice očekávat jeho výraznější oživení, ale na úroveň z loňského roku by se mohl dostat nejdříve v průběhu roku 2022.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa oznámila dodatečná 25procentní cla na zboží dovážené z Francie v hodnotě 1,3 miliardy dolarů (přes 30 miliard korun) jako odvetu za francouzskou digitální daň. Zavedení těchto cel však odkládá o 180 dnů, aby tak poskytla čas na vyřešení sporu.

O možnosti zkrácení povinné odpracované doby pro získání starobní penze jednala  důchodová komise. Lidé by tak mohli důchod z veřejného systému dostat ne po 35 letech práce a placení odvodů, ale po kratším čase. Podle toho by se jim ale také částka mohla snížit.

Celková přijatá opatření na podporu ekonomiky v souvislosti s dopady šíření koronaviru aktuálně činí zhruba 1,15 bilionu korun, tedy 20,8 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z aktualizovaného přehledu k 10. červnu, o kterém na setkání organizovaném Lidovými novinami informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Někteří ekonomové vyčíslenou podporu kritizují nebo zpochybňují.

Evropská unie lituje odchodu Spojených států z jednání o digitální dani, v případě potřeby je nicméně připravena upravit zdanění digitálních služeb samostatně, uvedl ve čtvrtek podle agentury Reuters eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni.

Vláda chce rekordní deficit státního rozpočtu ve výši pět set miliard korun, ovšem podporu pro zvýšení schodku stále nemá. Jak se shodli hosté středečního pořadu Události, komentáře, předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová i předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, podpora ekonomiky je určitě potřeba, ale vláda musí odkrýt karty v tom, kam přesně peníze půjdou. V takovém případě se pak podle nich najde přijatelný kompromis.

Hosty speciálního dílu pořadu Události, komentáře, který byl věnován ekonomice, byli tři guvernéři České národní banky. A to ten současný, Jiří Rusnok, a jeho dva předchůdci, Zdeněk Tůma a Miroslav Singer. Společně diskutovali o současné i budoucí ekonomické situaci České republiky.

Koaliční rada se shodla na pětiprocentní místo původně plánované sedmiprocentní sazby digitální daně, sdělila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Úpravu navrhovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) kvůli tomu, že původní sazba by byla nejvyšší ze zemí, které chtějí daň zavést nebo ji už zavedly. Koaliční rada se ve středu sešla ve standardním formátu poprvé od začátku koronavirové krize.

Globální ekonomika letos klesne o šest procent, předpověděla v aktualizovaném výhledu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V dobách vyjma světových válek by to znamenalo nejhlubší propad za posledních 100 let. Příští rok by mělo světové hospodářství, dostane-li svět pandemii pod kontrolu, vykázat růst. OECD jej odhaduje na 5,2 procenta. V případě, že se objeví druhá vlna pandemie, ale světová ekonomika letos klesne o 7,6 procenta a následující rok by vzrostla pouze o 2,8 procenta. Pro Českou ekonomiku OECD odhaduje na letošní rok pokles o 9,6 procenta, pro Slovensko pak o 9,3 procenta.

V případě, že bude v souvislosti s digitální daní dosaženo řešení na úrovni Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), je Česko připraveno daň na národní úrovni zrušit. Do té doby se na české pozici nic nemění. V reakci na oznámení, že USA prověřují daň z digitálních služeb, kterou plánují zavést nebo již zavedly některé země, to uvedlo ministerstvo financí. Dodalo, že nakonec plánuje zavést daň nižší –⁠ místo sedmi procent to bude pět procent –⁠ a její účinnost odložit až na počátek roku 2021. Daň by měla platit na národní úrovni do konce roku 2024.

Sněmovní rozpočtový výbor ve čtvrtek znovu přerušil projednávání návrhu na zavedení digitální daně. Vrátí se k němu na začátku června. Do té doby se má hledat kompromis nejen napříč politickým spektrem, ale i v samotné vládní koalici. Zatímco sociální demokraté chtějí, aby daň platila ještě letos, ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) prosazuje začátek příštího roku. S výnosem dvou miliard z nové daně přitom státní kasa už na tento rok počítala.

Urychlení nástupu horších časů – i takový může být důsledek koronavirové epidemie. Světovou ekonomiku by například podle propočtů analytiků agentury Bloomberg mohla připravit až o 2,7 bilionu dolarů (60,8 bilionu korun), tedy ekvivalent ročního HDP Británie. Vláda Andreje Babiše (ANO) ale podle ekonomů není připravená na to, jak se s tím státní rozpočet srovná. Jak uvedli někteří hosté pořadu Otázky Václava Moravce (OVM), málo udělala pro to, aby byla ekonomika Česka na takovou situaci připravená.