USA oznámily podobu odvety za francouzskou digitální daň. Cla se budou týkat třeba kosmetiky či kabelek

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa oznámila dodatečná 25procentní cla na zboží dovážené z Francie v hodnotě 1,3 miliardy dolarů (přes 30 miliard korun) jako odvetu za francouzskou digitální daň. Zavedení těchto cel však odkládá o 180 dnů, aby tak poskytla čas na vyřešení sporu.

Americký obchodní zmocněnec Robert Lighthizer uvedl, že francouzská digitální daň se nespravedlivě soustředí na americké podniky působící v oblasti digitálních technologií. Ohlášená cla se podle něj týkají například francouzské kosmetiky a kabelek.

Francouzský parlament schválil tříprocentní digitální daň loni v červenci. Letos v lednu se však Francie dohodla s USA na příměří, podle kterého Paříž odloží výběr digitální daně na konec roku a Washington na oplátku prozatím nezavede odvetná cla.

Lighthizer v pátek uvedl, že odložení odvetných cel zajistí více času na vyřešení této záležitosti, a to mimo jiné prostřednictvím rozhovorů na půdě Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

USA na počátku minulého měsíce zahájily prověřování daně z digitálních služeb, kterou kromě Francie plánuje zavést nebo již zavedla řada zemí, včetně České republiky. USA se několikrát vyjádřily, že daň považují za diskriminační vůči americkým firmám a že výsledkem přezkumu by mohla být odvetná cla.

Evropská unie také v pátek vyzvala Spojené státy, aby se vrátily k rozhovorům o digitální dani na půdě OECD. USA minulý měsíc oznámily, že se rozhodly jednání o dani z digitálních služeb s představiteli EU opustit, protože při rozhovorech se nepodařilo dosáhnout žádného pokroku. Digitální daň má umožnit, aby jednotlivé země vybraly více daní z místních digitálních aktivit velkých technologických společností, jako jsou Google či Facebook.

V Česku se koalice dohodla na pětiprocentní digitální dani

V České republice se minulý měsíc koalice dohodla na pětiprocentní místo původně plánované sedmiprocentní sazby digitální daně. Úpravu navrhovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) kvůli tomu, že původní sazba by byla nejvyšší ze zemí, které chtějí daň zavést, nebo ji už zavedly.

Navrhovaná daň se má vztahovat na internetové firmy v Česku s globálním obratem nad 750 milionů eur (asi 19 miliard korun), které budou mít v ČR roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun. Týkat by se měla předních světových společností jako Google, Facebook, Amazon či Apple.

Koalice také plánuje posunout účinnost předpisu na začátek příštího roku. Ministerstvo financí navíc minulý měsíc upozornilo, že pokud se podaří najít řešení na úrovni OECD, je Česko připraveno daň na národní úrovni zrušit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy pro sobotu, neděli a pondělí. Nafta zdraží o 70 haléřů na 45,90 koruny za litr, benzin o 18 haléřů na 41,95 koruny za litr. V pátek nafta na čerpacích stanicích podle předchozího rozhodnutí kabinetu výrazně zlevnila. Na mnohých místech ji prodejci nabízeli za 45,20 koruny za litr, tedy za maximální možnou cenu stanovenou ministerstvem financí. Ceny benzinu jsou u pump většinou nižší než cenový strop, který činí 41,77 koruny za litr.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Šéfka MMF zařadila Řecko mezi přední ekonomiky eurozóny

Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová na akci fondu před jarním zasedáním označila Řecko za jednu z nejvýkonnějších ekonomik eurozóny.
před 8 hhodinami

Nezaměstnanost v březnu klesla na pět procent

Nezaměstnanost v Česku v březnu klesla proti únoru o dvě desetiny procentního bodu na rovných pět procent, vyplývá z čerstvě zveřejněných údajů Úřadu práce ČR. Lidí bez práce ubylo o 9367, úřady evidovaly ke konci měsíce 372 338 uchazečů o zaměstnání. Počet volných míst stoupl o 1840, úřady nabízely 91 545 pracovních pozic.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Indie ztrácí kvůli blízkovýchodní válce reputaci i prosperitu a tíhne k Rusku

Blízkovýchodní krize si vybírá daň na Indii, kde to vře kvůli omezení dodávek a zdražování klíčového ropného plynu i hnojiv. Konflikt může podle odhadů připravit zemi o procento hrubého domácího produktu (HDP). USA navíc posilují vztahy s Pákistánem, který se zhostil mírového vyjednávání, což Dillí znepokojuje. Opozice považuje nečinnost vlády Naréndry Módího za diplomatickou ostudu.
před 17 hhodinami

Venezuela po ropě zpřístupní soukromým společnostem také těžbu nerostů

Venezuela zpřístupní své rozsáhlé zásoby nerostů soukromým investorům. Učiní tak necelé tři měsíce poté, co v souladu s požadavky Spojených států otevřela podobným způsobem svůj ropný sektor. V noci na pátek to napsala agentura AFP, podle níž tento krok schválil parlament latinskoamerické země.
před 19 hhodinami

Írán by neměl účtovat poplatky za proplouvání Hormuzským průlivem, uvedl Trump

Pokud Írán účtuje poplatky tankerům proplouvajícím Hormuzským průlivem, měl by s tím přestat, uvedl v noci na pátek americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. V médiích se objevily zprávy, že by Teherán mohl chtít mýtné od proplouvajících lodí, poznamenala v této souvislosti agentura Reuters a dodala, že západní představitelé takovou možnost odmítají.
před 22 hhodinami

Ministerstvo na pátek výrazně snížilo maximální ceny paliv

Maximální ceny pohonných hmot určované státem v pátek oproti čtvrtku klesnou o koruny. Litr nafty bude nejvýše za 45,20 koruny, litr benzinu za 41,77 koruny. Maximální cena nafty stanovená na pátek je nižší, než za jakou ji většina prodejců paliv nakoupila, tvrdí Unie nezávislých petrolejářů. Ceny ropy se po středečním prudkém poklesu vrátily k růstu, zůstávají ale pod sto dolary za barel.
9. 4. 2026Aktualizováno9. 4. 2026

Doprava v Hormuzském průlivu je stále omezená, za den proplulo šest lodí

Hormuzským průlivem za posledních 24 hodin proplulo šest nákladních lodí, z toho jeden ropný tanker. Vyplývá to z analýzy údajů z aplikací pro sledování lodí, kterou zveřejnila agentura Reuters. Úroveň provozu v klíčové úžině tedy zůstává na podobné úrovni jako před středečním uzavřením příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Před válkou touto vodní cestou proplouvalo kolem 135 lodí denně.
9. 4. 2026Aktualizováno9. 4. 2026
Načítání...