České hospodářství se nyní ocitlo na dně ekonomického poklesu, jeho nastartování a budoucí vývoj závisí zejména na vývoji zahraniční poptávky a na restartu důvěry tuzemských domácností a firem. Vyplynulo to z makroekonomické prognózy České bankovní asociace (ČBA). Ta počítá s tím, že hrubý domácí produkt (HDP) Česka poklesne letos o 7,5 pocenta. V příštím roce lze už sice očekávat jeho výraznější oživení, ale na úroveň z loňského roku by se mohl dostat nejdříve v průběhu roku 2022.
Ekonomika letos klesne o 7,5 procenta, odhaduje Česká bankovní asociace
Události: Ekonomika letos klesne o 7,5 procenta, odhaduje bankovní asociace (zdroj: ČT24)
Ekonomové bank očekávají, že od třetího čtvrtletí letošního roku začne ekonomika oživovat. Liší se však v náhledu na rychlost a sílu oživení, což se promítá do prognózy hloubky letošního hospodářského propadu.
Výsledný konsenzus je, že český HDP letos poklesne o 7,5 procenta, přitom jde o medián mezi všemi odhady bankovních expertů, které se pohybovaly v rozmezí od minus 6,8 procenta do minus 10,3 procenta.
Pro rok 2021 se prognostický panel asociace shoduje na návratu k poměrně dynamickému hospodářskému růstu v meziroční výši 5,3 procenta HDP, přičemž jednotlivé odhady, z nichž je vybrán medián, se liší od růstu o 3,5 procenta do růstu o 7,1 procenta.
Pevný konsenzus bankovních analytiků je i na tom, že růst bude tuzemská ekonomika také v roce 2022, kdy by se měla dostat zpět na úroveň HDP z roku 2019 a odrazit se z ní k dalšímu růstu.
Bankovní asociace zároveň zdůrazňuje, že tento scénář prognózy – představený ve čtvrtek – nepočítá s případnou další vlnou pandemie na podzim tohoto roku ani s opakováním plošných opatření k zabránění šíření koronavirové nákazy v případě, že by se počet nakažených na podzim začal razantněji zvyšovat. Taková plošná opatření by mohla ekonomický výhled dále zhoršit.
„Restart ekonomiky se bude odvíjet od obnovení důvěry firem i domácností. Stále velkým rizikem je slabá zahraniční poptávka,“ uvedla hlavní ekonomika Raiffeisenbank Helena Horská. Velké obavy z dalšího vývoje panují podle ní především v automobilovém průmyslu, který čelí nejen propadu poptávky, ale i zpřísňujícím se státním regulacím. Také český export čeká pozvolné a zároveň křehké oživení.
Připomněla také průzkum Raiffeisenbank a Asociace exportérů, v němž více než tři čtvrtiny dotázaných exportérů (77 procent) očekává do konce letošního roku pokles zakázek. Většina z nich počítá dokonce s dvouciferným propadem objednávek ze zahraničí. Jen 23 procent věří naopak v růst.
- Česká bankovní asociace odhaduje ve své červencové prognóze letošní propad českého hospodářství na 7,5 procenta. Pro příští rok pak už očekává růst hrubého domácího produktu o 5,3 procenta.
- Evropská komise v červencové prognóze uvedla, že české hospodářství čeká letos kvůli omezením spojeným s šířením koronaviru propad o 7,8 procenta. V květnu přitom pokles odhadovala na 6,2 procenta. V roce 2021 by se pak měl hrubý domácí produkt Česka zvýšit o 4,5 procenta. V jarním odhadu komise uvedla pět procent.
- Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v červnu odhadla, že letošní propad české ekonomiky bude 9,6 procenta. „Pokud se ale virus do konce roku začne znovu šířit, očekáváme na rok 2020 pokles HDP o 13,2 procenta,“ uvedla tehdy OECD. Také pro rok 2021 zpracovala varianty „pro jeden či dva zásahy“. Pokud zemi postihne jedna, již proběhlá, vlna, očekává prudký růst HDP o 7,1 procenta. V případě letošní druhé vlny odhaduje pro příští rok mnohem nižší růst, a to o 1,7 procenta.
- Česká národní banka v květnu zveřejnila svoji prognózu, podle níž letos čeká propad meziročního reálného HDP o 8 procent. Pro příští rok již předpokládá růst ve výši 4 procent.
- Ministerstvo financí v dubnové prognóze předpověděla pokles v letošním roce o 5,6 procenta a pro příští rok růst ve výši 3,1 procenta. Další plánovanou prognózu přesunula z července na srpen. Na konci července totiž dojde u Českého statistického úřadu ke změně v publikování takzvaných rychlých odhadů HDP. Důležité údaje o vývoji ekonomiky budou pro uživatele k dispozici o 15 dnů dříve než dosud, uvedl úřad.
- Mezinárodní měnový fond ve své dubnové prognóze odhadl letošní propad české ekonomiky na 6,5 procenta. Pro příští rok pak již počítal s růstem o 7,5 procenta.
- Zdroj: ČT24, ČTK
Lokomotivou obnovy má být Německo
Pro českou ekonomiku je podle asociace zásadní, že odhadovaný pokles německé ekonomiky je mírnější než v případě eurozóny jako celku. Podle Evropské komise dojde v Německu k propadu HDP zhruba o šest procent, zatímco pro eurozónu předpovídá prognostický panel ČBA pokles o 7,9 procenta s rozptylem odhadů od 5,9 procenta do 9,5 procenta ročního poklesu.
„Zdá se, že německá vláda opatření na podporu jak poptávky, tak nabídky kalibrovala velkoryse a v pravou chvíli tak, aby se Německo ve druhé polovině tohoto roku a zejména v letech následujících stalo opět lokomotivou evropského růstu,“ uvádí asociace.
Považuje to za vynikající zprávu pro českou exportní ekonomiku, která je do značné míry na vývoji hospodářství velkého souseda závislá (zhruba třetina českého exportu míří do Německa, je to největší obchodní partner). Hospodářské oživení Německa může být navíc podpořeno i nárůstem německého exportu do Spojených států amerických.
Odhady dalšího vývoje hospodářství pro Čínu, jakožto globálního hráče na světové ekonomické scéně, jsou sice daleko méně spolehlivé, ale i tady se zdá, že návrat na růstovou trajektorii již započal, dodává zpráva ČBA.
Jaké budou kroky Evropské unie?
Čeští bankéři zdůrazňují, že Evropská unie může svou politikou výrazně ovlivnit exportně orientovanou českou ekonomiku. Na prvním místě půjde o emisní limity pro automobilky.
„Velmi zásadní bude přístup Evropské komise k případnému rozvolnění, respektive rozložení v čase náběhu přísných emisních limitů,“ uvádí ČBA. Pokuty za jejich nedodržení by totiž mohly dopadat do cen pro konečného spotřebitele a ovlivnit poptávku po nových vozech. To by pak mohlo negativně ovlivnit výkon automobilového průmyslu, a tím i exportní výkon ekonomik. A to zejména těch, v nichž právě automotive tvoří významnou součást jejich výrobního i vývozního potenciálu. To se týká jak Německa, tak Česka.
Pro Česko je klíčové, co se v příštích dvou až třech letech odehraje v automobilovém průmyslu, který je postižen nejen momentálním dvouciferným poklesem poptávky. Kromě vysokých pokut za překročení emisních limitů, což bude mít dopady na jejich ziskovost, investiční aktivitu i zaměstnanost, je tady i technologická změna, která sníží sama o sobě poptávku u mnoha výrobců dílů tak či onak souvisejících se spalovacími motory.
V rámci strategie boje EU s klimatickou změnou pak bude vzhledem k českému energetickému mixu středně, a ještě spíš dlouhodobě zcela zásadní, jak se ve finále Unie postaví k jaderné energetice a zda ji zařadí mezi udržitelná energetická odvětví.
Na nedávném evropském summitu o fondu obnovy se českému premiérovi Andreji Babišovi nepodařilo zařadit zmínku o jádru do závěrečného dokumentu.
Napjatá nejistota na trhu práce
I letos bude Česká republika patřit na trhu práce jednoznačně k evropským premiantům. To ovšem podle bankovní asociace neznamená, že se současná situace nebude měnit.
„Pro letošek naroste míra nezaměstnanosti na 4,4 procenta, na příští rok bankovní analytici očekávají posun na 5,1 procenta, tedy zhruba na dvojnásobek předkrizové úrovně. Míra nejistoty je ovšem i v tomto ohledu vysoká,“ uvádí zpráva.
V letošním roce počítáme s dalším růstem nezaměstnanosti a výrazným zpomalením dosavadního mzdového růstu. Rychlost, s jakou nezaměstnanost poroste, se bude ve značné míře odvíjet od pokračování kurzarbeitu, který umožňuje firmám udržet zaměstnanost i v čase nízkých objednávek. Situace na trhu práce se obrátí k lepšímu nejdříve až ve druhé polovině příštího roku.
Analytici také odhadují, že nárůst nezaměstnanosti proběhne nejspíše na úkor nejhůře placených skupin zaměstnanců.
Zhruba od poloviny příštího roku by pak měla nezaměstnanost klesat, a to díky zesilujícímu oživování ekonomiky.
Vývoj nezaměstnanosti do června 2020