Návrh zákona s reformou penzí zveřejní ministerstvo práce v prosinci. Vycházet by měl z takzvané technické varianty změn penzí s rozdělením nynějšího systému na dva pilíře. Peníze na reformní změny by Česko mohlo získat z fondu obnovy z EU. Po jednání důchodové komise to řekly ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) a šéfka komise Danuše Nerudová. Komise v pátek projednávala analýzu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) o systému penzí s doporučeními úprav.
„V průběhu měsíce prosince tak, jak jsme přislíbili, vyšleme do meziresortního připomínkového řízení paragrafové znění důchodové reformy,“ řekla Maláčová. V koalici návrh zatím předjednaný nemá. Očekává, že debata vládních i opozičních politiků začne po zveřejnění zákona. Podle ministryně analýza OECD potvrzuje směr, kterým se připravovaný návrh ubírá.
Podle předsedkyně komise pro spravedlivé důchody Nerudové vychází chystaná norma z jedné ze tří dříve představených variant, a to z varianty technické. Ta počítá s rozdělením nynějšího veřejného systému na dva pilíře. Z nultého pilíře by se vyplácel základní solidární důchod (dříve byl vypočítán zhruba na 10 500 korun, nyní se stanoví na 30 procent průměrné mzdy), ten by se mohl platit z daní. Z prvního pilíře by se pak vyplácela zásluhová část, která by se podle plánu i nadále hradila z odvodů.
- Všechny varianty pracují se stejnou architekturou: rozdělením na dva piliře. Z nultého pilíře by se vyplácel základní solidární důchod z daní. Z prvního pilíře by se platila zásluhová penze podle odpracovaných let a výše odvodů z výdělků s případným oceněním péče o dítě nebo práce i po dosažení důchodového věku.
- První, úsporná varianta by znamenala pouze překlopit současný důchodový systém a neproběhla by diskuse o změnách příjmů celkového systému. Nepředpokládá změny daňového systému. Náklady na důchodový systém by klesly, ale za cenu nižších penzí.
- Technická varianta předpokládá, že by se celý důchodový systém technicky překlopil do nové architektury, tedy nultého a prvního pilíře. A předpokládá, že v časovém horizontu pěti let od překlopení systému by musely začít práce na změně důchodového systému.
- Řada seniorů by si tím měla polepšit. Systém částečně oceňuje péči o děti. Není ale výhodný pro zaměstnance s dlouhými kariérami, což bývají zpravidla muži.
- Varianta spravedlivá předpokládá, že se nejen systém překlopí do nové architektury, ale paralelně začnou práce na změně daňového systému. Tato varianta zavádí například bonus za rok práce nad 41 odpracovaných let ve výši 240 korun nebo bonus za vychované dítě ve výši 500 korun.
- Podle úsporné varianty by měli mít všichni senioři jistých necelých osm tisíc korun, v dalších dvou variantách by dosáhli na deset a půl tisíce korun.
- Zdroj: ČT24
Podle Nerudové by po přijetí technické varianty bylo zhruba pět let na to, aby se provedly daňové změny a část penze se začala financovat z daní. „Návrh ponechává časový prostor, a to i pokud vezmu v úvahu covid. Česko má jedinečnou příležitost zahrnout transformační náklady do plánu obnovy, který je určen na to, aby pomohl financovat velké reformy,“ dodala šéfka komise.
Maláčová podotkla, že by podle návrhu chtěla Česká republika z evropských zdrojů na úpravu penzijního systému získat 18 miliard korun.
Systém penzí by se měnil postupně, zdůraznila Nerudová
Podle Nerudové by se systém penzí měnil postupně. „Reformu nejde dělat přepnutím knoflíku. Bude transformační období. Všechny kroky nejde dělat naráz, náběh bude postupný,“ řekla šéfka komise.
O analýzu k reformě požádaly OECD resorty práce a financí. Podle doporučení by se měl český systém zjednodušit a část penze by se mohla hradit z daní. OECD radí zkrátit povinnou dobu pojištění pro získání důchodu, ale také dál zvyšovat důchodový věk podle prodlužování života. Odsouvání věkové hranice Maláčová odmítá.
Podle expertů i některých politiků je důchodová soustava v nynější podobě kvůli stárnutí populace neudržitelná a propadne se do deficitů. Ty by mohly dosahovat několika procent hrubého domácího produktu, tedy stovek miliard korun. Už nyní do penzí putuje asi 30 procent státních výdajů.
