Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj strana 2 z 4

Celosvětová energetická krize zvýší poptávku po ropě až o půl milionu barelů denně, což by mohlo umocnit inflaci a zpomalit hospodářské oživení z dopadů pandemie covidu-19. Ve své pravidelné měsíční zprávě o situaci na trhu s ropou to ve čtvrtek předpověděla Mezinárodní agentura pro energii (IEA).

Nadnárodní podniky by měly od roku 2023 podléhat minimální daňové sazbě ve výši 15 procent. Oznámila to v pátek Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Dodala, že domluvené změny mezinárodního daňového systému odsouhlasilo 136 zemí a jurisdikcí, jež vytvářejí více než 90 procent globálního hrubého domácího produktu. Státníci hovoří o historickém okamžiku.

Lídři stran, hnutí a koaličních uskupení, které kandidují do Poslanecké sněmovny v Karlovarském kraji, hovořili v předvolební debatě ČT24 o fungování státní správy. Všichni se shodli na tom, že by měla být efektivnější. To by měla zajistit například její digitalizace, podle některých by dokonce pomohlo i snížení počtu státních zaměstnanců na úřadech.

Evropská unie odloží jednání o digitální dani ve prospěch návrhu zemí G20. V Bruselu se na tom v pondělí shodli ministři financí, kteří jednali s jejich americkou kolegyní. Globální zdanění firem cílí hlavně na technologické giganty jako Facebook nebo Google. Ty by měly nově platit 15 procent ze zisku v zemích, kde skutečně vydělávají. Novinka má zabránit odklánění peněz do daňových rájů. V pořadu Události, komentáře o tématu hovořil ekonom a výzkumník z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Petr Janský.

Skupina G20 v sobotu při setkání v Benátkách podle očekávání podpořila společný postup proti nadnárodním firmám, které daní zisky v daňových rájích. Ministři financí členských zemí odsouhlasili plán na globální minimální daň ze zisku ve výši 15 procent. V závěrečném prohlášení členské státy také varují před ohrožením globálního oživování ekonomiky novými variantami koronaviru a zmiňují potřebu zjednat spravedlivý přístup k vakcínám.

Počet i podíl lidí, kteří šli do starobní penze předčasně a mají kvůli tomu trvale krácený důchod, roste. Na konci prvního čtvrtletí sníženou částku pobíralo téměř 28 procent seniorek a seniorů, tedy celkem 656 700, jak vyplývá z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). V průměru od ní měsíčně dostávali 13 738 korun a měli tak zhruba o 1600 korun méně než ti, kteří nastoupili do penze v řádném termínu.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (nestr. za ANO) trvá na tom, že na končícího nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana nevyvíjela tlak. Zeman podle ní chtěl končit od minulého roku, kdy se hlásil do výběrového řízení na pozici soudce u Evropského soudu pro lidská práva. Kárnou žalobu na něho chtěla podat proto, že podle ní neměl právo vystoupit na tiskové konferenci po jednání vlády o kauze Vrbětice. Benešová to uvedla ve čtvrtečním Interview ČT24.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vyjádřila znepokojení nad rezignací českého nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Protikorupční pracovní skupina OECD v této souvislosti poukázala na to, že Česká republika stále nedokázala přijmout změny k zajištění nezávislosti státních zástupců. Organizace to uvedla na svém webu v tiskové zprávě, proti níž se následně ohradila ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO).

Podle sněmovního rozpočtového výboru by měla sazba digitální daně v Česku činit pět procent. I přesto ale sociální demokraté mluví o původní sedmiprocentní variantě. Nižší sazbu podporuje i část opozice, další však varuje před odvetnými opatřeními a hrozbou vysokých cel pro tuzemské exportéry.

Napomoci zotavení světové ekonomiky, podpořit vznik klimaticky neutrálního hospodářství do roku 2050 a dokončit jednání o globální digitální dani. To jsou tři z hlavních priorit nového šéfa Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), bývalého australského ministra financí Mathiase Cormanna. V úterý začalo jeho pětileté funkční období.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zlepšila výhled světové ekonomiky na letošní i příští rok. Předpokládá, že letos vzroste o 5,8 procenta, zatímco v březnu předpovídala nárůst o 5,6 procenta. Lépe se má dařit i českému hospodářství. OECD odhaduje, že hrubý domácí produkt Česka se letos zvýší o 3,3 procenta a příští rok tempo jeho růstu zrychlí na 4,9 procenta.

Den daňové svobody připadá letos podle výpočtů Liberálního institutu na 25. června, loni to bylo 24. června. Češi totiž budou letos na stát pracovat stejně jako loni 175 dní, informoval Liberální institut. Společně s loňským rokem jde tak o daňově nejméně svobodný rok od roku 2000, kdy institut začal tento údaj počítat. Jako den daňové svobody se označuje pomyslný okamžik, od kterého jde veškerá mzda na konto občana. Do té doby jeho příjem připadá státu.

V návrzích ministerstva práce, například ve zvýšení minimální mzdy či důchodové reformě, nevidí předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová žádnou ekonomickou racionalitu. „Bylo by to zase jenom na dluh,“ říká. Ekonom z České spořitelny Michal Skořepa zase poukázal na výdaje, kterými se podle něj vláda úplně zbytečně a razantně zadlužuje.

Nový Zéland plánuje upravit svou imigrační politiku a snížit celkový počet přistěhovalců, zejména pak těch s nízkou kvalifikací. Novozélandská vláda tento záměr oznámila v souvislosti s opětovným otevřením hranic po zvládnutí pandemie. Pětimilionová země chce přilákat vysoce kvalifikované pracovníky a bohaté investory, uvedl ministr cestovního ruchu a ekonomického rozvoje Stuart Nash.

Nejistý osud má jedna z vládních priorit. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) řekla České televizi, že do konce volebního období zřejmě nestihne prosadit digitální daň – tedy pětiprocentní odvod velkých internetových koncernů z reklamy. S výnosem více než miliardy korun přitom počítal už letošní státní rozpočet. Příští rok mohl stát díky digitální dani získat až 3,5 miliardy.

Do průběžně vedené diskuse o reformě globálních daní vstoupila nedávno těžká váha. Ministryně financí USA Janet Yellenová navrhla ostatním zemím, aby společně s Washingtonem prosadily minimální daň pro korporace po celém světě. A přestože panuje shoda, že půjde spíše o běh na delší vzdálenost, někteří odborníci nevylučují, že se návrh v nějaké podobě do mezinárodní daňové soustavy opravdu prosadí. S dopadem na státy, daňové ráje, firmy, daňové poplatníky. Včetně Česka.

Mezinárodní měnový fond (MMF) registruje známky silnějšího oživování světové ekonomiky. Ohledně budoucího vývoje však panuje mimořádně silná nejistota, hospodářské oživení by mohly podkopat či zbrzdit nové mutace koronaviru. V sobotu to řekl Geoffrey Okamoto, první náměstek výkonné ředitelky MMF Kristaliny Georgievové.

Pekingský soud poprvé rozhodoval o rozvodu podle nového občanského zákoníku. Žena po svém muži požadovala kompenzaci za pět let, kdy se vůbec nestaral o domácnost ani o syna. Soud mu nařídil vyplatit jí 50 tisíc jüanů (asi 165 tisíc korun). Na sociálních sítích se strhla divoká debata o přiměřenosti této částky. O případu informuje BBC.

České hospodářství letos vstoupilo do druhého roku pandemie koronaviru. Rozštěpeno na obory, které jedou na plné obrátky, a naopak na ty, které se úplně zastavily. Přinášíme názory podnikatelů, odborů i analytiků na některé momenty hospodářského života, které se letos mohou stát významnými.

Polarizace americké společnosti probíhá už téměř dvacet let a je rok od roku horší. Středeční útok demonstrantů na Kongres, při němž zemřelo pět lidí, je vyvrcholením tohoto procesu, řekl bývalý velvyslanec ČR v USA a současný ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský. S tím souhlasil i další bývalý velvyslanec Martin Palouš. Současný český velvyslanec v USA Hynek Kmoníček soudí, že tyto události jsou výsledem dlouhodobého procesu, kdy se Spojené státy výrazným způsobem proměňovaly demograficky a kdy se měnilo také voličstvo republikánů.

Návrh důchodové reformy počítá se základním důchodem deset tisíc korun pro každého, kdo odpracoval 25 let a platil odvody. Nynější veřejný penzijní systém by se po reformě rozdělil na dva pilíře. Z nultého by se vyplácel základní důchod, z prvního zásluhová část penze za odpracované roky a vychované děti. Plán představily na tiskové konferenci ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) a předsedkyně důchodové komise Danuše Nerudová. Vicepremiérka Alena Schillerová (za ANO) ovšem už ve čtvrtek prohlásila, že tato vláda důchodovou reformu předkládat nebude.

Na důchodech stát vyplatí příští rok opět rekordní sumu; v rozpočtu počítá s 537 miliardami korun. Finančně tak systém přestává být udržitelný. OECD proto Česku doporučuje pokračovat ve zvyšování věku odchodu do důchodu a kritizuje i přísné podmínky pro získání dávky.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) očekává, že oživení české ekonomiky bude pomalé a ekonomika dosáhne předkrizové úrovně ke konci roku 2022, uvedl její generální tajemník Ángel Gurría v rámci představení pravidelného hodnocení české ekonomiky.

Česká ekonomika v letošním roce kvůli šíření koronaviru klesne o 6,8 procenta. Napřesrok by se měl hrubý domácí produkt (HDP) zvýšit o 1,5 procenta, v roce 2022 by pak měl jeho růst zrychlit na 3,3 procenta, předpověděla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Světová ekonomika pak podle ní letos klesne o 4,2 procenta.