Konec daňových rájů. Skupina zemí G20 podpořila společný postup proti nadnárodním firmám

Skupina G20 v sobotu při setkání v Benátkách podle očekávání podpořila společný postup proti nadnárodním firmám, které daní zisky v daňových rájích. Ministři financí členských zemí odsouhlasili plán na globální minimální daň ze zisku ve výši 15 procent. V závěrečném prohlášení členské státy také varují před ohrožením globálního oživování ekonomiky novými variantami koronaviru a zmiňují potřebu zjednat spravedlivý přístup k vakcínám.

Německý ministr financí Olaf Scholz dříve v sobotu řekl, že opatření o globální minimální dani ze zisku by mělo vstoupit v platnost co nejdříve. „Naším cílem je, aby dohoda vstoupila v platnost v roce 2023,“ uvedl. Poslední otevřené otázky se mají vyjasnit do letošního října, kdy se koná summit G20.

Celosvětové zdanění velkých nadnárodních firem alespoň 15 procenty ze zisku bývá označováno za mílový krok směrem k větší daňové spravedlnosti. Zatím jej schválilo 131 zemí. Tato minimální sazba by podle OECD mohla celosvětové daňové příjmy zvýšit o přibližně 150 miliard dolarů (3,3 bilionu korun) ročně.

Evropská komise uvedla, že nová pravidla „vnesou spravedlnost a stabilitu do mezinárodního systému korporátních daní“ a že díky nim největší společnosti budou platit daně všude tam, kde podnikají. „Globální minimální daň ve výši nejméně 15 procent pomůže omezit agresivní daňové plánování a zastavit soutěž o co nejnižší korporátní daně“, uvedla také unijní exekutiva.

Změnu v globálním zdanění podpořili už začátkem června ministři financí skupiny nejvyspělejších zemí G7. Jde o první velkou úpravu globálních daňových pravidel za poslední generaci. Cílem je aktualizovat daňový systém tak, aby odpovídal digitálnímu věku. Hlavním požadavkem je, aby velké digitální firmy platily daně tam, kde podnikají, a ne tam, kde mají registrovány dceřiné společnosti.

G20 vyzvala k rychlejšímu očkování

Členové skupiny G20 také v sobotu varovali, že ekonomické zotavení po pandemii covidu-19 „může negativně ovlivnit zejména šíření nových variant koronaviru a odlišné tempo očkování“. Vyzvali k rychlejší distribuci vakcín, ale žádné závazky v tomto ohledu neudělali.

Členy skupiny G20 jsou Argentina, Austrálie, USA, Kanada, Japonsko, Británie, Francie, Německo, Čína, Rusko, Indonésie, Indie, Itálie, Mexiko, JAR, Saúdská Arábie, Jižní Korea, Turecko a EU. Skupina představuje osmdesát procent světového hrubého domácího produktu a 75 procent globálního obchodu.

Nová pravidla pro globální daň ze zemí Evropské unie nepodpořily Irsko, Estonsko a Maďarsko, z mimoevropských států jde například o Keňu, Nigérii nebo Srí Lanku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Volkswagen ohlásil omezení výroby, k propouštění se nevyjádřil

Německý automobilový koncern Volkswagen po čtvrtečním zasedání dozorčí rady ohlásil drastické omezení výroby. K možnému propouštění se ale nevyjádřil. Modelová řada by měla být postupně zredukována až o padesát procent a počet možných variant výbavy by měl klesnout až o tři čtvrtiny, uvedla společnost v tiskové zprávě. „Díky našemu plánu do budoucna vstupujeme vlastními silami do další fáze transformace,“ sdělil šéf Volkswagenu Oliver Blume.
před 1 hhodinou

Úroda ovoce bude letos podle odhadu poloviční

Úroda ovoce v Česku letos kvůli silným jarním mrazům klesne meziročně o 53 procent na 68 445 tun. V porovnání s průměrem posledních pěti let sklizeň propadne o 44 procent. Vyplývá to z odhadu sklizně, který k 15. červnu provedl Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Podle Ovocnářské unie přesáhnou ztráty ovocnářů na tržbách miliardu korun.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Zemědělský fond: EU proplatila květnové dotace firmám z Agrofertu

Evropská unie proplatila všechny peníze, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) poskytl letos v květnu firmám z holdingu Agrofert, potvrdila na dotaz ČTK mluvčí fondu Eva Češpiva. Fond v květnu poskytl koncernu 204 milionů korun, dosud ale nebylo jasné, zda je Unie zpětně proplatí. Posuzovala, zda premiér Andrej Babiš (ANO) vložením Agrofertu do svěřenského fondu vyhověl pravidlům zakazujícím střet zájmů. Evropská komise ale sdělila, že platby se vztahují k žádostem podaným ještě před jmenováním Babiše premiérem.
8. 7. 2026Aktualizováno8. 7. 2026

Sněmovna opět nedokončila schvalování stavební novely

Dolní komora ve středu opět nedokončila schvalování stavební novely. Opozici rozhořčilo vystoupení vicepremiéra Karla Havlíčka, který ji vinil z toho, že při vládním působení v minulém volebním období zničila obdobný stavební zákon přijatý za minulé vlády Andreje Babiše (oba ANO). Předtím poslanci schválili vládní návrh na růst rodičovského příspěvku na 400 tisíc korun od příštího roku. Sněmovna také podpořila novelu o výraznějším růstu státních plateb do zdravotnictví za děti, důchodce nebo nezaměstnané v příštím roce.
8. 7. 2026Aktualizováno8. 7. 2026

Sněmovna schválila růst rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek zřejmě vzroste od příštího roku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun, v případě narození dvojčat a vícerčat jde o dvojnásobek částky. Vládní novelu schválila sněmovna hlasy 158 ze 162 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. Opoziční STAN, Piráti a KDU-ČSL neprosadili žádný ze čtveřice návrhů na zavedení valorizace rodičovské. Předlohu, kterou dolní komora upravila také takzvanou superdávku, dostane k posouzení Senát.
8. 7. 2026

Sněmovna odmítla senátní podmínky pro zvyšování výdajů nad schválený rámec

Sněmovna v noci na středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila svoji podobu novely rozpočtových zákonů. Senát do ní chtěl vložit omezující podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec. Opozice předlohu kritizuje a vyjadřuje obavy, že umožní vládě nekontrolovatelné navýšení výdajů a tím i nárůst státního dluhu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tyto obavy odmítla a vyzvala k podpoře původní sněmovní verze. Senátní změny by podle ní například přinesly právní nejistotu.
7. 7. 2026Aktualizováno8. 7. 2026

Bytovou nouzi řeší nová kontaktní místa. Za první půlrok se vypořádala s téměř šesti tisíci problémy

Bydlení v nevyhovujících podmínkách, nejasnosti ohledně nájemní smlouvy nebo žádání o sociální podporu na kauci. V takových situacích lidem nově pomáhají takzvaná kontaktní místa pro bydlení. Od začátku roku, kdy služba začala fungovat, se na ně obrátilo přes 1500 lidí, navíc řešily další čtyři tisíce anonymních podnětů. České televizi to potvrdila mluvčí ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Veronika Lukášová. Kontaktní místa vznikla v lednu podle zákona o podpoře bydlení. Podle něj začala od prvního července platit i další opatření, jako například garance pro soukromé majitele bytů.
8. 7. 2026

USA zrušily výjimku pro prodej íránské ropy po útocích na tankery

Americké ministerstvo financí v reakci na útoky na tankery v Hormuzském průlivu zrušilo výjimku, která umožňovala prodej íránské ropy. Informovala o tom agentura Bloomberg a dodala, že tím rezort ohrozil prozatímní mírovou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem. Íránské ministerstvo zahraničí rozhodnutí USA odsoudilo. Podle Teheránu jde o porušení memoranda o ukončení války, kterou Spojené státy proti Íránu vedly od konce února do vyhlášení příměří v první polovině dubna.
7. 7. 2026Aktualizováno8. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.