Konec daňových rájů. Skupina zemí G20 podpořila společný postup proti nadnárodním firmám

Skupina G20 v sobotu při setkání v Benátkách podle očekávání podpořila společný postup proti nadnárodním firmám, které daní zisky v daňových rájích. Ministři financí členských zemí odsouhlasili plán na globální minimální daň ze zisku ve výši 15 procent. V závěrečném prohlášení členské státy také varují před ohrožením globálního oživování ekonomiky novými variantami koronaviru a zmiňují potřebu zjednat spravedlivý přístup k vakcínám.

Německý ministr financí Olaf Scholz dříve v sobotu řekl, že opatření o globální minimální dani ze zisku by mělo vstoupit v platnost co nejdříve. „Naším cílem je, aby dohoda vstoupila v platnost v roce 2023,“ uvedl. Poslední otevřené otázky se mají vyjasnit do letošního října, kdy se koná summit G20.

Celosvětové zdanění velkých nadnárodních firem alespoň 15 procenty ze zisku bývá označováno za mílový krok směrem k větší daňové spravedlnosti. Zatím jej schválilo 131 zemí. Tato minimální sazba by podle OECD mohla celosvětové daňové příjmy zvýšit o přibližně 150 miliard dolarů (3,3 bilionu korun) ročně.

Evropská komise uvedla, že nová pravidla „vnesou spravedlnost a stabilitu do mezinárodního systému korporátních daní“ a že díky nim největší společnosti budou platit daně všude tam, kde podnikají. „Globální minimální daň ve výši nejméně 15 procent pomůže omezit agresivní daňové plánování a zastavit soutěž o co nejnižší korporátní daně“, uvedla také unijní exekutiva.

Změnu v globálním zdanění podpořili už začátkem června ministři financí skupiny nejvyspělejších zemí G7. Jde o první velkou úpravu globálních daňových pravidel za poslední generaci. Cílem je aktualizovat daňový systém tak, aby odpovídal digitálnímu věku. Hlavním požadavkem je, aby velké digitální firmy platily daně tam, kde podnikají, a ne tam, kde mají registrovány dceřiné společnosti.

G20 vyzvala k rychlejšímu očkování

Členové skupiny G20 také v sobotu varovali, že ekonomické zotavení po pandemii covidu-19 „může negativně ovlivnit zejména šíření nových variant koronaviru a odlišné tempo očkování“. Vyzvali k rychlejší distribuci vakcín, ale žádné závazky v tomto ohledu neudělali.

Členy skupiny G20 jsou Argentina, Austrálie, USA, Kanada, Japonsko, Británie, Francie, Německo, Čína, Rusko, Indonésie, Indie, Itálie, Mexiko, JAR, Saúdská Arábie, Jižní Korea, Turecko a EU. Skupina představuje osmdesát procent světového hrubého domácího produktu a 75 procent globálního obchodu.

Nová pravidla pro globální daň ze zemí Evropské unie nepodpořily Irsko, Estonsko a Maďarsko, z mimoevropských států jde například o Keňu, Nigérii nebo Srí Lanku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 20 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...