Jednání o zdanění nadnárodních firem bude v EU asi ještě složité, odhaduje ministr Stanjura

8 minut
Zbyněk Stanjura po jednání ministrů financí EU
Zdroj: ČT24

Úterního jednání Rady EU pro hospodářské a finanční záležitosti (Ecofin) se v úterý poprvé zúčastnil Zbyněk Stanjura (ODS), český ministr financí. Po jednání odpovídal na otázky českých novinářů. Nejdříve se věnoval chystanému zdanění nadnárodních firem (minimální dani z příjmů u korporací). To navazuje na říjnovou dohodu více než stovky zemí v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.

„Byl to nejdůležitější bod dnešního jednání. Debata k tomu byla poměrně bohatá, prezentoval jsem stanovisko naší vlády, že jsme přivítali dohodu na úrovni OECD. Když už se chystá směrnice, doporučili jsme, aby tam nebylo žádné další rozšíření, žádné další výjimky. Protože pak bychom nebyli schopni splnit ten ambiciózní cíl, který má francouzské předsednictví, aby to bylo do konce roku nejen napsáno, ale i implementováno v jednotlivých členských zemích.

A čím méně tam bude změn, tím je větší šance, že to v těch členských zemích projde. Když jsme poslouchali vystoupení jednotlivých ministrů, tak ten průběh nemusí být úplně hladký.“

  • Státy Evropské unie by se mohly na nových pravidlech pro zdanění nadnárodních podniků dohodnout do března. Počítá s tím plán francouzského předsednictví. Současné jednání navazuje na loňskou daňovou dohodu více než stovky zemí světa v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Její první pilíř se má například týkat digitální daně, druhý pak minimální výše korporátního zdanění 15 procent.

Říkáte, že to nemusí být úplně hladké, když Francouzi očekávají, že by to mohlo být do konce roku. Předpokládáte, že to pro vás osobně bude jedna ze stěžejních věcí, které budete muset řešit v rámci českého předsednictví?

„Uvidíme, jak to dopadne. Francie má ambici to jednání uzavřít během svého předsednictví, pokud se to povede, tak my to nepřevezmeme.

Obecně platí, že program předsednického tria je společný a co se nepodaří dojednat během francouzského předsednictví, tak automaticky a plynule přejde na naše, případně na švédské předsednictví. Ambice je mít tu směrnici do pololetí, tak aby ji v druhém pololetí letošního roku mohly schválit a implementovat jednotlivé členské země, tak aby to platilo od 1. ledna 2023.“

Některé státy, jako například Maďarsko, mají problém s tímto vysokým tempem. Říkají, že by bylo nejlépe to sladit s implementací prvního pilíře, kde není úplně jistý třeba souhlas Spojených států. Nemyslíte si, že by bylo na místě trošku počkat a pozdržet toto schvalování a počkat třeba až na české předsednictví?

„Já myslím, že pokud to jen trochu jde, tak je třeba jednat. Vždycky je lepší být trochu připravený dopředu. Nicméně ten první pilíř by měl platit od 1. ledna 2023. Tam se nepředpokládá evropská směrnice, tam by měla stačit dohoda na úrovni OECD. V okamžiku, kdy bychom se například 30. listopadu dozvěděli, že dohoda k prvnímu pilíři je hotová, tak těžko můžete zahájit práce na té směrnici. Takže ono to bude souběžně. Cíl je velmi ambiciózní, uvidíme.

Nejlepší je pro mnohé členské státy, včetně České republiky, aby oba dva pilíře vstoupily v účinnost najednou. Aby to nebylo jedno nebo druhé. Protože jedno se, zjednodušeně, týká digitální daně, a to druhé se týká minimální úrovně, nebo minimálně efektivní daňové zátěže právnických osob.“

Pane ministře, poprvé jste se dnes účastnil jednání Rady, které budete zanedlouho předsedat. Jaký si odvážíte základní postřeh, který jste třeba nevěděl, pro to budoucí řízení? Jestli jste třeba klidnější, nebo nervóznější?

„Když jsem tady byl poprvé, tak pro mě bylo nové všechno. Člověk dostane nějaké informace dopředu, když se připravuje, ale zažije to poprvé. Myslím, že to probíhá profesionálně, že debaty jsou poměrně klidné. Většinou členské státy prezentují svá připravená stanoviska.

Bude tedy hodně záležet na agendě. Pokud nebude konfliktní, tak jednání budou poměrně klidná a relativně krátká. Pokud budou konfliktní body, tak je poměrně logické, že debata bude delší a možná ostřejší, protože co všichni u návrhu té směrnice posuzují: jaký bude dopad na jejich zemi, když k té směrnici přistoupí. Jaké jsou přínosy, jaká mohou být rizika, a to každý dělá.

Já se budu učit ještě těch pět měsíců, protože mě čeká ještě pět Ecofinů, než se staneme předsednickou zemí. Já se chci zúčastnit všech, pokud nebude nezbytně nutná účast v České republice kvůli nějaké mimořádné situaci, kdy by mě pan premiér nechal v České republice.

My jsme před chvílí také jednali se šéfem Euroskupiny, tak abychom začali připravovat i spolupráci s ní, protože to vždycky navazuje na jednání Euroskupiny. S mým irským kolegou jsme jednali o tom, jak by mohla vypadat koordinace těchto dvou orgánů.“

Kromě šéfa Euroskupiny jste jednal s francouzským ministrem. Myslíte že se vám podařilo nastavit osobní vztahy?

„Hodnotit, zda se mi podařilo nastavit osobní vztahy během prvního dvaceti- či třicetiminutového setkání, mi přijde moc odvážné. Já vím, že tady na té evropské úrovni se slovy přítel moc nešetří. Ta jednání pro mě byla velmi zajímavá, velmi dobrá, partnerská v pravém slova smyslu. S irským kolegou jsme mluvili zejména o fiskálních pravidlech, s francouzským kolegou pak o prioritách jejich předsednictví, o společném programu toho předsednického tria. 

Pak jsem měl ještě pár krátkých setkání s ministry z jiných zemí, kdy jsme si jenom vyměnili nějaké vstupní názory, domluvili jsme si nějaké návštěvy, některé ministry jsem pozval do Prahy, aby přijeli. Určitě budeme úzce spolupracovat se švédským kolegou, jako zemí, která půjde po nás. Ta jednání byla opravdu konstruktivní a partnerská.“

Váš osobní pocit z toho, co jste dnes zažil. Něco vás zaskočilo, něco jste nečekal?

„Myslím, že mě nezaskočilo nic. Já myslím, že když člověk poprvé někam přijde, tak má více poslouchat než mluvit. Tím jsem se řídil dneska. Dívat se, jak je to zorganizované, ptát se, to jsem se ptal i těch kolegů na neformální zvyky, protože nemáte jen formální pravidla, a jsou nějaké neformální zvyky.

Nevím, jestli je to štěstí nebo náhoda, myslím, že nás je nových osm ministrů. To je poměrně hodně najednou, to mi přijde jako velké číslo. Na druhé straně někteří z těchto koelgů jsou velmi zkušení a jsou ve funkcích mnoho let. A z té debaty to nebylo poznat, musím říct.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rusko má kvůli sankcím problém s odbytem ropy

Rusko má po zpřísnění západních sankcí problém s odbytem ropy, píše agentura Reuters s odkazem na údaje od společností LSEG a OilX. Dva naložené tankery s přibližně 1,5 milionu barelů ruské ropy Ural zůstávají kotvit na obou koncích Suezského průplavu již déle než týden.
před 6 hhodinami

Ve sněmovně už je novela, která má zastavit růst sociálních odvodů živnostníků

Skupina poslanců nastupující koalice ANO, SPD a Motoristů předložila dolní komoře novelu, jež zastavuje růst sociálních odvodů živnostníků. Příští rok se nemají podle předlohy zvýšit, jak to předpokládá konsolidační balíček vlády v demisi Petra Fialy (ODS), ale zůstat na letošní úrovni. Živnostníci by měli podle aktuálního vyjádření místopředsedkyně ANO Aleny Schillerové ušetřit nejméně 8580 korun ročně.
14:05Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Akcionáři Tesly schválili plán odměn pro Muska až za 878 miliard dolarů

Akcionáři společnosti Tesla schválili balík akcií pro zakladatele a šéfa firmy Elona Muska, který by mu mohl během příštích deseti let vynést až 878 miliard dolarů (18,5 bilionu korun). Už nyní nejbohatší muž planety by se tak mohl stát prvním dolarovým bilionářem v historii.
před 23 hhodinami

Ložisko u Zlatých Hor podle průzkumu skrývá skoro jedenáct tun zlata

Ložisko v okolí Zlatých Hor na Jesenicku podle výsledků nového průzkumu, který zveřejnil státní podnik Diamo, skrývá zásoby skoro 11 tun zlata, pětinásobek původních propočtů. Hodnota naleziště činí bezmála 30 miliard korun, vytěžit ale kvůli rentabilitě dobývání půjde pouze část. Celkem se pod českým územím podle údajů České geologické služby nachází více než 77 tun ekonomicky dostupných zásob zlata.
včera v 16:36

ČNB po kritice otočila, bankovky s Michlem nebudou

Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl rozhodl, že na speciální pětitisícikorunové bankovce ke 100. výročí založení Národní banky Československé nebude jeho podobizna. Michl to řekl po zasedání Bankovní rady. Nápad, který kritizovala řada expertů, podle něj vznikl v sekci peněžní a platebního styku centrální banky.
včeraAktualizovánovčera v 16:20

Ministerstvo zlepšilo prognózu vývoje hospodářství, centrální banka ji zhoršila

Ministerstvo financí zlepšilo ve čtvrtek odhad letošního hospodářského růstu. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle něj letos zvýší o 2,4 procenta, v srpnu ještě čekalo růst 2,1 procenta. Inflace by letos měla být průměrně 2,4 procenta, vyplývá z představené makroekonomické prognózy. S odlišným názorem přišla Česká národní banka, která ve své prognóze pro letošek nyní očekává růst o 2,3 procenta, zatímco v srpnu odhadovala 2,6 procenta.
včeraAktualizovánovčera v 15:25

Podvodníci rozšiřují triky, jak vylákat peníze od klientů bank

Půl druhé miliardy korun vylákali podvodníci od začátku roku od klientů bank, každý přišel v průměru skoro o 22 tisíc. Ať už se nechali lapit na falešný e-mail, SMS, nebo video slibující nebývale výhodnou investici. Všeho podle bankovní asociace přibývá. Častým scénářem je také falešný kurýr přebírající v hotovosti peníze od obětí podvodu. Lidé podle odborníků navíc často podceňují zabezpečení svého účtu nebo sociálních sítí. Používají slabá hesla, která ani pravidelně nemění. I to může hackerům usnadnit práci. Více než desetina Čechů se rovněž domnívá, že pro podvodníky nejsou dostatečně zajímaví a že tak sami nemohou přijít o peníze. Právě to ale banky na příkladech vyvracejí.
včera v 07:40

Členské státy EU se shodly na nových klimatických cílech

Členské státy EU se oficiálně dohodly na novém klimatickém cíli Evropské unie pro rok 2040. Cílem je stále snížení emisí o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990, jak navrhovala Evropská komise, nicméně některé státy včetně Česka si vyjednaly určité ústupky. Česko v souladu se svou dlouhodobou pozicí hlasovalo proti. Pro přijetí návrhu však stačila kvalifikovaná většina. Analytici varují, že stanovení nového klimatického cíle pro rok 2040 je upevněním Green Dealu.
5. 11. 2025Aktualizováno5. 11. 2025
Načítání...