Jednání o zdanění nadnárodních firem bude v EU asi ještě složité, odhaduje ministr Stanjura

Nahrávám video
Zbyněk Stanjura po jednání ministrů financí EU
Zdroj: ČT24

Úterního jednání Rady EU pro hospodářské a finanční záležitosti (Ecofin) se v úterý poprvé zúčastnil Zbyněk Stanjura (ODS), český ministr financí. Po jednání odpovídal na otázky českých novinářů. Nejdříve se věnoval chystanému zdanění nadnárodních firem (minimální dani z příjmů u korporací). To navazuje na říjnovou dohodu více než stovky zemí v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.

„Byl to nejdůležitější bod dnešního jednání. Debata k tomu byla poměrně bohatá, prezentoval jsem stanovisko naší vlády, že jsme přivítali dohodu na úrovni OECD. Když už se chystá směrnice, doporučili jsme, aby tam nebylo žádné další rozšíření, žádné další výjimky. Protože pak bychom nebyli schopni splnit ten ambiciózní cíl, který má francouzské předsednictví, aby to bylo do konce roku nejen napsáno, ale i implementováno v jednotlivých členských zemích.

A čím méně tam bude změn, tím je větší šance, že to v těch členských zemích projde. Když jsme poslouchali vystoupení jednotlivých ministrů, tak ten průběh nemusí být úplně hladký.“

  • Státy Evropské unie by se mohly na nových pravidlech pro zdanění nadnárodních podniků dohodnout do března. Počítá s tím plán francouzského předsednictví. Současné jednání navazuje na loňskou daňovou dohodu více než stovky zemí světa v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Její první pilíř se má například týkat digitální daně, druhý pak minimální výše korporátního zdanění 15 procent.

Říkáte, že to nemusí být úplně hladké, když Francouzi očekávají, že by to mohlo být do konce roku. Předpokládáte, že to pro vás osobně bude jedna ze stěžejních věcí, které budete muset řešit v rámci českého předsednictví?

„Uvidíme, jak to dopadne. Francie má ambici to jednání uzavřít během svého předsednictví, pokud se to povede, tak my to nepřevezmeme.

Obecně platí, že program předsednického tria je společný a co se nepodaří dojednat během francouzského předsednictví, tak automaticky a plynule přejde na naše, případně na švédské předsednictví. Ambice je mít tu směrnici do pololetí, tak aby ji v druhém pololetí letošního roku mohly schválit a implementovat jednotlivé členské země, tak aby to platilo od 1. ledna 2023.“

Některé státy, jako například Maďarsko, mají problém s tímto vysokým tempem. Říkají, že by bylo nejlépe to sladit s implementací prvního pilíře, kde není úplně jistý třeba souhlas Spojených států. Nemyslíte si, že by bylo na místě trošku počkat a pozdržet toto schvalování a počkat třeba až na české předsednictví?

„Já myslím, že pokud to jen trochu jde, tak je třeba jednat. Vždycky je lepší být trochu připravený dopředu. Nicméně ten první pilíř by měl platit od 1. ledna 2023. Tam se nepředpokládá evropská směrnice, tam by měla stačit dohoda na úrovni OECD. V okamžiku, kdy bychom se například 30. listopadu dozvěděli, že dohoda k prvnímu pilíři je hotová, tak těžko můžete zahájit práce na té směrnici. Takže ono to bude souběžně. Cíl je velmi ambiciózní, uvidíme.

Nejlepší je pro mnohé členské státy, včetně České republiky, aby oba dva pilíře vstoupily v účinnost najednou. Aby to nebylo jedno nebo druhé. Protože jedno se, zjednodušeně, týká digitální daně, a to druhé se týká minimální úrovně, nebo minimálně efektivní daňové zátěže právnických osob.“

Pane ministře, poprvé jste se dnes účastnil jednání Rady, které budete zanedlouho předsedat. Jaký si odvážíte základní postřeh, který jste třeba nevěděl, pro to budoucí řízení? Jestli jste třeba klidnější, nebo nervóznější?

„Když jsem tady byl poprvé, tak pro mě bylo nové všechno. Člověk dostane nějaké informace dopředu, když se připravuje, ale zažije to poprvé. Myslím, že to probíhá profesionálně, že debaty jsou poměrně klidné. Většinou členské státy prezentují svá připravená stanoviska.

Bude tedy hodně záležet na agendě. Pokud nebude konfliktní, tak jednání budou poměrně klidná a relativně krátká. Pokud budou konfliktní body, tak je poměrně logické, že debata bude delší a možná ostřejší, protože co všichni u návrhu té směrnice posuzují: jaký bude dopad na jejich zemi, když k té směrnici přistoupí. Jaké jsou přínosy, jaká mohou být rizika, a to každý dělá.

Já se budu učit ještě těch pět měsíců, protože mě čeká ještě pět Ecofinů, než se staneme předsednickou zemí. Já se chci zúčastnit všech, pokud nebude nezbytně nutná účast v České republice kvůli nějaké mimořádné situaci, kdy by mě pan premiér nechal v České republice.

My jsme před chvílí také jednali se šéfem Euroskupiny, tak abychom začali připravovat i spolupráci s ní, protože to vždycky navazuje na jednání Euroskupiny. S mým irským kolegou jsme jednali o tom, jak by mohla vypadat koordinace těchto dvou orgánů.“

Kromě šéfa Euroskupiny jste jednal s francouzským ministrem. Myslíte že se vám podařilo nastavit osobní vztahy?

„Hodnotit, zda se mi podařilo nastavit osobní vztahy během prvního dvaceti- či třicetiminutového setkání, mi přijde moc odvážné. Já vím, že tady na té evropské úrovni se slovy přítel moc nešetří. Ta jednání pro mě byla velmi zajímavá, velmi dobrá, partnerská v pravém slova smyslu. S irským kolegou jsme mluvili zejména o fiskálních pravidlech, s francouzským kolegou pak o prioritách jejich předsednictví, o společném programu toho předsednického tria. 

Pak jsem měl ještě pár krátkých setkání s ministry z jiných zemí, kdy jsme si jenom vyměnili nějaké vstupní názory, domluvili jsme si nějaké návštěvy, některé ministry jsem pozval do Prahy, aby přijeli. Určitě budeme úzce spolupracovat se švédským kolegou, jako zemí, která půjde po nás. Ta jednání byla opravdu konstruktivní a partnerská.“

Váš osobní pocit z toho, co jste dnes zažil. Něco vás zaskočilo, něco jste nečekal?

„Myslím, že mě nezaskočilo nic. Já myslím, že když člověk poprvé někam přijde, tak má více poslouchat než mluvit. Tím jsem se řídil dneska. Dívat se, jak je to zorganizované, ptát se, to jsem se ptal i těch kolegů na neformální zvyky, protože nemáte jen formální pravidla, a jsou nějaké neformální zvyky.

Nevím, jestli je to štěstí nebo náhoda, myslím, že nás je nových osm ministrů. To je poměrně hodně najednou, to mi přijde jako velké číslo. Na druhé straně někteří z těchto koelgů jsou velmi zkušení a jsou ve funkcích mnoho let. A z té debaty to nebylo poznat, musím říct.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda se bude zabývat možnými kroky kvůli růstu cen pohonných hmot

Růst cen pohonných hmot a kroky k jejich poklesu budou v pondělí hlavním tématem vlády Andreje Babiše (ANO). Na zasedání kabinetu přijdou i zástupci pěti hlavních společností na trhu s pohonnými hmotami. Babiš ve videu zveřejněném v neděli na síti X řekl, že jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je zastropování marže obchodníků. Ceny paliv rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu.
před 2 hhodinami

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 16 hhodinami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 17 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 18 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
28. 3. 2026Aktualizováno28. 3. 2026

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
28. 3. 2026

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
28. 3. 2026

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...