Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj strana 4 z 4

Spojené státy podle slov šéfa diplomacie Tomáše Petříčka (ČSSD) pro Českou televizi oficiálně protestovaly proti návrhu na zavedení sedmiprocentní digitální daně pro velké nadnárodní internetové firmy. Ministr zahraničí o problému nedávno jednal s americkým velvyslancem v Česku Stephenem Kingem.

Francie se dohodla se Spojenými státy na postupu, jak vyřešit zdanění digitální ekonomiky. V Davosu to ve čtvrtek řekl francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Dohoda předpokládá, že se bude v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) jednat o zavedení daně s celosvětovou působností. Digitální daň ve Francii platí už od loňska, ve středu se ale Paříž a Washington dohodly na příměří.

Spojené státy varují, že kvůli takzvané digitální dani zavedou vůči Česku odvetná opatření. Hospodářským novinám (HN) to sdělil americký vládní zdroj. Neuvedl ale, kterých výrobků by se případná cla týkala a jak velká by byla. Česká vláda schválila sedmiprocentní digitální daň pro velké internetové firmy loni, v lednu ji mají začít projednávat poslanci. Washington daň považuje za diskriminaci vůči firmám se sídlem ve Spojených státech. Podle českých podnikatelů by zavedení daně mohlo vést ke ztrátě trhů a nižší konkurenceschopnosti.

Francouzská vláda nabídla odborům, které pátým týdnem stávkují proti připravované důchodové reformě, že z textu reformy zatím stáhne hranici 64 let pro přiznání plné penze. V dopise to odborářům navrhl premiér Édouard Philippe. Odborový svaz CFDT, který agentura DPA označila za umírněný, ústupek přivítal.

Jsem ráda, že jsme udrželi důvěru v ekonomiku, tak zhodnotila výsledek loňského roku ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Dodala, že vláda rekordně investovala, což je důležité v době zpomalování růstu ekonomiky. „V tuto chvíli zaškrtit ekonomiku, tedy omezit výdaje, to by bylo to nejhorší, co bychom mohli udělat,“ dodala v Interview ČT24.

Úspěšnost zemí se tradičně poměřuje hrubým domácím produktem (HDP), tedy sílou ekonomiky. Islandská premiérka Katrín Jakobsdóttir teď stojí v čele nového trendu. Apeluje na vlády světa, aby se přestaly soustřeďovat na růst dosahovaný neudržitelným způsobem na úkor životního prostředí a rodinného života.

Čeští žáci se od roku 2015 zlepšili ve čtenářství, matematice a přírodovědě. Nestačilo to však k dosažení výsledků z let 2003 a 2006. Zjistilo to testování Programu pro mezinárodní vyhodnocení studentů (PISA). V mezinárodním srovnání 79 vysoko- a středněpříjmových zemí skončili Češi ve čtenářské gramotnosti na 25., v matematice na 22. a v přírodovědě na 21. místě. Testování se v Česku účastnilo sedm tisíc patnáctiletých dětí z 333 škol. Byli mezi nimi žáci ze základních škol, víceletých gymnázií a prvních ročníků středních škol.

V Česku nebyl v posledních letech dostatečný tlak na podniky, aby se přesunovaly k produktům s vysokou přidanou hodnotou, uvedl v pořadu Interview ČT24 ekonom a bývalý politik Ivan Pilip. To se podle něho může hospodářství vymstít v době příští ekonomické krize.

Kvůli stávce učitelů zůstala ve středu uzavřena část škol. Některé jen omezily svůj běžný provoz. Část učitelů se zapojila do protestu, protože je nespokojena s výsledky vyjednávání o růstu platů.

Matematika je klíčová dovednost, české školy ji ale podle ministra Roberta Plagy (za ANO) neumí učit tak dobře, aby z ní bylo možné zavést povinnou maturitu. Proto vláda ve středu podpořila návrh, který povinnost ruší. Podle Plagy ovšem není jisté, že návrh projde sněmovnou, která je v otázce povinné maturity z matematiky rozdělená i napříč jednotlivými kluby. O důvodech, proč zrušení povinnosti navrhl, mluvil v Interview ČT24.

Poslanci ve středu v prvním čtení schválili základní parametry státního rozpočtu pro rok 2020. Ruku pro něj zvedli zástupci hnutí ANO, ČSSD a také komunistů, naopak pravicová opozice rozpočet kritizovala. 1. místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija označila rozpočet za málo ambiciózní, v době ekonomického boomu by se podle ní měly dělat klíčové ekonomické reformy včetně reformy důchodů: „V těchto letech, kdy by mohlo dojít k zásadní důchodové reformě, se v podstatě jen navyšují důchody a nic koncepčního se nedělá,“ kritizovala v Interview ČT24. Rozhovor vedl Daniel Takáč.

Česká republika, Polsko a Maďarsko se snaží zbavit pověsti zemí s levnou pracovní silou. Chtějí se tak posunout do další fáze své pozoruhodné transformace z hospodářsky slabých komunistických států v energické tržní ekonomiky plně integrované do evropských dodavatelských řetězců. Píše to evropský redaktor listu Financial Times Ben Hall.

Zavedení nultého důchodového pilíře, tedy státem zaručené minimální penze, zvažuje ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Mohl by podle ní být financován zejména z daní právnických osob (firem), „protože ty jsou u nás velmi nízké“.  Uvedla to v Otázkách Václava Moravce. Ekonomka Helena Horská na to reagovala upozorněním, že právnické osoby mají „rychlé nohy“ a budou-li příliš zdaňovány, utečou.

Na závěr summitu G7 se setkali prezidenti Francie Emmanuel Macron a Spojených států Donald Trump. Nejzevrubněji probírali napětí kolem íránského jaderného programu. Macron avizoval možnost setkání Trumpa s íránským protějškem Hasanem Rouháním. Státníci dospěli i k dohodě o digitální dani. Hovořili také o mezinárodním obchodě nebo požárech v Amazonii.

Skupina nejbohatších lidí ve Spojených státech vyzvala kandidáty pro nadcházející prezidentské volby, aby podpořili daň z bohatství pro velmi bohaté jednotlivce. Chtějí tak zmírnit nerovnost a zároveň lépe bojovat se změnami klimatu. Skupina 18 miliardářů tvrdí, že jsou bez politické příslušnosti a nepodporují žádného kandidáta. Uvedl to server BBC.

Krátkodobě vypadají veřejné finance České republiky příznivě, ale nejpozději do deseti let se začnou projevovat potíže vyplývající z jejího demografického vývoje a z nyní nastavených výdajů státu a jeho daňové politiky. V pořadu Interview ČT24 to uvedla předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Připomněla, že mezinárodní organizace – OECD, Evropská komise či Světová banka – hodnotí český systém jako neudržitelný.

Izraelští inženýři, akademici a experti na nové technologie v čím dál větších počtech emigrují. Země tak přichází o své nejchytřejší mozky, které jsou jinak zdrojem pohánějícím její ekonomiku. S odvoláním na studii izraelského institutu pro společensko-ekonomický výzkum Šoreš o tom informoval list The Times of Israel.

Do konkurzů na ředitele škol se hlásí průměrně jeden člověk, což kvalitě vzdělání nesvědčí, upozornil v Otázkách Václava Moravce starosta Prahy 7 a dřívější pedagog Jan Čižinský (Praha sobě). Podle něj by ministerstvo mělo aktivně vytipovávat adepty na ředitele a pracovat s nimi, aby se o klíčový post utkalo alespoň pět lidí. Podle ministra školství Roberta Plagy (ANO) je bohužel stav takový, že lidé scházejí ve všech odvětvích, a tudíž i ve školství obecně. Je třeba zatraktivnit obor učitelství přidáváním peněz, dodal.

Důvěra. Spolupráce. Vzdělanost. Tři body, které považuje za zásadní pro finský systém školství tamní expertka Susanna Bäckmanová. Právě Finsko pravidelně figuruje na předních příčkách v mezinárodních srovnáních úspěšnosti studentů. Země začíná praktikovat nový systém vzdělávání, který vytváří i sami učitelé a má více reflektovat měnící se svět.

Spotřební daně z cigaret a tabáku, včetně zahřívaného, by měly stoupnout příští rok zhruba o deset procent. Rovněž spotřební daň z lihu by měla stoupnout, a to zhruba o 13 procent. Zvýšit by se měla také daň z některých hazardních her. Návrh ministerstva financí v pondělí schválila vláda. Normu musí ještě schválit parlament a podepsat prezident.

Růst české ekonomiky v letošním roce zpomalí na 2,6 procenta z loňských 2,9 procenta. Předpověděla to Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V příštím roce pak očekává další zvolnění hospodářského růstu, a to na 2,5 procenta.

Operátoři dostanou po aukci kmitočtů pro sítě páté generace (5G) čas do roku 2024 na spuštění sítí pro komerční provoz. Na čtvrteční konferenci v Praze o zajištění bezpečnosti při zavádění těchto mobilních sítí to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Předseda vlády očekává, že technologie přinese větší změnu, než v minulosti znamenal nástup mobilních telefonů. Ochraně nových sítí je nutné věnovat mimořádnou pozornost, dodal. Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) se už dnes hackeři ve službách některých států snaží narušit fungování demokratických zemí, se zavedením 5G toto riziko vzroste.