Do konkurzů na ředitele škol se hlásí průměrně jeden člověk, což kvalitě vzdělání nesvědčí, upozornil v Otázkách Václava Moravce starosta Prahy 7 a dřívější pedagog Jan Čižinský (Praha sobě). Podle něj by ministerstvo mělo aktivně vytipovávat adepty na ředitele a pracovat s nimi, aby se o klíčový post utkalo alespoň pět lidí. Podle ministra školství Roberta Plagy (ANO) je bohužel stav takový, že lidé scházejí ve všech odvětvích, a tudíž i ve školství obecně. Je třeba zatraktivnit obor učitelství přidáváním peněz, dodal.
Co uchazeč, to ředitel. Do vedení škol se lidé nehrnou, ministerstvo má adepty hledat, soudí Čižinský
OVM: Do konkurzů na ředitele se lidé nehlásí. Školství potřebuje zatraktivnit (zdroj: ČT24)
Čižinský považuje za strašnou situaci, kdy do výběrových řízení na post klíčového člověka, tedy ředitele školy, se v průměru hlásí 1,01 uchazeče. V Otázkách Václava Moravce upozornil na to, že některé neziskové organizace, jako třeba Učitel naživo nebo Ředitel naživo, suplují práci ministerstva.
„Ministerstvo by mělo sledovat mladé nadějné pedagogy, vytipovávat si, kdo má na řízení školy, dávat jim školení, oslovovat je, udržovat je v systému a potom z nich ty ředitele udělat, aby se o post utkalo pět kandidátů, a ne jeden, což je dneska běžné,“ soudí starosta Prahy 7.
Zatraktivnit celý obor
Podle ministra Plagy je potřeba zatraktivnit povolání pedagogů, a to se musí primárně dít přes navyšování platů. „Musíme navyšovat ne do roku 2021, ale minimálně do roku 2025,“ konstatoval šéf školství s tím, že v současné situaci schází pracovníci ve všech odvětvích a kvůli vyšším platům v soukromém sektoru je těžké udržet pedagogy na školách.
Vláda se podle Plagy v současnosti snaží dohnat dlouhodobý dluh, který stát vůči pedagogům má. Ve svém programu slíbila do roku 2021 navýšit průměrné platy kantorů na zhruba 45 tisíc korun. Loňský průměrný plat učitelů byl podle ministerstva 35 089 korun. Průměrná mzda v Česku loni stoupla o 8,1 procenta na 31 885 korun hrubého měsíčně.
Porovnání platů učitelů s platy dalších vysokoškolsky vzdělaných pracovníků
Česko patří dlouhodobě k zemím, které dávají na školství nejnižší podíl hrubého domácího produktu. Podle údajů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) činil v roce 2015 podíl výdajů na základní a střední školy v ČR 2,4 procenta HDP. Mezi třicítkou zemí OECD tak Česko bylo na předposledním místě před Litvou. Na prvním bylo Norsko, které na školství dává 4,5 procenta HDP. Průměr všech zemí OECD činí 3,2 procenta HDP.
Postavení učitele ve společnosti
Loni podle údajů OECD platy českých učitelů 2. stupně základních škol dosáhly 61 procent platu ostatních vysokoškolsky vzdělaných pracovníků. V rámci zemí OECD tak ČR zaujala poslední příčku a skončila pod průměrem učitelů zemí OECD, který dosahuje 91 procent. Takový stav je například v Rakousku, Nizozemsku nebo Švédsku. Nejlépe na tom je Lucembursko, kde jsou učitelé na dvojnásobku platu ostatních podobně vzdělaných zaměstnanců.
Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima poukázal také na to, že atraktivita učitelství nespočívá jen v čísle na výplatní pásce, ale podle jeho slov hraje roli také postavení učitele ve společnosti. „Každý sám by se tady měl zamyslet, mít k učiteli důvěru, často se stává, že dítě si doma postěžuje, ale ten svět není černobílý, že dítě je geniální a učitel ten špatný,“ poukázal na časté smýšlení rodičů.
Jde podle něj o důvěru a spolupráci, na které je založeno i finské školství, které patří k nejúspěšnějším modelům v současnosti. „Ne hledání viníků, jako to bývá v Čechách, ale spolupráce rodič – učitel – škola a hledání směru kupředu,“ zmínil při debatě o atraktivitě oboru učitelství. V Česku je přibližně 150 tisíc kantorů.
Ministr chce vrátit hodnocení maturitních slohovek školám
Ministr školství také plánuje v rámci novely školského zákona další změnu formy státních maturit. „Návrh počítá s tím, že didaktické testy by zůstaly v rukou státu, ale ústní část nebo slohovka v češtině by se vrátila zpět na školy,“ upřesnil ministr. Považuje to za narovnání důvěry v prostředí škol, ačkoli od ředitelů gymnázií zaregistroval obavy, že po vrácení hodnocení školám se bude podvádět.
Rektor Zima považuje takový krok za návrat ke zdravému rozumu. „Jestliže student napíše sloh (…), někam se to odešle a na nějakém moudrém úřadu to pak někdo posuzuje. To je naprosto nesmyslná věc, absolutně nesrovnatelná,“ poznamenal Zima. Za efektivnější systém, než aby stovky aut vozily práce po České republice, by považoval například dohodu na úrovni kraje či města, že si školy slohové práce mezi sebou vymění ke zhodnocení. Ušetřené prostředky se pak podle něj mohou dát učitelům.