Američané oficiálně protestovali proti českým plánům na zavedení digitální daně, řekl Petříček

Nahrávám video

Spojené státy podle slov šéfa diplomacie Tomáše Petříčka (ČSSD) pro Českou televizi oficiálně protestovaly proti návrhu na zavedení sedmiprocentní digitální daně pro velké nadnárodní internetové firmy. Ministr zahraničí o problému nedávno jednal s americkým velvyslancem v Česku Stephenem Kingem.

Vláda obhajuje záměr tvrzením, že velké technologické firmy platí v Česku jen minimální daně. Někteří čeští vývozci i část opozice se ale obávají odvety ze strany USA, mimo jiné  vyšších cel na české výrobky.

„My jsme samozřejmě hovořili i s panem velvyslancem Kingem o tomto. Já rozumím tomu, že Spojené státy toto vnímají negativně, na druhou stranu my se snažíme vysvětlit, že tento krok je pouze dočasný do chvíle, než se najde právě to mezinárodní řešení,“ řekl Petříček. 

Dani by v Česku měly podléhat internetové firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur (19,1 miliardy korun), které budou mít na území Česka roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun. Daň se tak dotkne hlavních globálních hráčů, jako jsou americké společnosti Google, Facebook, Amazon či Apple.

Digitální daň by podle návrhu ministerstva financí zdaňovala vybrané internetové služby – umísťování cílené reklamy na webech, zpoplatněné služby na sociálních sítí nebo prodej dat o uživatelích. Zdaňovacím obdobím by byl kalendářní rok a daň by byla placena v měsíčních zálohách. Dani by podléhaly i některé platformy digitální ekonomiky, které uživatelům umožňují vzájemně si mezi sebou poskytovat za úplatu služby a zboží. Mezi ně patří například Airbnb nebo Uber. Daň se ale nebude vztahovat na e-shopy nebo na služby spojené s hraním počítačových her.

Do státního rozpočtu by podle odhadů ministerstva financí mohla přinést pět miliard korun ročně.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ale tento týden řekla, že země Evropské unie by měly více tlačit na celosvětovou dohodu o zdanění digitální ekonomiky v rámci OECD. Podle jejího chorvatského kolegy Zdravka Mariče, jehož země nyní Unii předsedá, očekávají evropské státy kompromisní návrh v OECD do konce letošního roku.

Francie se s USA dohodla

Podobnou daň jako Česko už dříve avizovala a loni také zavedla Francie. Po výměně několika ostrých poznámek mezi USA a Francií ale došlo k dohodě obou stran na právě probíhajícím davoském fóru. 

Dohoda předpokládá, že se bude v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) jednat o zavedení daně s celosvětovou působností. 

„Dnes ráno jsme měli dlouhou debatu s americkým ministrem financí a s generálním tajemníkem OECD. S radostí vám oznamuji, že jsme dosáhli mezi Francií a Spojenými státy dohody, která poskytuje základ k práci na zdanění digitální ekonomiky v OECD,“ poznamenal ve čtvrtek francouzský ministr financí Bruno Le Maire. „Je to dobrá zpráva, protože se tím snižuje riziko amerických sankcí a otevírá možnost mezinárodního řešení digitální daně,“ dodal.

Americký prezident Donald Trump se o záležitosti v neděli telefonicky bavil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Jejich reakce po rozhovoru byly pozitivní, uvedla agentura Reuters. To je v kontrastu s hrozbami, které Washington adresoval Paříži, když upozorňoval, že zavedení digitální daně ve Francii přiměje Spojené státy zavést cla na vybrané francouzské zboží, například na víno či luxusní zboží.

  • V Evropské unii zavedly digitální daň vedle Francie například Itálie a Rakousko. Plány na zavedení digitální daně už dříve oznámilo také například Španělsko či Británie, která by podle agentury Reuters chtěla zavést dvouprocentní digitální daň od letošního dubna, stejně jako Kanada. 
  • Ve Španělsku začátkem loňského roku schválila vláda podobný zákon jako ve Francii, jeho přijetí ale odložily dvoje předčasné volby, které se loni v zemi konaly. Zavedení digitální daně slíbila i vláda v Dánsku.
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPolská ekonomika dál roste, pomáhají i firmy z ciziny

Polsko pokračuje v rychlém hospodářském růstu. Podle Mezinárodního měnového fondu tamní ekonomika loni vzrostla o tři a půl procenta. V Evropské unii je to čtvrtý největší posun. Pomáhají tomu i zahraniční firmy, které stále častěji volí Varšavu jako sídlo svých evropských centrál. Přestože se zemi ekonomicky daří, mezi samotnými Poláky pracovní síly ubývá. K dalšímu rozvoji proto bude podle ekonomů potřeba udržet dobré podmínky i pro přistěhovalce.
před 12 hhodinami

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí. Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů korun a od roku 2030 po plném zavedení a v souvislosti nynějším nízkým počtem narozených asi 3,6 miliardy ročně.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

USA opět prodloužily výjimku umožňující nákup ruské ropy na tankerech

Spojené státy podruhé prodloužily o třicet dní výjimku, která zemím umožní nakupovat sankcionovanou ruskou ropu naloženou na tankerech, oznámil v pondělí americký ministr financí Scott Bessent. Tvrdí, že výjimka umožní stabilizovat trh s ropou a dopravit surovinu do energeticky nejzranitelnějších zemí.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Banky poskytly v dubnu hypotéky za 61,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypoteční úvěry za 61,5 miliardy korun, což je o 11 procent více než před měsícem a o 90 procent více než před rokem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 44,2 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,52 procenta z březnových 4,43 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včeraAktualizovánovčera v 07:44

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
17. 5. 2026

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
17. 5. 2026

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
17. 5. 2026

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
17. 5. 2026
Načítání...