Krize sice není na dohled, ale firmy jsou na problémy málo připraveny, myslí si Pilip

27 minut
Ivan Pilip v pořadu Interview ČT24
Zdroj: ČT24

V Česku nebyl v posledních letech dostatečný tlak na podniky, aby se přesunovaly k produktům s vysokou přidanou hodnotou, uvedl v pořadu Interview ČT24 ekonom a bývalý politik Ivan Pilip. To se podle něho může hospodářství vymstít v době příští ekonomické krize.

Pilip se domnívá, že zatím nic nenasvědčuje tomu, že by krize byla na bezprostředním obzoru. To však může změnit zásah vnějších vlivů, například silná obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou. 

Za velký problém pak považuje to, že ekonomiky ztratily část nástrojů, se kterými se dá proti krizi bojovat. Zejména úrokové sazby. „Ekonomiky rostou, ale úrokové sazby jsou na tak nízké úrovni, která by odpovídala potřebě oživit zemi po krizi. Někde jsou dokonce záporné.“  Tvůrci hospodářské politiky si tak budou muset poradit s tímto v historii nevídaným stavem.

Naopak větší roli začala hrát podle bývalého ministra financí politika rozpočtová. Proto považuje za důležité, aby státy využily současnou relativně příznivou dobu k ozdravení svých financí. V případě krize by totiž centrální banky už nemohly zasáhnout. Bylo by na státu, aby v takovém případě více investoval, více se zadlužil. Aby tak učinil, nesmí být ale předtím předlužen. 

Závislosti na německé ekonomice se nedaří zbavit

Pilip zmínil, že mnohé organizace (OECD, Česká národní banka či ministerstvo financí) shodně očekávají, že růst české ekonomiky bude v příštím roce nižší než letos. Nepříznivý dopad pak bude mít stav německého hospodářství, které se jen těsně vyhnulo technické recesi. Právě do Německa přitom směřuje přes 30 procent českého exportu. 

Ekonom připomenul, že skoro každá česká vláda vyhlašovala program diverzifikace vývozu, aby se zbavila značné závislosti na Německu a dalších státech Evropské unie, ale příliš se to nedaří. Prosadit se na trhy Jižní Ameriky či Asie není snadné, vyžaduje to velké firmy s inovativními výrobky a silnou sítí, uvedl.

Česká ekonomika zatím příliš nereaguje na situaci německého hospodářství, což je dáno i „vatou“ v zaměstnanosti. Pokles zakázek by neznamenal dramatický růst nezaměstnanosti. Spíše by vedl k odchodu zahraničních agenturních pracovníků a možná i k uvolnění na přehřátém trhu práce. Silné také zůstávají spotřeba a optimismus domácností, což české ekonomice výrazně pomáhá.

V dopravě jsme svět nedohnali

Naopak za slabinu považuje Pilip nedostatečné investice do české infrastruktury. „Jestli jsme někde za posledních 30 let nedohnali svět, tak je to v oblasti dopravy.“ Dokázal by si tak představit i větší schodek než 40 miliard korun, který je plánován pro příští rok. Muselo by však jít o věci, které vedou k rozvoji ekonomiky a zlepšení její infrastruktury, což se podle něj neděje. 

V další části pořadu se Ivan Pilip věnoval současnému chaosu v některých státech Jižní Ameriky. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 38 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...