Krize sice není na dohled, ale firmy jsou na problémy málo připraveny, myslí si Pilip

Nahrávám video
Ivan Pilip v pořadu Interview ČT24
Zdroj: ČT24

V Česku nebyl v posledních letech dostatečný tlak na podniky, aby se přesunovaly k produktům s vysokou přidanou hodnotou, uvedl v pořadu Interview ČT24 ekonom a bývalý politik Ivan Pilip. To se podle něho může hospodářství vymstít v době příští ekonomické krize.

Pilip se domnívá, že zatím nic nenasvědčuje tomu, že by krize byla na bezprostředním obzoru. To však může změnit zásah vnějších vlivů, například silná obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou. 

Za velký problém pak považuje to, že ekonomiky ztratily část nástrojů, se kterými se dá proti krizi bojovat. Zejména úrokové sazby. „Ekonomiky rostou, ale úrokové sazby jsou na tak nízké úrovni, která by odpovídala potřebě oživit zemi po krizi. Někde jsou dokonce záporné.“  Tvůrci hospodářské politiky si tak budou muset poradit s tímto v historii nevídaným stavem.

Naopak větší roli začala hrát podle bývalého ministra financí politika rozpočtová. Proto považuje za důležité, aby státy využily současnou relativně příznivou dobu k ozdravení svých financí. V případě krize by totiž centrální banky už nemohly zasáhnout. Bylo by na státu, aby v takovém případě více investoval, více se zadlužil. Aby tak učinil, nesmí být ale předtím předlužen. 

Závislosti na německé ekonomice se nedaří zbavit

Pilip zmínil, že mnohé organizace (OECD, Česká národní banka či ministerstvo financí) shodně očekávají, že růst české ekonomiky bude v příštím roce nižší než letos. Nepříznivý dopad pak bude mít stav německého hospodářství, které se jen těsně vyhnulo technické recesi. Právě do Německa přitom směřuje přes 30 procent českého exportu. 

Ekonom připomenul, že skoro každá česká vláda vyhlašovala program diverzifikace vývozu, aby se zbavila značné závislosti na Německu a dalších státech Evropské unie, ale příliš se to nedaří. Prosadit se na trhy Jižní Ameriky či Asie není snadné, vyžaduje to velké firmy s inovativními výrobky a silnou sítí, uvedl.

Česká ekonomika zatím příliš nereaguje na situaci německého hospodářství, což je dáno i „vatou“ v zaměstnanosti. Pokles zakázek by neznamenal dramatický růst nezaměstnanosti. Spíše by vedl k odchodu zahraničních agenturních pracovníků a možná i k uvolnění na přehřátém trhu práce. Silné také zůstávají spotřeba a optimismus domácností, což české ekonomice výrazně pomáhá.

V dopravě jsme svět nedohnali

Naopak za slabinu považuje Pilip nedostatečné investice do české infrastruktury. „Jestli jsme někde za posledních 30 let nedohnali svět, tak je to v oblasti dopravy.“ Dokázal by si tak představit i větší schodek než 40 miliard korun, který je plánován pro příští rok. Muselo by však jít o věci, které vedou k rozvoji ekonomiky a zlepšení její infrastruktury, což se podle něj neděje. 

V další části pořadu se Ivan Pilip věnoval současnému chaosu v některých státech Jižní Ameriky. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ropa zlevňuje po slibu Izraele neútočit na energetiku, údery omezil i Írán

Ceny ropy v pátek klesají poté, co Izrael uvedl, že přestane utočit na energetickou infrastrukturu. Počet íránských úderů na energetiku se oproti začátku tohoto týdne rovněž snížil, což také pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Po výrazném čtvrtečním zdražení se po slibu o neútočení na infrastrukturu ustálila také cena plynu.
10:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
09:50Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Energetici doporučují pracovat z domu, jezdit MHD a nelétat

Podpora veřejné dopravy, snížení rychlostních limitů na dálnicích alespoň o deset kilometrů v hodině, vyhýbání se letecké dopravě, práce z domova, pokud je to možné, podpora spolujízdy či podpora vaření na elektřině. To jsou příklady doporučení pro vlády, podniky a domácnosti, která představila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jejich cílem je zmírnit ekonomické dopady současné energetické krize způsobené válkou na Blízkém východě.
před 8 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 21 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánovčera v 17:03

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
včeraAktualizovánovčera v 15:40
Načítání...