Spojené státy varují, že kvůli takzvané digitální dani zavedou vůči Česku odvetná opatření. Hospodářským novinám (HN) to sdělil americký vládní zdroj. Neuvedl ale, kterých výrobků by se případná cla týkala a jak velká by byla. Česká vláda schválila sedmiprocentní digitální daň pro velké internetové firmy loni, v lednu ji mají začít projednávat poslanci. Washington daň považuje za diskriminaci vůči firmám se sídlem ve Spojených státech. Podle českých podnikatelů by zavedení daně mohlo vést ke ztrátě trhů a nižší konkurenceschopnosti.
USA hrozí Česku odvetou za zavedení digitální daně, píší Hospodářské noviny
Dani by v Česku měly podléhat internetové firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur (19,1 miliardy korun), které budou mít na území Česka roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun. Daň se tak dotkne hlavních globálních hráčů, jako jsou americké společnosti Google, Facebook, Amazon či Apple. Do státního rozpočtu by podle odhadů ministerstva financí mohla přinést pět miliard korun ročně.
„Vyhrazujeme si právo zavést odvetná opatření, pokud bude daň diskriminační vůči americkým firmám,“ sdělil HN zdroj. Ministerstvo financí deníku potvrdilo, že mu američtí diplomaté výhrady k dani sdělili a že USA jsou připraveny na ni odpovědět.
Základ daně mají tvořit tržby za služby vztahující se k českým uživatelům, které budou poskytnuty během daného zdaňovacího období. Tím bude kalendářní rok. Daň bude hrazena v měsíčních zálohách a splatná bude ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Zákon bude podle ministerstva financí časově omezený. Očekává se, že bude platit od letošního pololetí. Posledním zdaňovacím obdobím bude rok 2024. Návrh musí ještě schválit parlament a podepsat prezident.
Čeští podnikatelé se ale obávají toho, že v důsledku zavedení daně by mohli přijít o trhy, klesne jim konkurenceschopnost a zmenší se přítok zahraničních investic. „Už loni v srpnu jsme ministerstvo financí upozorňovali, že máme obavy, že by zavedení digitální daně bylo příspěvkem k eskalaci mezinárodního napětí, nazývaného obchodními válkami,“ uvedl mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.
Česko jako malá otevřená ekonomika by se podle něj mělo vyvarovat iniciativy v takovém jednostranném opatření. „Daň z vybraných digitálních služeb považujeme za jeden z dalších účelových nástrojů na zalepení děr ve zdrojích státního rozpočtu, aby pomohly pokrýt diskutabilní zvyšování sociálních výdajů a mimořádný růst platů ve veřejném sektoru,“ dodal.
Případná odveta by mohla postihnout české pivovary nebo sklárny, varuje analytička Horská
Rovněž Svaz průmyslu a dopravy míní, že Česko patří v kombinaci výše a šíře definice digitální daně mezi premianty. „Raději bychom měli být v Evropě premianty v digitalizaci. Stejně tak jsme při vypořádání návrhu říkali, že je nutné analyzovat rizika zamezení dvojího zdanění či potenciálních negativních reakcí USA,“ upozornil ředitel sekce hospodářské politiky svazu Bohuslav Čížek.
Snaha české vlády zavést digitální daň o několik let dříve než na úrovni EU je krok trochu zoufalý a trochu nebezpečný, míní analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal. Pokud totiž taková daň nakonec v EU zavedena nebude, může být podle něj Česko objektem silné kritiky, že narušuje jednotný trh.
Celoevropské řešení by bylo výhodnější i pro případ sporů s USA, dodala analytička Raiffeisenbank Helena Horská. Jednotlivé státy budou podle ní hůře čelit odvetným obchodním opatřením. Nemají ani vyjednávací sílu, ani kapacitu. Podíl USA na přímém českém vývozu je 2,5 procenta. Případná odveta by mohla postihnout české pivovary včetně českobudějovického Budvaru, ale i české sklárny. „Na trh USA vyvážíme hlavně turbovrtulové a proudové pohony, telefonní přístroje, lékařské přístroje, letadla, farmaceutické a chemické výrobky,“ poznamenala.
Pokud by se americké administrativě podařilo clem obsáhnout veškeré české exporty do USA a Česká republika by tam následkem cla neprodala nic, česká ekonomika by přišla o výrobu za 14 miliard korun, vyčíslil analytik investiční skupiny Natland Petr Bartoň. To se však podle něj nestane. Cla se podaří uvalit zhruba na maximálně čtvrtinu exportu a u těchto položek lze čekat maximálně čtvrtinový pokles obratu. Pak by to ekonomiku stálo necelou miliardu, doplnil.
Spor o digitální daň vede USA i s Francií
Spor o digitální daň nyní USA řeší také s Francií. Tamní parlament schválil daň loni v červenci. Má tříprocentní sazbu a týká se firem, které mají ve Francii příjmy nad 25 milionů eur (zhruba 632 milionů korun) a celosvětově nad 750 milionů eur (téměř 19 miliard korun). Platí zpětně od začátku loňského roku.
Do francouzské státní pokladny má daň přinést peníze od velkých internetových firem, které vydělávají také díky francouzským uživatelům internetu, ale sídlí v jiných zemích. Dani se ve Francii říká GAFA, podle začátečních písmen čtyř zásadních zamýšlených plátců, tedy Google, Amazon, Facebook a Apple.
V prosinci USA vyzvaly všechny země, aby pozastavily plány na zavedení digitální daně, a umožnily tak, že Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) bude moci dosáhnout mezinárodní dohody o řešení této záležitosti. Evropané ale upozorňují, že sami Američané toto jednání komplikují, protože nechtějí, aby jeho výsledky byly právně závazné.
„Na to, jak rychle bude přijato řešení v rámci OECD, mají USA klíčový vliv,“ citují HN české ministerstvo financí. Zároveň počítá se tím, že pokud se shoda na mezinárodní úrovni najde, daň v Česku se zruší.
