Plán zdanění internetových firem v EU má první trhliny

Záměr donutit nadnárodní internetové firmy, aby v Evropské unii odváděly více na daních má první trhliny. Ukazuje to jednání ministrů financí EU, kteří se neformálně sešli v Tallinnu. Výhrady k návrhu mají hlavně ministři z menších členských zemí Unie, kteří se obávají ekonomických dopadů, uvedla agentura Reuters. Jedním z témat jednání bylo právě zdanění digitálního trhu.

Francie tlačí na to, aby velké internetové firmy byly nuceny odvádět daně podle dosaženého obratu, nikoliv ze zisku jako dosud. Smyslem je zvýšit daňové příjmy od firem jako je Google nebo Facebook, které Evropská komise už vícekrát nařkla, že v EU odvádějí na daních příliš málo. Takový návrh získal podporu asi třetiny z 28 vlád členských zemí EU. Pokud se však má snížit riziko, že se objeví právní nejasnosti, bude muset mít podporu všech zemí.

„Měli bychom být velmi opatrní,“ řekl dánský ministr financí Kristian Jensen. Varoval tak před rizikem přijetí zákonů, které by mohly inovativní firmy vyhánět z Evropy. Při příchodu na jednání řekl, že k zavádění nových daní byl vždy skeptický.

Problém s návrhem Francie má ale i Lucembursko. Jeho ministr Pierre Gramegna sice připustil, že se zdaněním velkých internetových firem je problém, současně ale řekl, že daň z obratu by nepříznivě zasáhla ztrátové firmy, které jinak daň platit nemusejí. Jakékoliv řešení na úrovni EU podle něj musí získat podporu i na globální úrovni, jinak je v sázce konkurenceschopnost Evropy. Pro Evropu podle něj „nedává žádný smysl“, aby dělala nějaké změny, když v této záležitosti nebude shoda na celosvětové úrovni.

Ilustrační foto
Zdroj: Thinstock

Návrh má Komise předložit do poloviny roku 2018

Česká republika a Malta tvrdí, že jednání o dani z tržeb budou na technické úrovni velmi komplikovaná. Estonsko, které nyní Evropské unii předsedá, prosazuje alternativní plán. Ten předpokládá, že rozhodující pro placení daní by nebylo pouze to, kde má daná firma fyzicky sídlo, ale kde je digitálně přítomna. Estonský ministr Toomas Toniste řekl, že řešení na globální úrovni by bylo nejlepší.

Další členské státy byly k návrhu Francie vstřícnější, například nizozemský ministr Jeroen Dijsselbloem návrh Paříže označil „za velmi dobrou iniciativu“. Podpořila jej i Belgie, i když ministr financí Johan Van Overtveldt upozornil, že je nutná technická práce. Návrh už podpořilo Německo.

Francouzský ministr Bruno Le Maire vyzval Evropskou komisi, aby formální text návrhu předložila do poloviny roku 2018. Komise v následujících dnech předloží možné návrhy, jimiž by se měl 29. září zabývat summit EU věnovaný problematice digitálního trhu a souvisejícím otázkám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
před 7 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
26. 6. 2026

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026
Načítání...