Plán zdanění internetových firem v EU má první trhliny

Záměr donutit nadnárodní internetové firmy, aby v Evropské unii odváděly více na daních má první trhliny. Ukazuje to jednání ministrů financí EU, kteří se neformálně sešli v Tallinnu. Výhrady k návrhu mají hlavně ministři z menších členských zemí Unie, kteří se obávají ekonomických dopadů, uvedla agentura Reuters. Jedním z témat jednání bylo právě zdanění digitálního trhu.

Francie tlačí na to, aby velké internetové firmy byly nuceny odvádět daně podle dosaženého obratu, nikoliv ze zisku jako dosud. Smyslem je zvýšit daňové příjmy od firem jako je Google nebo Facebook, které Evropská komise už vícekrát nařkla, že v EU odvádějí na daních příliš málo. Takový návrh získal podporu asi třetiny z 28 vlád členských zemí EU. Pokud se však má snížit riziko, že se objeví právní nejasnosti, bude muset mít podporu všech zemí.

„Měli bychom být velmi opatrní,“ řekl dánský ministr financí Kristian Jensen. Varoval tak před rizikem přijetí zákonů, které by mohly inovativní firmy vyhánět z Evropy. Při příchodu na jednání řekl, že k zavádění nových daní byl vždy skeptický.

Problém s návrhem Francie má ale i Lucembursko. Jeho ministr Pierre Gramegna sice připustil, že se zdaněním velkých internetových firem je problém, současně ale řekl, že daň z obratu by nepříznivě zasáhla ztrátové firmy, které jinak daň platit nemusejí. Jakékoliv řešení na úrovni EU podle něj musí získat podporu i na globální úrovni, jinak je v sázce konkurenceschopnost Evropy. Pro Evropu podle něj „nedává žádný smysl“, aby dělala nějaké změny, když v této záležitosti nebude shoda na celosvětové úrovni.

Ilustrační foto
Zdroj: Thinstock

Návrh má Komise předložit do poloviny roku 2018

Česká republika a Malta tvrdí, že jednání o dani z tržeb budou na technické úrovni velmi komplikovaná. Estonsko, které nyní Evropské unii předsedá, prosazuje alternativní plán. Ten předpokládá, že rozhodující pro placení daní by nebylo pouze to, kde má daná firma fyzicky sídlo, ale kde je digitálně přítomna. Estonský ministr Toomas Toniste řekl, že řešení na globální úrovni by bylo nejlepší.

Další členské státy byly k návrhu Francie vstřícnější, například nizozemský ministr Jeroen Dijsselbloem návrh Paříže označil „za velmi dobrou iniciativu“. Podpořila jej i Belgie, i když ministr financí Johan Van Overtveldt upozornil, že je nutná technická práce. Návrh už podpořilo Německo.

Francouzský ministr Bruno Le Maire vyzval Evropskou komisi, aby formální text návrhu předložila do poloviny roku 2018. Komise v následujících dnech předloží možné návrhy, jimiž by se měl 29. září zabývat summit EU věnovaný problematice digitálního trhu a souvisejícím otázkám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 4 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 4 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...