Plán zdanění internetových firem v EU má první trhliny

Záměr donutit nadnárodní internetové firmy, aby v Evropské unii odváděly více na daních má první trhliny. Ukazuje to jednání ministrů financí EU, kteří se neformálně sešli v Tallinnu. Výhrady k návrhu mají hlavně ministři z menších členských zemí Unie, kteří se obávají ekonomických dopadů, uvedla agentura Reuters. Jedním z témat jednání bylo právě zdanění digitálního trhu.

Francie tlačí na to, aby velké internetové firmy byly nuceny odvádět daně podle dosaženého obratu, nikoliv ze zisku jako dosud. Smyslem je zvýšit daňové příjmy od firem jako je Google nebo Facebook, které Evropská komise už vícekrát nařkla, že v EU odvádějí na daních příliš málo. Takový návrh získal podporu asi třetiny z 28 vlád členských zemí EU. Pokud se však má snížit riziko, že se objeví právní nejasnosti, bude muset mít podporu všech zemí.

„Měli bychom být velmi opatrní,“ řekl dánský ministr financí Kristian Jensen. Varoval tak před rizikem přijetí zákonů, které by mohly inovativní firmy vyhánět z Evropy. Při příchodu na jednání řekl, že k zavádění nových daní byl vždy skeptický.

Problém s návrhem Francie má ale i Lucembursko. Jeho ministr Pierre Gramegna sice připustil, že se zdaněním velkých internetových firem je problém, současně ale řekl, že daň z obratu by nepříznivě zasáhla ztrátové firmy, které jinak daň platit nemusejí. Jakékoliv řešení na úrovni EU podle něj musí získat podporu i na globální úrovni, jinak je v sázce konkurenceschopnost Evropy. Pro Evropu podle něj „nedává žádný smysl“, aby dělala nějaké změny, když v této záležitosti nebude shoda na celosvětové úrovni.

Ilustrační foto
Zdroj: Thinstock

Návrh má Komise předložit do poloviny roku 2018

Česká republika a Malta tvrdí, že jednání o dani z tržeb budou na technické úrovni velmi komplikovaná. Estonsko, které nyní Evropské unii předsedá, prosazuje alternativní plán. Ten předpokládá, že rozhodující pro placení daní by nebylo pouze to, kde má daná firma fyzicky sídlo, ale kde je digitálně přítomna. Estonský ministr Toomas Toniste řekl, že řešení na globální úrovni by bylo nejlepší.

Další členské státy byly k návrhu Francie vstřícnější, například nizozemský ministr Jeroen Dijsselbloem návrh Paříže označil „za velmi dobrou iniciativu“. Podpořila jej i Belgie, i když ministr financí Johan Van Overtveldt upozornil, že je nutná technická práce. Návrh už podpořilo Německo.

Francouzský ministr Bruno Le Maire vyzval Evropskou komisi, aby formální text návrhu předložila do poloviny roku 2018. Komise v následujících dnech předloží možné návrhy, jimiž by se měl 29. září zabývat summit EU věnovaný problematice digitálního trhu a souvisejícím otázkám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rok 2026 v Česku: Nová vláda, obecní volby i změny v zápisech prvňáčků

Rok 2026 přinese řadu významných událostí a změn, a to i hned ve svém prvním měsíci. Nová vláda Andreje Babiše (ANO) bude v polovině ledna žádat sněmovnu o důvěru. Budoucí prvňáčky čekají přísnější pravidla odkladů docházky a nově také půjdou k zápisu už v lednu místo tradičního dubna. V tuzemsku také s uzavřením posledního dolu na Karvinsku skončí těžba černého uhlí. Na podzim budou lidé po čtyřech letech opět volit své obecní zastupitele a třetina země vybere i nové senátory.
před 10 hhodinami

Bitcoin letos poklesl o téměř sedm procent na 87 tisíc dolarů

Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin letos ztratila téměř sedm procent své hodnoty a na konci roku se obchodovala kolem 87 tisíc dolarů, tedy zhruba 1,79 milionu korun. Za letošní rok přitom bitcoin dosáhl svého dosavadního maxima přes 124 tisíc dolarů (2,6 milionu korun), ale také se propadl až k 76 tisícům dolarů (1,6 milionu korun). Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz.
včera v 12:23

Růst tuzemské ekonomiky očekávají odborníci i v příštím roce

Tuzemské ekonomice se letos dařilo – ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,8 procenta. Celoroční růst se podle odhadů resortu financí a analytiků ustálí na hodnotě dvě a půl procenta. The Economist zařadil v prosinci Česko na šesté místo v žebříčku nejlépe prosperujících ekonomik světa. Dle ekonoma Jana Bureše je však tento seznam zkreslující. Odborníci se shodují, že hospodářský růst může pokračovat i v dalším roce. Ekonom David Marek v této souvislosti zmínil překročení tří procent.
29. 12. 2025

Cena regulované složky elektřiny pro domácnosti klesne o patnáct procent

Regulovaná část ceny elektřiny pro domácnosti od začátku příštího roku klesne o 15,1 procenta. Spotřebitelé tak oproti letošnímu roku za cenu určovanou státem ušetří v průměru 420 korun za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Stovky korun za megawatthodinu ušetří i větší odběratelé. Rozhodl o tom Energetický regulační úřad (ERÚ). Do nových cen už zahrnul úlevu od poplatků za podporované zdroje energie (POZE), kterou v prosinci vláda převedla pod státní rozpočet.
29. 12. 2025

„Čínská Havaj“ chce přilákat zahraniční investice nulovými cly

Na ostrově Chaj-nan už druhým týdnem funguje největší přístav volného obchodu v Číně. Původně turistická provincie se proměnila ve výrobní a logistickou základnu. Nulová cla a citelné daňové úlevy mají přilákat nové zahraniční investice. Komunistická vláda v Pekingu to prezentuje jako ukázku své podpory neomezeného byznysu. Zároveň ale zdůrazňuje, že nic nesmí ohrozit národní bezpečnost.
29. 12. 2025

Elektřina řadě lidí zlevní. I díky převodu plateb za obnovitelné zdroje na stát

Energetický trh nabízí do nového roku příznivý výhled. Řada dodavatelů avizuje zlevnění elektřiny, zejména u smluv na dobu neurčitou. Na účtech odběratelů se má pozitivně projevit i rozhodnutí převést poplatky za podporované zdroje energie na stát. Změnu odsouhlasila vláda a Energetický regulační úřad teď rozhodnutí zpracovává. U plynu se systém poplatků nemění.
29. 12. 2025

Kompenzace regionům za dostavbu Dukovan mají vyjít na patnáct miliard

Patnáct miliard korun mají stát kompenzační opatření v regionech dotčených dostavbou Jaderné elektrárny Dukovany. Většinu sumy uhradí stát, část ale i kraje a obce. Ty už připravují projekty na bydlení a infrastrukturu. S výstavbou nových bloků má totiž přijít až deset tisíc lidí.
28. 12. 2025

Automobilky v Česku mohou vyrovnat výrobní rekord. Chystají se ale na nová omezení

Automobilky v Česku letos vyrobí skoro půl druhého milionu osobních vozů. Vyrovnaly by tím loňský rekord, kdy se produkce zastavila na zhruba 1,45 milionu kusů. Rok 2026 označují zástupci odvětví za klíčový. Na firmy dopadnou evropské regulace a jejich fungování budou dál ovlivňovat třeba vysoké náklady, celní politika nebo čínská konkurence. I proto už nepředpokládají, že by dál výrazněji rostly.
28. 12. 2025
Načítání...