Jsem ráda, že jsme udrželi důvěru v ekonomiku, tak zhodnotila výsledek loňského roku ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Dodala, že vláda rekordně investovala, což je důležité v době zpomalování růstu ekonomiky. „V tuto chvíli zaškrtit ekonomiku, tedy omezit výdaje, to by bylo to nejhorší, co bychom mohli udělat,“ dodala v Interview ČT24.
Na investice mířilo loni o 17 miliard korun více, než bylo plánováno, a o 23 miliard více než v roce 2018, uvedla ministryně financí. Odmítla kritiku opozice i některých expertů, že Česko výdaje pouze projídá.
Ještě vyšším investicím podle ní bránil nedostatek kapacit i nízký zájem dodavatelů.
Ministryně také uvedla, že se v posledních letech daří snižovat (relativní) státní dluh, bráno v poměru k HDP.
Zdůraznila však, že nelze preferovat nadměrné snižování dluhu na úkor investic.
Nominálně státní dluh letos mírně vzroste. Stát využívá toho, že si může v eurech půjčovat na záporný úrok a v českých korunách za úrok kolem 1,5 procenta.
„Nechceme vše zaškrtit jen na splátky úvěrů, chceme, aby se země posouvala,“ řekla ministryně. Reagovala tak na výtky části opozice, že příznivé ekonomické období by se mělo využívat na výrazné snižování dluhu a bezeschodkové hospodaření.
Stát loni hospodařil se schodkem 28,5 miliardy korun. Výsledek státního rozpočtu za loňský rok je tak nejhorší za poslední čtyři roky nebo, jak říká Schillerová, čtvrtý nejlepší za 20 let. Schválený rozpočet na loňský rok počítal s deficitem 40 miliard korun.
Ministryně však v pořadu připomněla, že Evropská unie nás posuzuje zejména podle stavu veřejných financí (do nich se započítává například státní rozpočet, rozpočty krajů a obcí nebo fondy zdravotních pojišťoven). Ty by měly podle ministryně i za loňský rok vykázat mírný přebytek kolem 0,3 až 0,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Předloni veřejné finance vykázaly přebytek 1,1 procenta.
„Veřejné finance udržíme do roku 2030, možná o trochu déle, za tím si stojím,“ uvedla Schillerová i vzhledem k růstu HDP. V třicátých letech však začne odcházet do důchodu generace Husákových děti (silná populační vlna z počátku 70. let minulého století) a to bude znamenat velký tlak na veřejné finance. Schillerová proto soudí, že strukturální reformy budou nutné i vzhledem k tomu, že podle ní tady za 30 let v oblasti reformy důchodů nikdo nic nevymyslel.
Proto se loni obrátila na Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Slíbili dodání návrhu (reformy) v červenci 2020, řekla Schillerová. „Hodně na to spoléhám, protože půjde o pohled nezávislých expertů renomované organizace,“ dodala.
