Na závěr summitu G7 se setkali prezidenti Francie Emmanuel Macron a Spojených států Donald Trump. Nejzevrubněji probírali napětí kolem íránského jaderného programu. Macron avizoval možnost setkání Trumpa s íránským protějškem Hasanem Rouháním. Státníci dospěli i k dohodě o digitální dani. Hovořili také o mezinárodním obchodě nebo požárech v Amazonii.
Hlavním tématem jednání byla situace ve vztazích světového společenství s Íránem. Prezidenti se shodli, že tato blízkovýchodní země musí respektovat své závazky. „Írán nesmí nikdy získat jadernou zbraň a situace nesmí ohrožovat stabilitu v regionu,“ řekl Macron.
Chtěl by, aby se Trump setkal s íránským prezidentem Hasanem Rouháním. Ten s tím podle Macrona souhlasí. „Pokud budou správné podmínky, budu jistě souhlasit se setkáním,“ naznačil Trump. Oba státníci pravděpodobně budou v září na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.
„Prezident Trump miluje schůzky na nejvyšší úrovni, ale ne vždy má plně pod kontrolou, jakým způsobem jsou interpretovány. Ostatně jeho schůzky se severokorejským vůdcem jsou toho důkazem,“ komkentoval to v Horizontu ČT24 ředitel pražského Aspenova institutu Jiří Schneider.
Podotkl, že Trump jistě ocení změnu íránské pozice a ochotu vyjednávat. „On to bude interpretovat tak, že sankce, které Spojené státy uvalily na Írán, fungují, a částečně je to pravda,“ myslí si.
Upozorňuje, že je otázka, jestli z případné schůzky vznikne nějaká modifikovaná jaderná dohoda, kterou by Trump mohl prezentovat jako vítězství. Pokud ano, tak podle Schneidera není přitom důležité, jestli se bude výrazně lišit od dohody dojednané Barackem Obamou.
Napětí vyvolalo rozhodnutí Spojených států odstoupit od dohody o kontrole íránského jaderného programu. Evropská unie ani další signatáři od ní odstoupit nechtějí.
Digitální daň
Zástupci Francie a Spojených států během schůzky hlav států také dosáhli kompromisní dohody ohledně francouzské digitální daně, kvůli které americký prezident pohrozil zavedením cla na dovoz francouzského vína.
Digitální daň je namířena proti internetovým gigantům, jako jsou například americké firmy Google, Amazon či Facebook. Francouzský parlament ji schválil minulý měsíc. Má tříprocentní sazbu a týká se firem, které vykazují ve Francii příjmy nad 25 milionů eur (zhruba 650 milionů korun) a celosvětově nad 750 milionů eur (přes 19 miliard korun). Platí zpětně od začátku letošního roku.
Kompromisní dohody dosáhli francouzský ministr financí Bruno Le Maire, jeho americký protějšek Steven Mnuchin a ekonomický poradce Bílého domu Larry Kudlow. Ujednání předpokládá, že Francie podnikům vrátí rozdíl mezi francouzskou digitální daní a plánovaným mezinárodním systémem digitální daně, na kterém nyní pracuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
